V Jihoafrické republice se šíří nová varianta koronaviru. Varianta nazvaná B.1159 vykazuje mutace, kvůli kterým by mohla být nakažlivější. Byla zachycena i v Botswaně, Hongkongu a Izraeli. Laboratoře v ČR ani v Evropě zatím novou variantu nezaznamenaly. Známo je 66 případů, většina z nich právě v Jihoafrické republice. Na otázky Radiožurnálu odpovídá molekulární genetik z Ústavu molekulární genetiky Akademie věd Jan Pačes.

Praha 16:14 26. listopadu 2021 Tento článek je více než rok starý Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Kopírovat do schránky Zavřít

Odborníci v tomto případě mluví o velkém evolučním skoku a nezvyklé konstelaci mutací. V čem je ten velký evoluční skok?
Je to ta samá situace, kterou jsme zažili s předcházejícími variantami. Jak koronavirus přeskakuje z člověka na člověka, tak hromadí mutace nějakou konstantní rychlostí 25 za rok. A občas se objeví jeden, který jich má víc. Neví se přesně proč, ta hypotéza je, že je to třeba u nějakých chronicky nemocných pacientů nebo těch s oslabenou imunitou.

A když se těch mutací nahromadí víc, tak se stane, že je z toho horší varianta. To byl případ variant alfa i delta. Takových případů jsme měli v historii několik a teď jeden takový sledujeme velice pečlivě na jihu Afriky.

Na spike proteinu, tedy na hrotech pro vstup do buňky, má tato varianta 32 mutací. Znamená to samo o sobě, že mutace bude pronikat do organismu lehčeji?
Znamená to, že ji musíme velice podrobně sledovat a zjistit, jestli tomu tak opravdu bude. O mnoha mutacích víme, že je velká pravděpodobnost, že budou ovlivňovat životní cyklus toho viru. Buď snazší vstup do buňky, nebo i jiné vlastnosti.

Ale je to úplná novinka, ty případy evidujeme zatím asi pět dní, a zatím na to nebyla vypracována žádná studie. Je to zatím jen upozornění pro odborníky, kteří to sledují, aby se na to zaměřili, i proto, abychom dokázali tuto variantu dobře detekovat. Mimo jiné i naše Národní referenční laboratoř pro infekční onemocnění už navrhuje, jakým způsobem se budou měnit tzv. diskriminační PCR, abychom zaregistrovali, že se tato varianta objevila i u nás.

Vyhraje nejúspěšnější

V čem je konstelace mutací viru u této varianty nezvyklá? Je to jen těch 32 mutací spike proteinu, nebo ještě něčím jiným?
Je to jejich množství, a je to situace, která je velmi dynamická. Celková čísla jsou zatím nízká. Až statistiky ukážou, zda se ta varianta šíří opravdu větší rychlostí než delta, nebo jestli je to jen náhoda.

Jihoafrická republika je v docela dobrém stavu. Co se týče pandemie, těch případů není mnoho. Takže když se objevil takový nárůst případů, tak je to procento opravdu významné. Kdyby se to stalo u nás se skoro 30 tisíci případy denně, tak by se tu mohlo objevit takových variant několik a my bychom si toho ani nevšimli.

Koronavirus SARS-CoV-2, stejně jako ostatní viry, mutuje neustále a některé varianty nakonec vymizí. Co rozhodne o tom, jak to bude s touhle variantou?
Nejvíc o tom rozhodneme my lidé, když necháme tu variantu šířit. Když dovolíme koronaviru růst a zkoušet si ty různé varianty. Jinak vyhrává ten, který je nejúspěšnější — ta varianta, která se nejrychleji šíří, anebo v budoucnu ta varianta, která bude nejlépe utíkat imunitnímu aparátu člověka.

Od lidí, kteří se nechtějí očkovat, často slyšíme argument, že právě očkování podporuje vznik nových mutací. Jak to je?
To je naprosto špatný argument, není to pravda. Naopak očkovaní lidé většinou mají v sobě mnohem menší množství viru a kratší dobu, takže čas na mutace je v nich mnohem kratší. Žádná opravdu silná statistika, která by ukázala, o kolik víc mutací produkují nenaočkovaní, zatím není. Ale čistě jenom z faktu, že viru produkují více a mají ho v sobě delší dobu, nám říká, že ta pravděpodobnost tam je větší.

Menší účinnost očkování?

Je nová varianta hodně odlišná v tom smyslu, jestli na ni budou fungovat vakcíny, které teď máme?
Ano, je hodně odlišná. Ty ostatní zatím měly celou řadu mutací společnou, a tady najednou se nám objevila taková, která má jinou sadu těch mutací, což je z virologického hlediska zajímavé. To, jestli bude naše imunita proti ní dobře fungovat, se takhle ze začátku nedá odhadnout. Víme, že jsou mutace, které způsobí, že ty protilátky, které máme proti původní variantě, nebudou možná fungovat tak dobře. Ale naše imunita je poměrně bohatá, máme celou řadu protilátek proti jiným místům, a ty budou pravděpodobně fungovat dále. Ale můžeme očekávat, že k nějakému snížení efektivity vakcín může dojít.

Jak složité je ověřit, jestli by ty současné vakcíny mohly na tuto variantou fungovat? A jak dlouho to trvá?
Máme dva přístupy. Jeden je skutečně laboratorní. Vezmeme sérum s pacienty, kteří ten koronavirus prodělali, a budeme se koukat, jak ty protilátky z této sféry budou reagovat. To je vědecká studie, bude trvat v řádů měsíců.

Pak máme statistický přístup, že uvidíme, zda pacienti, kteří jsou očkování, budou statisticky významněji nakažení touto variantou. Ale to také vyžaduje nějaký čas, zatím je těch případů velmi málo.

Jen 27 procent afrických zdravotníků je očkovaných proti covidu, podle WHO se i málo testuje

Číst článek

Zatím to vypadá, že se tato varianta šíří mnohem rychleji i než varianta delta. Na čem záleží, jak se která varianta bude šířit rychle?
Největší význam má změna spike proteinu. Jestli je pevnější, jestli lépe nasedne na receptor ve vašem těle. To je nejvýznamnější prvek, ale už víme i o mutacích v jiných proteinech, např. spike protein, který si bral genetickou informaci viru a drží ji pohromadě. Detekovali jsme mutaci, která způsobila, že se virus lépe rozbaluje v dané buňce. A zase to přispělo k rychlosti šíření.

Možností, které příroda má, je opravdu hodně. A teprve, až se stanou, tak je dokážeme rozpoznat. Velmi obtížně se postup viru odhaduje předem.

Věra Štechrová Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Kopírovat do schránky Zavřít