Národní galerie v Praze dnes slaví 210 let své existence. 5. února 1796 šlechtické rody, mezi kterými byli Šternberkové, Kolowraté nebo Nosticové, založily Společnost vlasteneckých přátel umění. Ta v Praze otevřela Akademii umění a veřejně přístupnou obrazárnu, která se stala přímým předchůdcem dnešní Národní galerie. Veřejnost v ní tehdy mohla zhlédnout 600 barokních obrazů.

10:13 5. února 2006 Tento článek je více než rok starý Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Kopírovat do schránky Zavřít

"V době uměleckého úpadku a v situaci, kdy Praha neměla žádné veřejně přístupné obrazárny a žádnou akademii výtvarného umění, bylo jedním z cílů zpřístupnit široké veřejnosti umělecká díla a pozdvihnout zájem o umění jako takové," popisuje cíl aktivit Společnosti vlasteneckých přátel umění Andrea Rousová z Národní galerie.

"Obrazárna byla sestavena z děl, které členové společnosti zapůjčili. To znamená, že to byl jejich rodový majetek. Jádro celé kolekce, která byla prezentována v Černínském paláci, tvořila zejména česká a evropská barokní malba," dodává Rousová.

Národní galerie u příležitosti svého výročí připravila pro návštěvníky bohatý program, včetně volného vstupu do vybraných expozic.

Vedoucí oddělení archivu Tomáš Sekyrka v krátkosti připomíná nejznámější autory sbírkových fondů Národní galerie: "Z těch starších děl je to sbírka českých středověkých gotických malířů, anonymních autorů jako Mistr Vyšebrodského oltáře, Mistr Třeboňského oltáře, dále pak z barokního umění samozřejmě Karel Škréta a Petr Brandl. Z moderního umění se může galerie pochlubit vynikající sbírkou kubistických malířů."

Veronika Malá, Marie Matúšů Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Kopírovat do schránky Zavřít