České korunovační klenoty se opět skryly zrakům veřejnosti
Korunovační klenoty si během 10 dnů jejich výstavy přišlo na Pražský hrad prohlédnout více než 40 000 lidí. Přesto nebyl zájem všech, kteří chtěli tento národní poklad vidět, uspokojen. Organizátoři ale nepočítají s tím, že by klenoty byly zpřístupněny veřejnosti častěji.
Radiožurnálu to řekla vedoucí památkového odboru Kanceláře prezidenta Eliška Fučíková: "Doufáme, že.třeba v budoucích letech podaří nalézt třeba lepší systém organizování té fronty. Ale to, že budou korunovační klenoty vystavovány jen při nějaké významné příležitosti a na poměrně krátkou dobu, to budeme samozřejmě i pro budoucnost udržovat."
Nával návštěvníků ze začátku expozice ale v neděli znatelně ochabl, a to o několik set lidí. Zájemci, kteří nespěchali a s prohlídkou pokladu počkali na odpolední hodiny, se vyhnuli i několikahodinové frontě.
Před uložením klenotů do bezpečí Korunní komnaty ještě prohlédnou poklad odborníci.
Ústředním objektem souboru klenotů je nepochybně Svatováclavská koruna, kterou generace obyvatel chápají jako historický symbol českého státu. Byla zhotovena pro korunovaci českého krále Karla IV., která se konala 2.září 1347, a to zřejmě i z drahých kamenů z původní přemyslovské koruny.
Koruna nikdy nebyla ve vlastnictví krále, byla mu pouze svěřena. Kdysi bývala umístěna na lebce sv. Václava. Nyní je uložena v chrámu sv. Víta na Pražském hradě.
Koruna je zhotovena ze zlata o ryzosti 21 - 22 karátů. Je tvořena obloučky přecházejícími do trojlistů - lilií a ozdobena 96 drahokamy a 20 perlami. Kameny pocházejí hlavně z Ceylonu a Siamu, smaragdy především z Egypta.
Královské jablko je zhotoveno z 18 karátového zlata a vysoké 22 cm. Tvoří jej dvě polokoule spojené obroučkou ozdobenou drahokamy, perlami a drobnými zlatnickými detaily. Jablko ukončuje kříž se šesti drobnými sfingami. Také kříž je zdoben drahokamy, emailovými ornamenty a perlami.
Královské žezlo je dlouhé 67 cm a váží přes 1 kilogram. Rukojeť pokrývají emailové úponky ohraničené perlami. Ukončení žezla tvoří hlavice s perlami, nastavená rozvinutou volutovou kytkou, ozdobenou perlami, čtyřmi spinely a safíry.
Česká královská koruna spočinula v průběhu bezmála pěti set let na hlavách celkem dvaadvaceti panovníků: poprvé 2. září 1347 ozdobila Karla IV., jako poslední z vládců obdržel českou korunu 7. září 1836 Ferdinand V. Stejně tak přijala vzácný klenot z rukou pražského arcibiskupa jako první panovnice Blanka z Valois, první manželka Karla IV., řetěz slavnostní tradice pak uzavřela v září 1836 Marie Anna Sardinská, manželka Ferdinanda V.
