Šéf statistiků Dušek: Promoření koronavirem chceme testovat i u dětí, potřebujeme jich 1500
Ve čtvrtek odstartuje testování promořenosti populace nemocí covid-19. Vedle zhruba 25 tisíc dobrovolníků z řad dospělých se podle šéfa Ústavu zdravotnických informací a statistiky Ladislava Duška počítá i s dětmi. Celkem jich vládní statistici potřebují 1500. Výsledky studie budou klíčové pro další vládní kroky v boji s nákazou koronavirem. Pokud se totiž ukáže, že nemoc prodělal jen malý počet lidí, znamená to, že největší vlna teprve přijde.
Jak velký vzorek lidí se bude v rámci studie promořenosti populace testovat? Ministr zdravotnictví Adam Vojtěch (za ANO) o víkendu Radiožurnálu řekl, že půjde celkově o zhruba 28 tisíc lidí v Praze, na jižní Moravě, na Litoměřicku a Litovelsku. To stále platí?
Ano. Půjde o velké kohorty (specifická skupina osob – pozn. red.), samy o sobě ale nebudou tak masivní. Jedna skupina má tři až pět tisíc lidí. Záměrně nabíráme vzorky v různých lokalitách a chceme poprosit občany o účast. Epidemie má ve vybraných regionech za sebou různou historii a díky tomu uvidíme jakýsi gradient nebo odstupňování situace. Jiná situace bude třeba Litovelsku a úplně jiná zase na jižní Moravě. Celkově chceme otestovat zhruba 25 tisíc lidí.
Lidé vzali hobbymarkety útokem, bude asi potřeba zavést další opatření, říká Prymula
Číst článek
Tyto lokality jste pro testování vybrali proto, že jde o oblasti s velkým počtem nakažených? Tudíž byste se měli ve výsledku dostat k maximálním číslům?
Přesně tak. Jde o lokality, které jsou v epidemii nejdál, tudíž máme největší šanci zjistit stupeň imunizace společnosti. Zároveň jsme ale do studie zahrnuli i skupiny vysoce populačně reprezentativní. Tady je nesmírně cenná spolupráce Českého statistického úřadu, IKEM a Sociologického ústavu Akademie věd. Tyto instituce disponují kohortami respondentů, kteří se účastní různých sociologických a demografických průzkumů, a jsou tedy vysoce reprezentativní pro českou populaci.
Co to znamená? Můžete tu skupinu více charakterizovat?
Tyto skupiny jsou vybrány tak, aby bylo možné jejich výsledky extrapolovat dobře na celou populaci České republiky a budou sloužit jako relevantní kontrola proti skupinám gradientovým, o kterých jsme mluvili na začátku a u kterých můžeme sledovat různou situaci při průchodu epidemie populací.
Jde tedy o mix lidí v různém věku, s různým ekonomickým zázemím, různého vzdělání?
Ano. Jsou to lidé vybraní tak, aby například jejich věková nebo sociální struktura odpovídala struktuře české populace. Jde tedy o reprezentativní obrázek české populace, který půjde zobecnit na celou republiku. My bychom takto reprezentativní a verifikované skupiny nebyli schopni postavit v tak krátkém čase, takže je to obrovská pomoc.
Proč je pro vás 25 tisíc lidí relevantní vzorek?
Vychází to ze statistického výpočtu, který říká, že musíte nabrat tak velkou část populace, aby se dosáhlo přesnosti odhadu. Bez tabule a tužky to teď nejsem schopen rozhlasu ukázat, ale snažíme se jít spíše cestou větších vzorků, abychom měli co nejlepší základ pro interpretaci výsledků. Budeme nabírat různé věkové kategorie, počítáme s testováním i dětských kohort. Samozřejmě dominantně zahrneme dospělé kategorie.
Testování dětí
Zmínil jste, že se chcete začlenit do testování i děti. O jak velkou skupinu půjde?
Půjde o skupinu dětí ve věku 8 až 18 let. Pokusíme se oslovit populaci v Praze a v Brně. Budeme jich potřebovat zhruba 1500.
Jak je budete hledat?
Děti se samy o sobě samozřejmě nemohou rozhodnout, že vstoupí do klinické studie, záleží tedy na rodičích. I dětem ale budeme předkládat informovaný souhlas, u těch nejmenších to bude v obrázkové formě, kde se vysvětlí to vyšetření. Musí u toho ale být zákonný zástupce.
Studie bude založena na dobrovolnících. Kde se mohou k testování přihlásit?
Studie bude mít vlastní webovou stránku, kde bude zveřejněn přehled odběrových míst. Bude tam i uvedeno, kolik se už přihlásilo lidí a jaké kategorie aktuálně hledáme. Objednávkový systém jsme vyhodnotili jako nerealizovatelný, protože kdybychom zároveň umožnili příchod lidem z ulice, tak by tam docházelo k nekontrolovatelným situacím, které bychom neměli šanci uřídit. Proto jsme to nechali v uvozovkách trochu na přírodě.
Ve stanech budou mít profesionálové kvótní tabulky, budou tak vyhodnocovat, jestli nabírají respondenty v daných kategoriích, jako je věk nebo pohlaví. To se bude zapisovat, abychom udrželi reprezentativnost vzorku.
Tudíž jakmile se dané kvóty naplní, zájemce budete odmítat?
Nebo posílat k jinému stanu. Nebo se spíš stany mezi sebou domluví, že jeden stan nabere vzorky od dobrovolníků, které u druhého stanu chybí.
Data se budou centrálně shromažďovat na konci dne?
