Armádní speciál dopravil do Česka zastřeleného vojáka Tomáše Procházku loni 24. října | Profimedia
Případ zbitého afghánského vojáka:
české úřady jeho smrt začaly vyšetřovat až po 207 dnech
Ještě před týdnem to byla ostře tajená kauza. Zlom přišel po zásahu vojenských kriminalistů, který vyústil v obvinění čtveřice vojáků pro neoznámení trestného činu. Řeč je o nevyjasněné smrti afghánského vojáka, který zemřel krátce po zadržení. Zda na jeho úmrtí měli podíl také čeští příslušníci elitní bojové jednotky, nyní vyšetřuje Vojenská policie. Přestože na případ sahající do nejvyšších pater české armády platí přísné informační embargo, serveru iROZHLAS.cz se podařilo zjistit podrobnosti.
Když si jedné říjnové noci na základně Šindánd Afghánci přebírali svého vojáka zpět, byl podle tamních úřadů už v bezvědomí. Devatenáctiletého Vahidulláha Chána, podezřelého ze zastřelení českého psovoda Tomáše Procházky, měli po několikahodinovém výslechu aliančních jednotek eskortovat do vězení, místo toho ale údajně zbitého mladíka převezli do nemocnice. Lékaři krátce na to konstatovali smrt. Když si Chánovo tělo převzala jeho rodina, začala mluvit o umučení. Stejně tak místní úřady.
Kdo je Vahidulláh Chán?
Šlo o devatenáctiletého afghánského vojáka, který byl ve výcviku. Když se 22. října 2018 vracelo na základnu Šindánd v provincii Herát české vozidlo, začal na něj střílet. Zabil tehdy psovoda Tomáše Procházku a další dva české vojáky zranil. Afghánské úřady ho tehdy označily za spojence hnutí Tálibán, jeho rodina to ale pro deník The New York Times odmítla. „Pravděpodobně nikdy žádného Tálibánce ani nepozdravil, natož aby k nim patřil,“ řekl tehdy americkému listu jeho bratr. Výpovědi amerických zástupců zase naznačují, že střelbě mohla přecházet hádka mezi vojáky. K útoku tak Chána mohla vést osobní pře. Loni v říjnu šlo o už čtvrtý útok na vojáky NATO „zevnitř“.
„Čeští vojáci nebyli zprvu v podezření,“ citoval pro iROZHLAS.cz svůj zdroj z americké administrativy reportér deníku The New York Times Thomas Gibbons-Neff. Potom, co Chána zadržely afghánské jednotky, byl podle listu vzat do vazby západních sil. Zde ho měli podle dostupných informací vyslýchat nejdříve Češi, poté Američané. Úkol by jasný: zjistit, jestli neměl komplice a zda nehrozí další útok.
Chybějící dokumentace
Vojáci měli z výslechu pořídit záznamy či alespoň předávací protokoly. Ty ovšem zřejmě neexistují. To nepřímo dokládá i diplomatická nóta, ve které se afghánské ministerstvo zahraničí dožaduje některých dokumentů k případu, kterými ovšem tuzemské úřady nedisponují. Naznačuje to také reakce poslankyně ODS a šéfky sněmovního výboru pro obranu Jany Černochové. „Ty (dokumenty), které poskytnout může, tak poskytne,“ uvedla už dříve.
Co přesně se loni 22. října ve vazbě na afghánské základně v provincii Herát stalo, tak zatím zůstává v mlze. Americká speciální jednotka takzvaných zelených baretů, která Chána rovněž vyslýchala, byla po incidentu z Afghánistánu stažena. „Vyšetřování stále probíhá. Abychom neohrozili další průběh, nebudeme v této chvíli zveřejňovat žádné další informace,“ řekl serveru iROZHLAS.cz mluvčí Velitelství americké armády pro kriminální vyšetřování (CID) Christopher Grey.
