Česko dostane z Bruselu zpět 65 milionů. Evropští úředníci špatně spočítali pokutu za evidenci zvířat
Česká republika dostane od Evropské komise zpátky 2,5 milionu eur, tedy přibližně 65 milionů korun. Ty musela zaplatit v rámci pokuty za špatné kontrolování přesunů a registrací zvířat, na něž čeští zemědělci čerpají unijní dotace. Evropští úředníci totiž sankci špatně vypočítali. Česko přitom kvůli tomuto prohřešku zaplatilo na pokutě celkem téměř 800 milionů korun.
„Komise použila nesprávný základ procenta sankce z celkové vyplacené částky pro rok podání žádosti 2010, z kterého pak byla vypočtena paušální oprava a díky tomu nám bude cca 2,5 milionu eur vracet,“ uvedla pro iROZHLAS.cz mluvčí Státního zemědělského intervenčního fondu Vladimíra Nováková.
Vládní strategie: zachování dotací pro velké podniky a ‚pouze‘ osm programů pro čerpání evropských peněz
Číst článek
Místo šestiprocentní korekce evropští úředníci počítali korekci ve výši deseti procent. Proto se nyní do českého rozpočtu bude vracet přibližně 65 milionů korun z už zaplacené pokuty.
Sankci muselo české ministerstvo zemědělství hradit po kontrole, kterou u českých zemědělců provedli auditoři v polovině září 2012. Ti Česku vytýkali mimo jiné špatnou evidenci a identifikaci hospodářských zvířat – kravám například chyběly ušní známky a zemědělci také řádně neoznamovali přesuny ovcí a koz.
Zlomek z 800milionové pokuty
Pochybení našli evropští auditoři při kontrolách dodržování tzv. podmíněnosti neboli Cross Compliance. Česko kvůli tomu muselo do evropského rozpočtu vracet celkem asi 29,5 milionu eur, tedy přibližně 800 milionů korun. Sankci nakonec komise dovolila rozdělit do tří splátek. První Česko uhradilo v roce 2016, další v roce 2017 a poslední byla zaplacená loni v srpnu.
Co je Cross Compliance?
Od ledna 2009 je vyplácení přímých podpor a dalších vybraných dotací podmíněno plněním standardů udržování půdy v dobrém stavu a také dodržováním povinných požadavků na hospodaření. Do nich spadá kromě změny klimatu a stavu půdy také zdraví rostlin a zvířat a jejich životní podmínky.
Aby alespoň část peněz dostalo Česko zpátky, muselo se soudit. „V průběhu projednávání auditních zjištění poukazovala ČR na skutečnost, že sankce vyměřená Komisí není stanovena zcela správně, a poté, co Komise námitku neshledala jako důvodnou, podala Česká republika v tomto bodě žalobu,“ vysvětlil redakci mluvčí ministerstva zemědělství Vojtěch Bílý.
S žalobou u tribunálu EU resort uspěl a Česku se tak vrátí alespoň zlomek z téměř 800milionové sankce.
Viník neznámý
Evropská komise nechtěla vrácení části peněz komentovat a odpověděla jen velmi obecně. „Evropská unie má jasná pravidla toho, jak mají být vynakládány peníze společné zemědělské politiky a jak by s nimi mělo být hospodařeno. Komise každoročně provádí více než sto auditů, kdy ověřuje, že členské státy na nedostatky reagují dostatečně,“ uvedl pro iROZHLAS.cz mluvčí komise Clemence Robin.
Jak probíhá platba pokuty?
Platba sankcí, kterým se správně říká korekce, probíhá snížením částky, kterou Česká republika dostává z Bruselu na dotace. Částka je tzv. vyloučena z financování. Stát tedy nemusí peníze zaplatit, z evropských fondů ale dostane méně peněz. Cílovým příjemcům dotace přitom částka zůstává celá a peníze tak jdou prakticky na vrub státní kasy.
Ministerstvo zemědělství pochybení v minulosti připustilo, stejně se ale snažilo proti celé pokutě bránit s tím, že Evropská komise je příliš přísná.
„Evropská komise nám nevyčítá jen pozdní hlášení, které, musíme přiznat na rovinu, tam bylo. Ale proč my to rozporujeme, je to, že upozorňujeme na přílišnou tvrdost v případě ušních známek. Když má chovatel zvíře na pastvině, kde jsou keře a podobně, tak se může stát, že ztratí obě známky,“ uvedla v roce 2017 pro server ECHO24.cz tehdejší mluvčí resortu Markéta Ježková.
Stále ale zůstává nejasné, u kterých zemědělců evropští kontroloři problémy zaznamenali. „Seznam kontrolovaných podniků uvádět nebudeme. V rámci auditního šetření se posuzoval pouze ‚vzorek‘ žadatelů o dotaci. Jednalo se o systémovou chybu, z tohoto důvodu komise vyměřila plošnou korekci výdajů,“ dodala Nováková.
Historicky největší korekce
O vracení části evropských dotací se v posledních týdnech mluvilo především kvůli údajnému střetu zájmů českého premiéra Andreje Babiše (ANO), který nyní šetří Evropská komise. Zpět by mohla komise chtít část z 82 milionů eur (asi 2,1 miliardy korun) letos vyplacených na dotacích Agrofertu.
Babišův střet zájmů před Evropskou komisí: co bude s právní analýzou a jak skončil konflikt Faltýnka?
Číst článek
Evropská komise rozhodla v minulosti v případě Česka nejméně o tuctu vracení finančních dotací. Peníze se musely vracet třeba před pěti lety v souvislosti s kauzou ROP Severozápad. Brusel tehdy navrhl „pokutu“ ve výši 2,6 miliardy korun.
O rok později muselo Česko uhradit zhruba 1,8 miliardy, tentokrát šlo o chyby při čerpání evropských dotací na záruky pro zvýhodněné podnikatelské úvěry. Ovšem vůbec největší částku Evropská komise požaduje letos – Česko by mělo kvůli nedostatkům při rozdělování zemědělských dotací vrátit zhruba 7,5 miliardy korun.
