Michaláková podala v kauze odebraných dětí odvolání proti rozhodnutí Evropského soudu pro lidská práva
Eva Michaláková, které norská sociální služba v květnu 2011 odebrala oba syny a umístila je do pěstounské péče, se odvolala proti rozhodnutí Evropského soudu pro lidská práva k takzvanému velkému senátu. Serveru iROZHLAS.cz to potvrdila její advokátka Dora Boková. Štrasburský soud v lednu zatím nepravomocně rozhodl, že Norsko odebráním dětí a následným zbavením rodičovských práv neporušilo právo na soukromý a rodinný život.
„Základní výtky v žádosti se týkají prohlášení stížnosti za nepřijatelnou ve vztahu k nezletilým z důvodu střetu zájmů, kdy tímto způsobem byla nezletilým odepřena ochrana,“ zdůvodnila podání odvolání Boková redakci iROZHLAS.cz. Michaláková měla na podání protestu proti rozhodnutí soudu z 20. ledna tři měsíce.
Michaláková prohrála letitý spor o děti, norské úřady podle Evropského soudu nepochybily
Číst článek
Velký senát má 17 soudců a o přípustnosti odvolání nejdříve musí rozhodnout zvláštní výbor pěti vybraných soudců. Není tedy jisté, zda se případem Michalákové bude Štrasburský soud znovu zabývat. „Postupuje se méně než 5 procent z podaných žádostí,“ uvedla pro iROZLAS.cz Boková.
O možném zamítnutí dovolání k velkému senátu by měl výbor rozhodnout v řádu několika měsíců. „Jak dlouho to bude trvat přesně, nevím – kolegium se schází jednou za 6–8 týdnů, plánují zasedání na šest měsíců dopředu. Můj odhad tedy je, že výsledek se dozvíme v rozmezí dvou až šesti měsíců,“ dodala.
Pokud by nakonec případ k nejvyšší instanci v rámci soudu doputoval, na rozsudek by se podle ní čekalo nejméně další rok.
Michaláková poslala svou stížnost do Štrasburku v roce 2017 poté, co v Norsku vyčerpala všechny soudní možnosti na zvrácení rozhodnutí norských úřadů. Soud vynesl verdikt 20. ledna tohoto roku a dal za pravdu norské straně.
Soud v anotaci ke svému rozhodnutí napsal, že matka děti neochránila před nežádoucím chováním otce, bila je a způsobila, že se bály. Byla tak spoluzodpovědná za zanedbání péče, uvedl soud. Zmínil i medializaci citlivých informací a zveřejňování snímků dětí, údajů o zdravotním stavu staršího syna.
Šance na úspěch
Boková tehdy rozhodnutí soudu označila za překvapivé. „Z mého pohledu se Evropský soud pro lidská práva tímto rozhodnutím odchyluje od svých předchozích rozhodnutí, ve kterých kritizoval opakovaně postup, při kterém Norsko omezuje kontakt rodičů s dětmi,“ uvedla v lednu v rozhovoru pro iROZHLAS.cz.
Rozhodnutí odvolat se zatím nepadlo, vidím ale šanci u Velkého senátu, říká advokátka Michalákových
Číst článek
Norská sociální služba Barnevernet, která chlapce v roce 2011 z péče odebrala, je totiž v posledních letech pod velkou kritikou a rodiče, kterým byly úřadem děti odebrány, se v desítkách případů obrátili právě na Evropský soud pro lidská práva. Ten svými rozhodnutími v posledních měsících v řadě z nich potvrdil, že Barnevenet a norské úřady porušily rodičovská práva.
Už v lednu Boková zmínila, že u velkého senátu vidí šance na úspěch. „Chceme zdůraznit, že Evropský soud pro lidská práva ignoroval skutečnost, že došlo k odcizení mezi matkou a dětmi, právě kvůli postupu norských úřadů, které dlouhodobě omezují kontakt dětí s rodiči. A že tohle je zásadní argument, ke kterému by měl soud přihlížet. Dále bychom určitě argumentovali tím, že v těch předchozích kauzách na to byl kladen důraz a teď jako by to nehrálo roli,“ zdůvodnila.
Na rozdíl od minulých let, kdy na straně Evy Michalákové stála česká vláda v čele s Bohuslavem Sobotkou i prezident Miloš Zeman, který hrozil i negativními důsledky v česko-norských diplomatických vztazích, se Fialova vláda Michalákovou podpořit nechystá. Kauzu považuje za skončenou.
„Ve věci byl již vydán rozsudek Evropského soudu pro lidská práva. Postup norských orgánů v něm byl shledán za souladný s Evropskou úmluvou o lidských právech. Vláda České republiky závazné rozhodnutí kompetentní mezinárodní soudní instituce musí a bude respektovat,“ potvrdil postoj Fialova kabinetu serveru Seznam Zprávy vládní mluvčí Václav Smolka.
11 let starý případ
Děti norská sociální služba známá pod názvem Barnevernet odebrala rodině Michalákových v květnu 2011. Staršímu synovi Denisovi bylo tehdy šest let, mladší David ještě neoslavil třetí narozeniny. Důvod úředního postupu: podle učitelek ve školce, kterou oba synové navštěvovali, mohly být děti zneužívané. Chlapci proto okamžitě putovali k přechodné pěstounce.
‚Nedostatečný kontakt s dcerou.‘ Norsko prohrálo u soudu pro lidská práva další spor kvůli Barnevernetu
Číst článek
Proti rodičům byla tehdy podána trestní oznámení. Jak ale vyplývá z rozsudku hodonínského okresního soudu, který se případem Michalákových později také zabýval, oznámení policie odložila. „Žádné trestní stíhání proti matce ani proti otci nebylo zahájeno, věc se nedostala ani ke státnímu zástupci,“ píše se ve zhruba rok starém rozsudku.
Přestože se podezření alespoň dle norské policie nepotvrdilo, Eva Michaláková své syny zpět nedostala. Barnevernet poté umístění chlapců u pěstounů obhajoval tím, že si v náhradní rodině zvykli. Vůbec neposuzoval, zda je matka schopná se o syny řádně starat.
Úřady od počátku umožnily matce jen minimální kontakt se syny – maximálně dvě hodiny dvakrát do roka. Setkání se navíc postupně začala omezovat s tím, že má na děti negativní vliv. Staršího syna viděla Eva Michaláková naposledy v roce 2014, mladšího pak v roce 2015.
V září 2015 norské úřady zamítly návrat bratrů do péče matky a Evu Michalákovou zbavily rodičovské zodpovědnosti za obě děti, otci ji ponechaly. Matce také odebraly právo na styk či jiný druh kontaktu se synem Denisem. Tehdy také posvětily Davidovi adopci pěstouny. Na začátku prosince roku 2016 byla Michaláková pravomocným rozhodnutím norského soudu definitivně zbavena rodičovských práv k oběma dětem. Davidovu adopci ale nakonec soudce zamítl.
