Graubner nahradil Duku. Nový pražský arcibiskup se v chrámu svatého Víta ujal úřadu
Moravský rodák Jan Graubner se po 30 letech stěhuje z olomouckého arcibiskupství do pražského. Svého úřadu se ujímá v sobotu dopoledne v chrámu svatého Víta na Pražském hradě. Papež František jmenoval Graubnera pražským arcibiskupem v polovině května. Graubner úřad přijal, netají se ale tím, že by v něm raději viděl někoho mladšího a že Moravu opouští těžko.
Mši předcházel liturgický průvod z Arcibiskupského paláce, rozezněl se též největší zvon v České republice Zikmund.
Bohoslužbu zahájil emeritní arcibiskup Dominik Duka. Během ní Jan Graubner, dosavadní dlouholetý arcibiskup olomoucký, usedl do křesla, které symbolizuje arcibiskupský stolec, a v tu chvíli se stal pražským arcibiskupem. Po převzetí úřadu pak slavnosti předsedá sám Graubner, 37. pražský arcibiskup.
Nový pražský arcibiskup Jan Graubner se ujímá svého úřadu. Poslechněte si jeho profil od Daniely Tollingerové
Apoštolský nuncius Jude Thaddeus Okolo také předal Graubnerovi pallium jakožto symbol arcibiskupa metropolity.
Při slavnostní mši, které se zúčastní čeští, moravští a zahraniční biskupové a také poutníci z celé země, je vedle oltáře vystavena jako vzácná relikvie lebka svatého Vojtěcha, druhého pražského biskupa z 10. století a hlavního patrona pražské arcidiecéze.
Na závěr bohoslužby nového arcibiskupa pozdraví mimo jiné předseda vlády Petr Fiala (ODS).
Jan Graubner se stal knězem v roce 1973. V úřadu pražského arcibiskupa nyní střídá právě Duku, kterému je 79 let. Církevní hodnostáři přitom své funkce obvykle opouštějí v 75 letech. Tolik bude Graubnerovi příští rok v srpnu.
„Upozorňoval jsem na to, že příští rok budu žádat o důchod. Prefekt mi na to řekl, že to přece může být i něco delšího a že jemu bylo 75 před třemi lety. Tak dál jsem se nebránil,“ řekl ve vysílání Radiožurnálu.
Počítá s tím, že bude jako arcibiskup pražský nejspíš přesluhovat. Rád by pokračoval v práci svých předchůdců.
„V Praze se na některých sídlištích postavily nové kostely, to je určitě něco, na co je potřebné navázat. Chci se soustředit na normální život církve zdola – na křesťanský život v rodinách a ve farnostech,“ popsal své plány Graubner.
Mertovo zneužívání ministrantů
Podle církevního historika Jaroslava Šebka se v Graubnerově pražském působení zřejmě odrazí i jeho dosavadní zkušenosti.
Nemůžu zatím mluvit o plánech. Chci se ale soustředit na církev zdola, říká budoucí pražský arcibiskup
Číst článek
„Jan Graubner je obecně člověk velmi pastýřsky zaměřený. Věnuje se duchovnímu přemýšlení o svých skutcích, velmi ho ovlivnila v poslední době i zkušenost s nemocí covid v roce 2020, kdy se doslova ocitl na prahu smrti,“ přiblížil.
Graubner se narodil v Brně a na Moravě žil až doteď, podle Šebka je tak jeho odchod do Prahy vlastně překvapením.
„Jeho kořeny a jeho mentalita, vlastně celé jeho dosavadní působení bylo spojeno s Moravou, s Olomoucí. Je to poměrně nečekané z jeho hlediska, že se najednou octne v úplně jinak ‚mentalitně‘ nastaveném prostředí Prahy,“ podotýká Šebek.
Graubner stál u obnovení Charity ve svobodném Československu, byl iniciátorem Tříkrálové sbírky a zasloužil se taky o založení tradice Dnů lidí dobré vůle na Velehradě.
Osvědčený Graubner má dostatek zkušeností, bude člověkem udržovacího charakteru, hodnotí historik
Číst článek
Zároveň ho ale někteří kritizují za údajnou nečinnost v kauze kněze Františka Merty, odsouzeného v roce 2001 za zneužívání mladistvých ministrantů. To Graubner odmítá:
„Tehdy se stížnost na mě dostala na policii, byla prošetřovaná na státní prokuratuře a dostala se před soud. Tyto instituce i přes různá odvolávání potvrdily, že jsem chybu neudělal.“
Poslední dva roky je Jan Graubner předsedou České biskupské konference a zůstat jím chce i po nástupu do úřadu arcibiskupa pražského.
