Kontroly migranty nezastaví, převaděči jsou vždy napřed. Chce to evropský systém, míní expert
Německá policie s okamžitou platností zavádí na hranicích s Českem a Polskem zesílené pružné a mobilní kontroly. Cílem je zabránit převaděčům v dopravování migrantů do Německa. „Myslím si tedy, že z pohledu německého by to mohlo fungovat, ale situaci Syřanů to v podstatě nijak neřeší,“ říká v rozhovoru pro Český rozhlas Radiožurnál Martin Rozumek, ředitel Organizace pro pomoc uprchlíkům.
Německo připravovalo stálé hraniční kontroly kvůli převaděčům a migrantům bez dokladů. Jak nakonec kontroly, které Německo zavádí okamžitě, budou vypadat?
Úplně detailně to nevím, ale myslím si, že stálé kontroly, o kterých všichni vědí, včetně převaděčů, opravdu účinné nebudou, na rozdíl od kontrol flexibilních, které se těžko dají předvídat. Myslím si tedy, že z pohledu německého by to mohlo fungovat, ale situaci Syřanů to v podstatě nijak neřeší.
Legální způsob, jak migranty od hranic vrátit, pokud požádají o azyl, neexistuje. Nápad obracet lodě legální není, říká ředitel Organizace pro pomoc uprchlíkům Martin Rozumek
Dnes (ve středu) má také on-line jednat český policejní prezident Martin Vondrášek se šéfem spolkové policie Dietrem Romannem o společném působení německých a českých policistů na české straně hranic. Máte informace, jak by měla spolupráce vypadat? Má jít o takzvaný švýcarský model?
Podle mých informací ano a jsem sám zvědavý, do jaké míry nebo hloubky budou němečtí policisté aktivní i na českém území. Ze zkušenosti švýcarské bych ale řekl, že ani to příliš nepomáhá, protože uprchlíci většinou směřují tam, kde mají komunitu, rodinné příslušníky, nabídky pomoci s prací nebo s ubytováním. Takže exodus probíhá i ze Švýcarska a jsou to často národnosti, které mají silné zastoupení v cílových zemích. Eritrejci například ve Švýcarsku zůstávají, kdežto Syřané Švýcarsko opouštějí a odcházejí do Německa.
To je tedy odpověď na otázku, proč nezůstanou třeba v Itálii, ve Španělsku, potažmo ve Švýcarsku? Hlavní motiv je najít svoji komunitu?
V drtivé většině jdou za někým, za příbuznými, za komunitou. Roli ale hraje i třeba jazyková znalost. Takže například Severoafričané – Tunisané, Alžířané, Maročané – většinou směřují do Francie kvůli jazykové blízkosti a kvůli tomu, že tam mají rodinu nebo komunitu. Kdežto po balkánské trase Syřané směřují zejména do Německa, protože tam už přijelo na milion Syřanů v letech 2015 a 2016. V podstatě tedy jedou za příbuznými.
Čili to není tak, že by vyhledávali zemi v rámci Unie, kde je, řekněme, nejměkčí imigrantská nebo migrační politika?
To určitě ne. Samozřejmě si řeknou, že třeba Dánové jsou horší než ostatní, ale hlavní důvod je opravdu blízkost příbuzných a komunity, kteří jim pomohou v začátcích. Často pro ně mají nabídku práce nebo ubytování a sociální dávky nebo nějaká výhodnost azylového systému, myslím, do značné míry uprchlíkům splývá. O tom, jestli skončí v Holandsku nebo v Dánsku, opravdu rozhodují spíše příbuzní a komunita.
Polsko začne kontrolovat auta na hranicích se Slovenskem. Premiér chce zabránit nelegální migraci
Číst článek
Nakolik může být spolupráce německých a českých policistů na našem území účinná?
