Imunoložka Krátká: Zvládneme to bez lockdownu. Musíme ale hledat infekční lidi i mezi očkovanými
Epidemie v Česku dál sílí, roste počet hospitalizovaných s covidem, pacienti v těžkém stavu překročil tisícovku. Vláda v demisi nevylučuje zpřísnění opatření. K nejrazantnějšímu lockdownu sáhnout nechce. „Dá se to zvládnout i bez něj. Máme ještě možnosti, jak lépe zařídit, aby se infekce nešířila,“ míní imunoložka Zuzana Krátká. „Lockdown už existuje. Otázka stojí, jestli se má zpřísnit,“ reaguje evoluční biolog Jaroslav Flegr.
Z epidemiologického hlediska by byl Flegr pro celoplošný lockdown. „Kdybychom chtěli, aby se nám nepřeplnily nemocnice, tak rozhodně ano. Jestli je to možné z politického hlediska, to si netroufám posoudit. Předpokládám, že zejména nastupující vláda toto velmi dobře uváží,“ vysvětluje biolog z Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy.
Měli bychom jít i v Česku cestou celoplošného lockdownu? Dá se zpomalit šíření koronaviru jinak? Můžeme v této kritické situaci ještě spoléhat na osobní zodpovědnost jednotlivce? Hosty Pro a proti jsou imunoložka Zuzana Krátká a biolog Jaroslav Flégr
Imunoložka vidí problém v tom, že se v současné době soustřeďuje testování především na neočkované.
„Do této doby jsme se zaměřovali pouze na lidi, kteří jsou neočkovaní. O nich jsme tvrdili, že roznášejí infekce. To je samozřejmě pravda. Problém je ale v tom, že nám hoří i podloží. A to jsou očkovaní, kteří mají infekci a roznášejí to ve svém okolí. Je nutné se více věnovat tomu, aby se hledali infekční i mezi očkovanými, aby byli v karanténě, léčili se,“ naznačuje zakládající členka Sdružení mikrobiologů, imunologů a statistiků (SMIS).
Rozhodnutí vlády v demisi, že se nově musí testovat i očkovaní lidé, kteří přišli do rizikového kontaktu, vítá. Označuje ho ale za alibistické. Kritizuje to, že před vyhodnocením testu nemusí do karantény.
„Ve chvíli, kdy čekají lidé týden nebo deset dní na to, než se jim udělá PCR test a pak teprve nastupují do karantény, je prostě špatně. A to se děje ve školách, to se děje mezi rodiči dětí a podobně,“ upozorňuje.
Situace je zlá. Nemocnicím chybí lékaři a lockdown přišel pozdě, říká šéf slovenských lékařských odborů
Číst článek
Samozřejmě že i očkovaní roznášejí virus, přenesou ho ale se zhruba poloviční pravděpodobností než neočkování, reaguje Flegr.
„Ale souhlasím s tím, že i ty očkované je potřeba hlídat. Úlevy pro ně byly přijaté spíš z politického hlediska, aby se co nejvíce lidí naočkovalo. Myslím si ale, že v situaci, v jaké jsme teď, kdy velmi akutně hrozí přeplnění nemocnic a kdy se omezuje poskytování léčebné péče, bychom se už na politiku měli vykašlat a skutečně brát i očkované jako potenciálně infekční,“ vyzývá biolog.
Pátá kolona covidu
Flegr je přesvědčen, že Česko bude muset k celoplošné uzávěře přistoupit. „Je to už jasně spočítané. Profesor Ladislav Dušek (ředitel Ústavu zdravotnických informací a statistiky, pozn. red.) to dokázal úplně jasně. Pohybujeme se na horní hranici nejkrizovějšího scénáře. Takže je jasné, že k tomu dojde. Jde o to, jak rychle a jak moc to bude přísné,“ naznačuje.
Problém je, jak říká, pátá kolona covidu, která se všemi prostředky snaží sabotovat opatření a zpochybňuje všechno, co by mohlo lockdown oddálit. „Jako například iniciativy Chcípl pes nebo Otevřeme Česko,“ upřesňuje.
Krátká upozorňuje, že poslední data naznačují pozitivní signály, že epidemie pomalu začíná brzdit. „Ukazuje se, že epidemie pomalinku zplošťuje a pomalinku brzdí. Takže už nejdeme do zhoršování stavu, ale ke zlepšování. A už jsem řekla, jaké kroky by vedly k tomu, aby se nám to podařilo ubrzdit rychleji a k tomu úplnému totálním uzavření nemuselo dojít,“ zdůrazňuje.
Brzdí zrychlování, reaguje Flegr. „Teď rozhodně nezpomalujeme. Nezpomaluje se šíření infekce. Neubývá nakažených, neubývá počet hospitalizovaných. Pořád to roste a tempo růstu se zvyšuje, ale už se nezvyšuje tolik, jako se zvyšovalo před týdnem. Ale i za této situace do zdi narazíme,“ myslí si biolog.
Fiala: Jsem velmi opatrný s povinným očkováním. Ještě nejsou vyčerpány všechny možnosti
Číst článek
Omikron tolik řádit nebude
Krátká věří, že protilátky z vakcín i imunity budou fungovat i proti nové variantě koronaviru omikron. Myslím si, že omikron tady tolik „řádit“ nebude. Ale je to spekulace, omikron tu máme tři či čtyři dny, možná týden, říká.
„Do té doby, dokud neuděláme testy, kde zjistíme, jestli sérum našich lidí dokáže omikron neutralizovat – a myslím, že to bude v pohodě a že naše protilátky proti omikronu fungovat budou –, jsem docela klidná. Je ale potřeba udělat funkční testy, abychom zjistili, jestli nám tato varianta bude škodit, nebo nebude,“ vysvětluje.
Flegr optimismus imunoložky nesdílí. „Sdílím názory světové vědecké veřejnosti a zdravotních institucí. Myslím si, že bychom se měli připravit na nejhorší možnost. Obyčejná alfa se nám sem dostala a rozšířila během měsíce a zvedla na počty nakažených a mrtvých v poslední jarní vlně takovým způsobem, že se nám z toho protáčely panenky. Delta je dvakrát infekčnější. A jestli je pravda, že omikron je ještě o 40 procent infekčnější, tak se máme na co těšit,“ předpovídá evoluční biolog.
Poslechnetě si celou debatu. Ptala se Karolína Koubová.