Ano. Nejde jen o data z vyšetření, ale bude se vyplňovat i krátký zdravotní dotazník.
Jak bude testování vypadat? Testy na protilátky provedete jen jednou, nebo opakovaně?
V tuto chvíli je to jednorázová studie, která musí být pro daného respondenta dobrovolným rozhodnutím. Bude podepisovat řádný informovaný souhlas. Půjde o jednorázové testování píchnutím do bříška prstu. U pozitivních pacientů bude dále proveden stěr na PCR analýzu na koronavirus.
To znamenám, že respondenty, u kterých se objeví protilátky, budete dále testovat?
Odběr na testování protilátek může vést k tomu, že je člověk nemá. Indikuje to, že se s tou nemocí nesetkal. Anebo je má. U respondentů, u kterých se protilátky najdou, se dále provede stěr pro běžné vyšetření na koronavirus.
Promoření populace
Jaké údaje budete o respondentech chtít vědět, abyste zajistili reprezentativnost vzorku? Věk či třeba ekonomické zázemí?
Ekonomické zázemí pouze ve smyslu, jaký typ zaměstnání dotyčný má. Jestli je to například pracovník v městské hromadné dopravě nebo ve zdravotnictví. Jinak se budou sledovat základní demografické a zdravotní parametry, půjde o dotazník zhruba na jednu stranu.
Víte, jakých chyb se musíte vyvarovat? Máte třeba podmínku, že se z jedné domácnosti může nechat testovat pouze jeden člověk? Ptám se na to proto, že v Německu do studie promořenosti zahrnuli i celé rodiny, což byla jedna z výtek tamních expertů, že závěry tak nemají velkou vypovídací hodnotu, jelikož se dá očekávat, že jedna domácnost bude mít podobné výsledky testů.
Věcí, kterých se musíme vyvarovat, je tolik, že v rychlosti, ve které studii chystáme, skoro nemůžeme všechny pokrýt. Vždy se nějaká kritika najde. Samozřejmě se ale pokusíme zajistit, abychom studii neměli zkreslenou skupinovými testy. I když v objemu pacientů se rodina dost ztratí. Kdybychom ale třeba nabírali celé kohorty z jednoho sociální ústavu, to by studii samozřejmě zkreslilo. Takže na tyto věci budeme muset dávat pozor. Máme pouze jedno jediné vážné vylučovací kritérium, a to jsou pacienti pozitivně diagnostikovaní na covid-19 s akutními problémy. Ti nebudou do studie zahrnuti.
Respondenty máte v plánu sbírat zhruba týden, na zpracování výsledků si necháváte zhruba pět dní. To znamená, že na začátku května bychom mohli vědět, kolik lidí je v Česku skutečně nakaženo. Není to šibeniční termín?
Všechno kolem této studie je šibeniční. Je to ale naše představa a realita pak může být samozřejmě jiná. Za každým stromem číhá něco, co nás může zbrzdit. V každém případě potřebujeme mít výsledky co nejdříve.
Minulý týden jste na tiskové konferenci řekl, že máte celkem sedm scénářů dlouhodobého vývoje šíření nákazy. Během května byste to chtěl – právě na základě výsledků studie promořenosti – zúžit pouze na dvě varianty. Mluvil jste také o dvou extrémech, a sice že by se mohlo ukázat, že je populace promořená z 50 procent, nebo naopak pouze z 10 procent. Pokud by došlo na tu nižší hranici, tedy slabší promoření, byl by to signál, aby se opatření více zvolnila, aby se nemoci umožnilo populaci projít?
Není to určitě otázka na jednoho člověka, aby o tom polemizoval. Kdybych ty scénáře měl ale pojmenovat velmi obecně: když zjistíme, že imunizace je v české populaci velmi slabá, tak to nevyhnutelně znamená, že prostup viru populací je v tuto chvíli ještě před námi. A bude to velký apel, jak organizovat a hlídat nouzová opatření, abychom řídili další vývoj a nevymkl se nám. Anebo druhý extrém, kdy zjistíme, že velká část populace se s tím virem už setkala, třeba i v nějaké specifické věkové kohortě, tak zase je to zpráva, která povede k rozvahám na téma, jak dál postupovat s těmi opatřeními.
Epidemiolog: Reaktivace koronaviru u uzdravených pacientů při oslabené imunitě je nejčernější varianta
Číst článek
Nechme promluvit čísla. Určitě ale nejde říct, že pokud se zjistí, že se s nákazou setkal pouze malý počet lidí, že by se urychloval proces imunizace. Naopak. Všechno, co doteď děláme s kolegy, míří k tomu, abychom vyvinuli systém, který bude chránit zranitelné skupiny obyvatel a bude bránit tomu, že vývoj bude nezvladatelný.
Pochopila jsem však z prohlášeních na tiskové konferenci správně, že se s kolegy shodujete v tom, že koronavirus musí českou populací projít a že tedy není jiná cesta, jak se mu postavit?
Ten virus je součástí přírody. Když se na to díváme z tohoto úhlu pohledu, máme jen dvě možnosti. Může přijít vakcína. Tím pádem se s tou nemocí naučíme žít dál tak jako s chřipkou, u které je také možnost vakcinace. A ještě ideálně, kdyby tu byla léčba pro ty těžké průběhy. To je první varianta. Nemám ale pocit, že by mohla v dohledné době nastat. A varianta druhá: přirozená imunizace společnosti a navození jakési kolektivní imunitní rovnováhy. To je příroda a je jedno, co si o tom myslíme.