Případ kromě Američanů vyšetřují také afghánské úřady a česká Vojenská policie. A v podezření jsou nyní i čeští vojáci, konkrétně příslušníci elitní bojové jednotky z Prostějova, kteří měli na afghánské základně pomáhat s výcvikem místních vojáků. Co se tedy změnilo? Podle důvěryhodných zdrojů z bezpečnostní komunity na jejich zapojení do možného mučení ukázala výpověď afghánského překladatele, který u výslechu vězně asistoval. Když zadrženého vojáka přebírala americká strana, měl prý na těle už viditelné pohmožděniny.
Příslušníci Afghánské národní armády během slavnostního ceremoniálu k ukončení jejich výcviku ve Vojenském výcvikovém centru v Kábulu | Zdroj: Reuters | Foto: Omar Sobhani
Vojenští kriminalisté se nechtějí k okolnostem, za jakých Chán zemřel, vyjadřovat. Vyšetřování smrti afghánského vojáka podléhá přísnému utajení. „Dozorující Městské státní zastupitelství v Praze si vyhradilo právo informovat veřejnost, a proto nebudeme probíhající úkony trestního řízení komentovat,“ zní univerzální odpověď plukovníka Milana Diviaka na všechny zaslané dotazy serveru iROZHLAS.cz.
207 dní
Než se ovšem kauza dostala letos v květnu na stůl státního zástupce, uběhlo od smrti Chána přes půl roku. Vojenská policie o dozor v případu požádala až letos 17. května, jak redakci řekl mluvčí Městského státního zastupitelství v Praze Aleš Cimbala. České úřady tak podezřelou smrt začaly vyšetřovat až po 207 dnech. Proč vojenští kriminalisté celý incident vyhodnocovali několik měsíců a kdy přesně se jím začali zabývat, nechtějí říct.
Elitní jednotka
Jde o speciální bojovou jednotku se sídlem v Prostějově, celým názvem 601. skupina speciálních sil. Jejím úkolem jsou především přímé akce, strategický průzkum, zahraniční operace či boj s terorismem. V Afghánistánu byli tito speciálové nasazeni v rámci bojových misích od roku 2002 celkem pětkrát. Naposledy do této země přišli loni na podzim, kdy se měli na afghánské základně Šindánd v provincii Herát podílet na výcviku praporu pozemních sil afghánské armády. Redakce oslovila také velitele jednotky Tomáše Skácela, který v květnu na postu nahradil Davida Frantu. „Vzhledem k probíhajícímu šetření, se nebudeme ani nesmíme k Vašim požadavkům vyjadřovat,“ odepsal jeho pobočník.
Nicméně podle informací serveru iROZHLAS.cz se k případu dostali se zpožděním. O incidentu se Vojenská policie měla dozvědět až loni koncem listopadu po sérii článků zveřejněných listem New York Times. Ten ve zkratce napsal, že někteří zástupci afghánských a amerických úřadů věří, že čeští vojáci Chána zbili až na pokraj smrti.
Armádní špičky přitom v té době o podezřelé smrti afghánského vězně už musely vědět, přesto nejspíš nic neřekly. Svědčí o tom i nynější obvinění čtveřice vojáků pro neoznámení trestného činu, mezi nimiž má být podle Ekonomického deníku také velitel speciálních sil generál Pavel Kolář.
Vojenská policie je stíhá na svobodě, jak uvedl mluvčí státního zastupitelství Aleš Cimbala. „Obviněné osoby nejsou stíhány vazebně,“ reagoval na dotaz. Zda byli alespoň postaveni mimo službu, není jasné. Generální štáb na přímou otázku nechtěl odpovědět.
Čeští příslušníci speciálních sil po příletu z Afghánistánu v říjnu 2018 | Foto: Petr Topič | Zdroj: Profimedia / MAFRA
„Zákon automaticky nestanoví, že příslušníci armády, vůči kterým byly učiněny některé úkony trestního řízení, musí být dočasně zproštěni výkonu službu,“ reagovala mluvčí Magdalena Dvořáková. Tuto pravomoc má podle mluvčí nadřízený stíhaných vojáků. „O této věci rozhoduje jejich nadřízený podle charakteru vzneseného obvinění a povahy služební činnosti, kterou dotyčný voják z povolání vykonává,“ dodala.
