Prvním rodinám končí nárok na náhradní výživné. Stát začne peníze vymáhat na neplatičích
Je to dva roky, co stát posílá za rodiče-neplatiče jejich dětem náhradní výživné. Prvním žadatelům teď na státní alimenty skončí nárok, nejdéle je totiž lze pobírat 24 měsíců. A stát teď začne peníze za náhradní výživné na dlužnících vymáhat.
Stát platí náhradní výživné zhruba 10 tisícům dětí. Průměrná částka je 1800 korun. Stát platí tolik, kolik vyměřil soud. Ne ale víc než 3000 korun. Jednou z podmínek státní pomoci je, aby samoživitelka nebo samoživitel po tom druhém rodiči vymáhal výživné soudní cestou. A poté, co jim nárok na dávku po 24 měsících skončí, za ně vymáhání dluhu převezme stát.
„Poté, co zanikne nárok na výplatu dávky náhradního výživného, přechází správním rozhodnutím část původní pohledávky výživného na stát, tedy na úřad práce. Ten pak vymáhá pohledávku ve výši vyplaceného náhradního výživného,“ vysvětluje pro Radiožurnál mluvčí úřadu práce Kateřina Beránková.
Dva roky s náhradním výživným. Některé rodiny na to brzy ztratí nárok, ministerstvo mluví o změně zákona
Číst článek
Jak upřesnila vrchní ředitelka sekce sociálního pojištění a nepojistných dávek na ministerstvu práce a sociálních věcí Iva Merhautová, nevymáhají to ale samozřejmě přímo úředníci, ale exekutoři nebo například celní správa.
Úspěšnost vymáhání
Ostatní státy, kde náhradní výživné existuje, třeba Slovensko nebo Francie, jsou podle Merhautové úspěšné v deseti až dvanácti procentech případů. S takto nízkou úspěšností se počítalo i v Česku už při projednávání zákona v roce 2020.
Skeptičtí jsou i samotní samoživitelé, kteří mají s vymáháním alimentů od svých expartnerů letité zkušenosti. Jednou z nich je i matka dvojčat Andrea z Ostravska. Otec má na syny platit celkem 4000 korun měsíčně. Občas poslal 600, někdy 150 korun, často vůbec nic. Obzvlášť teď, co se v lednu zvedla nezabavitelná částka, která musí dlužníkovi v exekuci zůstat.
„U něho by ani neměli co zabavit. Nemá ani stálé bydlení, není usazený. Chvilku bydlel u své matky a už je zase pryč, takže si obecně myslím, že bude mít stát dost problémů dostat z těch lidí peníze,“ popisuje Andrea.
Jak to funguje s náklady spojenými s vymáháním dluhu, popsala mluvčí Exekutorské komory Eva Rajlichová: „Náklady exekuce hradí primárně dlužník, stát tato služba nebude v podstatě stát nic. Nicméně nelze vyloučit specifické případy, kdy stát zaviní zastavení exekuce například tím, že zahájí zjevně marnou exekuci.“
Vláda chce prodloužit vyplácení náhradního výživného. Podle opozice to ale nic neřeší
Číst článek
Zjevně marná exekuce je taková, u které jde zřejmé, že dlužník není schopný ten dluh splatit. Je třeba v insolvenci nebo má spoustu exekucí nebo je evidentně nemajetný a z toho důvodu už byly ostatní exekuce zastavené.
Výhled do budoucna
Právě s ohledem na to, jak málo se daří z neplatičů alimenty vymoct, teď ministerstvo práce a sociálních věcí navrhuje nárok na státní výživné prodloužit na dvojnásobek, tedy až na čtyři roky. Novelu už schválila vláda. Pokud by prošla i Parlamentem, počítá se s okamžitou platností po vydání zákona.
Rodinám, kterým se teď výplata dávky zastaví, by pak automaticky zase začala chodit.
„Doporučujeme úřadu práce, aby neukončoval, počkal a uvidíme, jak rychle projde legislativní proces. Navrženo je, aby nemuseli znovu podávat žádost,“ říká ředitelka Iva Merhautová z ministerstva o rodinách, kterým v létě skončí nárok na náhradní výživné.
Je jich kolem 1500.
