Podle odborníků nejsou maturity meziročně srovnatelné. Výsledek mohla ovlivnit i jiná náročnost
Výsledky maturitních zkoušek z jednotlivých let nejsou podle odborníků srovnatelné. Letošní vyšší neúspěšnost u maturitních testů se sice může částečně zdůvodnit vyšší účastí maturantů u zkoušek, ale mohla na ni mít vliv také změna náročnosti testů. Není tudíž možné jasně říct, nakolik měli letos maturanti horší znalosti a dovednosti než v minulých letech. Shodli se na tom školští experti.
Neúspěšnost u maturit letos proti loňskému roku vzrostla. Podle Cermatu, který v pondělí údaje zveřejnil, to souvisí se zatím nejvyšší účastí studentů u maturitních zkoušek. Kvůli opatřením proti koronaviru letos totiž nikdo z maturantů na konci druhého pololetí nepropadl, a ke zkoušce tak mohli jít všichni studenti posledních ročníků.
Test z matematiky nezvládlo 17,5 procenta maturantů. ‚Nedošlo k podstatnému zhoršení výsledků,‘ řekl Plaga
Číst článek
Didaktický test z matematiky nezvládlo 17,5 procenta studentů, meziročně o dva procentní body víc. U maturitního testu z češtiny letos neuspělo 14,1 procenta žáků, což je o 3,9 procentního bodu víc než loni.
Podle analytika společnosti EDUin Jiřího Münicha je ale možné vyšší neúspěšnost zdůvodnit vyšší účastí u maturit jen zčásti. Potřeba je podle něj zohlednit také to, že u maturitních testů není záruka srovnatelnosti mezi lety.
„Jsme v situaci, kdy se změnila úspěšnost, ale stejně tak se mohla jen změnit náročnost testu,“ řekl. Cermat podle něj nedokáže posoudit, zda šly testy maturantům hůř kvůli větší náročnosti nebo horším znalostem žáků.
Podobně se vyjádřil i analytik Karel Gargulák. Podle něj tak v pondělí zveřejněné výsledky o vzdělávacím systému mnoho nevypovídají. „Ony nic neříkají o tom, jaké úrovni znalostí a dovedností žáci dosáhli a co by se dalo zlepšit, nebo jestli se systém třeba zlepšuje v průběhu let, protože pokaždé je tam něco jiného,“ řekl.
Ministerstvo školství by se podle něj proto mělo snažit testování změnit tak, aby bylo standardizované a vypovídalo víc o vzdělávacím systému.
Odborné školy
Gargulák a předsedkyně spolku Učitelská platforma Petra Mazancová zároveň uvedli, že pro žáky středních odborných škol je kvůli jejich oborové specializaci státní maturita těžší než pro gymnazisty. Oba upozornili, že na středních odborných školách mají žáci víc předmětů a součástí maturit jsou tam i praktické zkoušky.
Nepředpokládáme, že bychom zmírňovali kritéria pro hodnocení maturitních prací, říká ředitelka CERMAT
Číst článek
Podle Garguláka i Mazancové jsou i proto dlouhodobě výsledky těchto žáků horší. Oba se shodli, že by se vzdělávání na odborných školách měla přizpůsobit i podoba maturitní zkoušky.
„Je otázka, jak ty děti čtyři roky připravujeme, když ti, co dojdou do posledního ročníku, tak nejsou schopni odmaturovat,“ řekla Mazancová. Podle ní by nemělo být množství studentů, kteří propadnou u maturity, v řádu procent, ale mělo by se jednat spíš jen o jednotlivce.
Neúspěšnost u maturit by podle ní měla vést znovu k diskusi o podobě maturitní zkoušky, která podle ní zejména v češtině spočívá v prověřování naučených faktů. „Zejména ve středních odborných školách bychom potřebovali jinou maturitní zkoušku,“ uzavřela.
