Čím se zapsaly letošní volby do historie? První stíhaný kandidát, maraton debat a kolektivní kampaň
Skončily prezidentské volby, a Česko tak má na dalších pět let nového prezidenta. Bude jím generál ve výslužbě Petr Pavel. Jeho zvolení předcházela emocemi nabitá kampaň s řadou zvratů. Připomeňte si společně se serverem iROZHLAS.cz okamžiky, které hýbaly letošními prezidentskými volbami.
Kandidátní výměna
Do prezidentské volby se letos přihlásilo 21 kandidátů. Drtivá většina z nich usilovala o občanskou podporu. Nasbírat 50 tisíc podpisů se ale nakonec povedlo pouze třem z nich – vítěznému Petru Pavlovi, Danuši Nerudové a Karlu Divišovi.
Soud Rohanovou vyloučil správně. Systém přímé volby ale není dobrý, chce to změnu, říká ústavní právník
Číst článek
Poslední jmenovaný byl z voleb původně vyloučen po kontrole volebních náležitostí, kdy mu mělo k hranici chybět 116 podpisů. Po přezkumu Nejvyšším správním soudem se ale do prezidentské volby vrátil.
S účastí ve volebním klání původně počítal třeba i miliardář Karel Janeček, který odevzdal na ministerstvo vnitra archy se 70 tisíci podpisy. Jak se ale ukázalo, řada z nich byla neplatná, a tak padesátitisícovou hranici nakonec nepřekonal. Do voleb ho nevrátil ani soud.
Soud ale pouze nevracel, ale kandidáty i vylučoval. To byl případ nominantky poslanců Denisy Rohanové. Problém byl, že její přihláška obsahovala podpisy zákonodárců, kteří v době vyhlášení voleb už neměli poslanecký mandát. Jejich podpora tak byla podle soudu neplatná.
Ani vyloučení Rohanové ale neznamenalo, že by se počet kandidátů definitivně ustálil. Těsně před prvním kolem prezidentských voleb se totiž rozhodl odstoupit šéfodborář Josef Středula.
Volební průzkumy mu přisuzovaly podporu v jednotkách procent, která napříč časem nerostla. Svůj krok vysvětloval tím, že chce dát šanci jinému demokratickému kandidátovi – podpořil nakonec Danuši Nerudovou.
Odstoupení Josefa Středuly se stalo historicky prvním podobným krokem, do té doby se žádný z prezidentských kandidátů své účasti ve volbách – poté, co získal potřebnou podporu – nevzdal.
Stíhaný kandidát
Poprvé byl také jeden z kandidátů na prezidenta zároveň stíhaný za trestný čin. Andrej Babiš byl zároveň prvním prezidentským kandidátem, kterého ještě v průběhu kampaně soud nepravomocně viny zprostil. A to jen čtyři dny před prvním kolem prezidentských voleb. Už v té době byl Babiš jedním ze tří favoritů voleb a do druhého kola nakonec postoupil.
Babiš a Nagyová jsou v kauze Čapí hnízdo nevinní. ‚Necítil jsem žádné vnější tlaky,‘ řekl soudce
Číst článek
Podle politologa Lukáše Jelínka neměl verdikt soudu na výsledek voleb značný dopad. „Podle mě s nimi sice zahýbá, ale ne výrazně, protože Andreje Babiše už všichni dobře známe. Udělali jsme si názor na něj jako na politika, udělali jsme si názor na Čapí hnízdo i na další Babišovy kauzy,“ řekl Jelínek v rozhovoru pro Radiožurnál před prvním kolem prezidentské volby.
V kauze Čapí hnízdo čelil Andrej Babiš spolu s Janou Nagyovou (ANO) obviněním z dotačního podvodu ve výši 50 milionů korun a poškození finančních zájmů Evropské unie.
Peníze byly použité na výstavbu areálu Čapí hnízdo. Vyšetřování bylo zahájeno v lednu 2016. Líčení před Městským soudem v Praze začalo 12. září 2022. Státní zástupce Jaroslav Šaroch navrhoval Nagyové tříletý trest s pětiletým podmíněným odložením a pokutu půl milionu korun. Expremiérovi Babišovi navrhoval stejný podmíněný trest, ale zaplatit měl deset milionů korun.