Já si myslím, že v podstatě vůbec ne. Bude to stejné jako na jiných hranicích. Vrátíme-li syrskou rodinu nebo syrského mladíka z hranic někde v Děčíně zpátky do ČR, zkusí to nejspíše podruhé, potřetí, popatnácté, až se mu to nakonec podaří. Takže my musíme spíše aspirovat na jednotný evropský systém, který by byl odpovědí pro uprchlíky, ale i pro migranty, kteří častokrát přicházejí za prací, která je v našich končinách potřebná. Požadovat bychom tedy měli spíše evropský společný systém než se zaměřovat na krátkodobou kontrolu hranic.
Úplné fiasko je podle mě třeba případ kontrol hranic mezi Rakouskem a Slovinskem, které byly prodlouženy už šestnáctkrát. Stejně nakonec rozhodují převaděči, jestli cesta povede tentokrát přes Slovinsko nebo více přes Maďarsko a Slovensko. V podstatě jsou vždycky o krok napřed a vždycky flexibilnější.
Durynský ministr vnitra Georg Maier upozorňuje, že neexistuje legální způsob, jak migranty od hranic vrátit, pokud požádají o azyl...
Pokud požádají o azyl, tak podle mezinárodního práva musí být azylové řízení zahájeno a musí být v té věci rozhodnuto. Takže takové ty nápady, že budeme obracet lodě nebo že se lidé budou vracet, nelegálně možné jsou, v praxi to probíhá, ale podle evropského, národního i mezinárodního práva to přípustné není.
Německá policie v pěti spolkových zemích provedla razie proti převaděčům. Zadržela při nich pět Syřanů, kteří do Německa za úplatu propašovali více než stovku svých krajanů. Proč se podle vás úřady více nezaměřují na odhalování pašeráckých sítí?
Já si myslím, že je to velmi těžké. Vždycky chytnou jenom pěšáky. Organizátory celého byznysu nechytnou téměř nikdy. Častokrát v tom pomáhají i rodinní příslušníci pašovaných lidí. Sto zadržených mi tedy nepřijde jako tak obrovské číslo a vsadil bych se, že mezi nimi budou i nešťastníci, kteří nemohou svoji manželku a děti dostat do Německa, a proto je zkouší převést autem.
Rakušan: Němečtí policisté by mohli hlídkovat za českými hranicemi, vždy by šlo o spolupráci s námi
Číst článek
Boj proti převaděčům tedy smysl má, musí ale existovat jiná varianta pro lidi v nebezpečí, protože v současné době žádné legální cesty v podstatě nejsou a téměř všichni uprchlíci přicházejí nelegálně. Z lidí, kteří jim v tom nějakým způsobem pomáhají, pak děláme kriminálníky, proti kterým musíme bojovat, ale častokrát převaděči zachraňují životy, pokud se jedná o uprchlíky, kterým jde opravdu o život.
Pokud se ale nejedná o tento typ imigrantů, často jde o mafie, které se obohacují tím, že přivádějí lidi nebo je převážejí po Středozemním moři do Evropy...
Ano, někdy jsou to bezskrupulózní mafiáni, kteří zneužívají nouze lidí. Například v Libyi je velmi běžné znásilňování žen, prodávání lidí za výkupné, kdy je pašeráci zadrží a potom obvolávají příbuzné, aby posílali peníze. V Tunisku se z toho stal regulérní konkurenční boj, kdy se různé skupiny snaží cenově konkurovat ostatním a převážet lidi co nejlevněji a nejbezpečněji do Itálie, kdy je mnohdy cena pod tisícem dolarů. Takže někdy je to bezskrupulózní a velmi násilné, někdy regulérní konkurenční boj a někdy je to pomoc příbuzných, kteří se snaží dostat rodinné příslušníky k sobě, a nemají žádnou legální cestu.
Dá se oslabit nápor uprchlíků, kteří připlouvají přes Středozemní moře na italský ostrov Lampedusa? A co vyřeší připravovaná dohoda ministrů vnitra zemí EU o povinné solidaritě v rámci migrace? Poslechněte si celých Dvacet minut Radiožurnálu v audiu v úvodu článku.