Další větev případu
Počet obviněných navíc nemusí být konečný. Aktuální stíhání se totiž netýká zdrojového trestného činu, jeho spáchání ovšem už předjímá. Může tedy jít teprve o první viditelnou linku celého případu. Mluvčí státního zastupitelství Aleš Cimbala se k možnosti rozšíření okruhu stíhaných nechtěl vyjadřovat. „Otázka se dotýká úkonů a strategie přípravného řízení, proto je nelze s ohledem na trestní řád blíže komentovat,“ uvedl. Záležet tak bude zřejmě na tom, jak vojenští kriminalisté vyhodnotí materiály a elektroniku zabavenou v rámci razie na generálním štábu a v Prostějove, kde sídlí armádní 601. skupina speciálních sil.
Ministr obrany Lubomír Metnar (za ANO) loni na podzim jakýkoli podíl českých vojáků na možném mučení Chána razantně odmítl. A za svými slovy si stojí i nadále. „Věřím českým vojákům a jejich profesionalitě, o které jsem se mnohokrát přesvědčil. A v tuto chvíli nemám důvod svůj postoj měnit,“ uvedl nyní pro iROZHLAS.cz. Pokud by ovšem kriminalisté jejich vinu potvrdili, měli by být podle ministra potrestáni. „Ukáží-li závěry vyšetřování, že čeští vojáci porušili mezinárodní právo, pochopitelně z toho budou vyvozeny důsledky,“ doplnil.
Česká vozidla na zahraniční misi v Afghánistánu | Foto a zdroj: Armáda ČR
Podobně loni na podzim mluvil také náčelník generálního štábu Aleš Opata, který české vojáky rovněž bránil. „Nepochybuji, že naši vojáci postupovali v souladu s platnými zákony a regulemi,“ konstatoval tehdy s tím, že se incident vyšetřuje. Neodkazoval však na českou Vojenskou policii, ale na vyšetřování v rámci afghánské mise Resolute Support (Rozhodná podpora), které přímo na místě vedly orgány NATO a které nadále pokračuje.
Afghánci se dožadují dokumentů o nevyjasněném úmrtí svého vojáka, říká Černochová
Číst článek
Opata na otázku zaslanou skrze SMS zprávu, kdy přesně se o smrti afghánského vojáka dozvěděl, neodpověděl. Bez reakce nechal také snahy novinářů při příchodu na zasedání vlády minulé úterý. „Toto nebylo předmětem jednání vlády, je to v kompetenci především pana ministra Metnara, který musí tyto věci neprodleně řešit. Předpokládám, že bude informovat především pana premiéra,“ reagovala na dotaz serveru iROZHLAS.cz vicepremiérka a ministryně financí Alena Schillerová na otázku, jestli si od Opaty vyžádali informace o předběžných či následných opatřeních.
Česká armáda se v druhé polovině loňského roku musela v Afghánistánu vypořádat s několika útoky. V srpnu zemřeli tři čeští vojáci poté, co se v jejich blízkosti odpálil sebevražedný atentátník. V říjnu pak na spojeneckou hlídku zaútočili atentátníci automobilem naloženým výbušninami, zraněno bylo pět českých vojáků. Následoval útok, při kterém zemřel Procházka a dva čeští vojáci byli zraněni (události uplynulého roku si můžete prohlédnout v časové ose na konci textu).
Česko má v Afghánistánu aktuálně 345 vojáků, nejvíce z nich střeží největší základnu v zemi Bagrám, která leží zhruba 60 kilometrů severně od Kábulu. Aktuálně zde působí v rámci mise NATO Resolute Support (Rozhodná podpora).
Související témata: Afghánistán, čeští vojáci, čeští vojáci v Afghánistánu, Armáda České republiky, Aleš Opata, metnar, Tomáš Procházka, Vahidulláh Chán, vojenská policie
