Ministerstvo financí vykázalo neexistující pohledávky spojené s penězi z EU, zjistili kontroloři
Ministerstvo financí vykázalo v účetnictví za rok 2017 neexistující pohledávky spojené s evropskými penězi. Další nedostatky se týkaly vykazování peněžních toků z provozní činnosti ministerstva. Vyplývá to z výsledků prověrky Nejvyššího kontrolního úřadu, které byly zveřejněny v pondělí.
Kontroloři doporučují, aby ministerstvo upravilo účetní předpisy. Naopak pozitivem je podle nich to, že resort začal v roce 2017 tvořit rezervy na sanace ekologických zátěží.
Podle ministerstva se zjištěné nedostatky týkají pouze vykazování jistých položek, nezpůsobily však finanční ztrátu nebo nehospodárné nakládání s veřejnými prostředky a s majetkem státu, uvedlo ministerstvo v reakci.
Ministerstvo financí podle NKÚ v účetnictví Národního fondu vykazovalo neexistující pohledávky za Evropskou komisí za programové období 2004 až 2006 zhruba 600 milionů korun. „Riziko nesprávného vykázání pohledávek za Evropskou komisí v souvislosti s programovým obdobím 2004–2006 je ale vyšší – týká se celého v rozvaze vykázaného nároku ve výši téměř 5,7 miliardy korun,“ upozornili kontroloři.
Kontroloři zjistili v účetnictví ministerstva zdravotnictví nesprávnosti za 3,2 miliardy
Číst článek
Existuje podle nich reálné riziko, že pokud resort nezmění stávající postupy, bude i za programové období 2007 až 2013 v účetní závěrce za rok 2018 vykazovat neexistující pohledávky spojené s evropskými penězi.
Zkreslení vypovídací hodnoty
Ministerstvo financí ale v reakci sdělilo, že z pohledu Národního fondu zatím programové období 2004–2006 není finančně uzavřeno a nejedná se tedy o nesprávné vykázání pohledávek za EK. Ministerstvo ještě za dotčené programové období obdržení prostředků ze strany komise očekává. Zároveň uvedlo, že již v současné době zpracovává metodiku pro finanční uzavření programového období 2004 až 2006 a návazně připraví obdobnou metodiku pro programové období 2007 až 2013.
Podle NKÚ ministerstvo dále v účetní závěrce za rok 2017 vykázalo rozvahové závazky vůči subjektům, jimž byly předfinancovány výdaje, a to ve výši přesahující 5,6 miliardy korun. U těchto závazků přitom podle NKÚ není jisté, jestli budou v plné výši uhrazeny. Podle ministerstva resort prostředky nadále vymáhá, jejich výši nelze předem odhadnout.
Daň z příjmů pod lupou. Finanční správa bez rozmyslu zatížila poplatníky papírováním, tvrdí kontroloři
Číst článek
Peněžní toky
V přehledu o peněžních tocích pak ministerstvo nesprávně vykázalo operaci za více než 71 miliard korun v rámci peněžních toků z provozní činnosti, která se týkala změny stavu dlouhodobých závazků a která navíc nebyla spojena s žádným peněžním tokem. „Taková nesprávnost významně zkresluje vypovídací hodnotu tohoto přehledu, a tedy i možnost porozumět struktuře i rozsahu jednotlivých druhů peněžních toků z činností MF,“ míní kontroloři. Ministerstvo podotklo, že celkový tok peněžních prostředků za období roku 2017 byl v uvedeném přehledu vykázán správně, a tato nesprávnost tak neměla dopad do hodnoty aktiv a pasiv ani výsledku hospodaření.
Nejvyšší kontrolní úřad tak ministerstvu financí doporučil, aby upravilo účetní předpisy. Například způsob naplnění některých položek přehledu o peněžních tocích je podle názoru NKÚ upraven nejednoznačně, takže vykázané číselné údaje mohou kvůli tomu podávat informace lišící se od skutečnosti.
Resort počínaje roční účetní závěrkou za rok 2018 již sestavuje přehled o peněžních tocích také s přihlédnutím k Mezinárodnímu účetnímu standardu pro veřejný sektor, čímž by k nepřesnostem tohoto druhu již nemělo docházet, dodal.