Babiš k verdiktu na svém twitterovém účtu uvedl: „Jsem velmi rád, že máme nezávislou justici a soud potvrdil, co jsem od začátku tvrdil. Že jsem nevinný a nic nezákonného jsem neudělal.“ Na tiskové konferenci později dodal, že mluvil s prezidentem, který mu prý poblahopřál.
První společná kampaň
Jako před pěti lety, i letos se po prvním kole většina poražených kandidátů přiklonila na stranu jednoho z těch, kteří postoupili do druhého kola. V roce 2018 takto získal kandidát Jiří Drahoš podporu Michala Horáčka, Marka Hilšera a Pavla Fischera. Ti ale svou podporu omezili prakticky pouze na veřejné prohlášení a společnou fotografii ve volebním štábu Drahoše po prvním kole.
Letos zvolili neúspěšní kandidáti jiný přístup, který byl v podpoře Petra Pavla mnohem aktivnější. Jak třetí v pořadí Danuše Nerudová, tak čtvrtý Pavel Fischer se aktivně účastnili Pavlovy kampaně. Vystupovali s ním na veřejných setkáních v krajských městech a aktivně ho podporovali také na sociálních sítích a v médiích.
Podle dat serveru iROZHLAS.cz a společnosti PAQ Research oproti značné demobilizaci voličů neúspěšných kandidátů před pěti lety letos přešla drtivá většina z nich skutečně k Petru Pavlovi. A i díky tomu se nakonec podařilo Pavlovi uspět.
Debatní maraton
Letošní prezidentské volby se vyznačovaly i velkým množstvím předvolebních debat. Zejména před druhým kolem jich dvojice kandidátů Petr Pavel a Andrej Babiš absolvovala během posledních dvou týdnů hned sedm.
‚Babiš v nemilosti.‘ Polská i pobaltská média zaskočil výrok, že Česko by při jejich napadení nepomohlo
Číst článek
Každé médium přitom zvolilo mírně jinou formu. Deník.cz zahájil debatní maraton online duelem, kandidáti nebyli společně ve studiu. Přímo ze studia se naopak vysílala debata bulvárního deníku Blesk a serveru Novinky.cz.
Televizní debaty zahájila v neděli Česká televize. Ačkoliv Andrej Babiš avizoval, že se duelu na veřejnoprávní televizi nezúčastní, nakonec dorazil. Právě z této debaty pochází Babišův výrok o tom, že by jako prezident nedbal na spojenecké závazky a v případě ruského útoku by nepodpořil pobaltské státy, což vyvolalo silnou reakci i v zahraničních médiích.
CNN Prima News do debaty zapojila i živé publikum – podporovatele obou favoritů. Na Nově pak patřila závěrečná slova v debatě manželkám Babiše a Pavla. Poslední debatu před otevřením volebních místností pak oba kandidáti absolvovali v Českém rozhlase. Její záznam je stále dostupný na Youtube kanále Radiožurnálu.
Rekordní volební účast
Volební účast v druhém kole dosáhla na 70,25 procenta a překonala tak čtrnáct dnů starou rekordní hodnotu v prezidentských volbách. Stala se tak nejvyšší volební účastí hned po volbách do Poslanecké sněmovny v letech 1996 a 1998. Právě rok 1996 drží zatím ve volební účasti prim, tehdy odvolilo 76,41 procenta oprávněných voličů.
Prezidentem bude Petr Pavel. ‚Je to obrovská hrdost,‘ popisuje své dojmy
Číst článek
Rekordní množství voličů přišlo k letošním prezidentským volbám nejen v České republice, ale i v zahraničí. Tam činila volební účast 80,3 procenta. K finále prezidentských voleb přišlo na zastupitelské úřady 23 000 voličů, o zhruba 7000 více než k prvnímu kole.
Podle politoložky a marketingové expertky z Univerzity Karlovy Anny Shavit se voleb účastnil rekordní počet voličů i díky polarizované kampani a podpory kandidátů z prvního kola.
„Kampaň také polarizovala voliče a vedla k tomu, že hodně lidí šlo volit. Zároveň tady asi velmi dobře zafungovala podpora Danuše Nerudové, Pavla Fischera a dalších neúspěšných kandidátů v prvním kole a vypadá to, že opravdu jejich voliči šli a podpořili Petra Pavla,“ řekla v rozhovoru pro Radiožurnál.
