Zástupci státu si na pražském Vítkově připomněli výročí 74 let od konce války
Čelní představitelé státu u Národního památníku na pražském Vítkově uctili památku obětí druhé světové války. Tradiční pieta připomněla 74. výročí od konce druhé světové války v Evropě.
Slavnostního setkání se zúčastnil prezident Miloš Zeman, ministr obrany Lubomír Metnar (za hnutí ANO) i náčelník generálního štábu Aleš Opata.
VIDEO: Bitva o Rozhlas. Před 74 lety budovu obsadili nacisté, na Vinohradské proběhla pieta
Číst článek
Na místě byli také váleční veteráni a pamětníci. Společně uctili památku padlých tím, že položili smuteční věnce k hrobu neznámého vojína. Nad pražským památníkem na Vítkově proletěly armádní gripeny.
Asi stovka lidí položila květiny na místo někdejšího popraviště v areálu Kounicových kolejí v Brně. V budově, kde dnes bydlí studenti Veterinární a farmaceutické univerzity, byla za války věznice.
„Tyto koleje se staly symbolem smutku, bezpráví, bolesti a smrti," řekla v projevu brněnská primátorka Markéta Vaňková (ODS). Kromě politiků z různých stran, včetně předsedy ODS Petra Fialy, místopředsedy ANO Petra Vokřála a místopředsedy ČSSD Romana Onderky, se pietního aktu zúčastnili pamětníci, kteří okupaci zažili jako děti.
Zeman jmenoval generály
Prezident ve středu odpoledne jmenoval na Pražském hradě generály. Jak uvedl Radiožurnál, očekávalo se, že nejvyšší hodnost armádního generála ve výslužbě dostane Emil Boček, poslední žijící československý stíhací pilot z druhé světové války. To se skutečně potvrdilo.
Vláda navrhla už třikrát do hodnosti generála šéfa Bezpečnostní informační služby (BIS) Michala Koudelku. Kabinet to zdůvodnil vysokými profesními a osobními kvalitami Koudelky a velmi dobrými výsledky, kterých civilní kontrarozvědka dosahuje. Prezident ale Koudelku a BIS opakovaně kritizoval. Šéfa civilní kontrarozvědky ve středu do generálské hodnosti nepovýšil. Více o tom, koho prezident jmenoval generálem a koho ne, zjistíte zde.
Pietní akt proběhl minulou neděli také před budovou Českého rozhlasu na pražské Vinohradské třídě. Právě tam se v roce 1945 změnily projevy odporu proti nacistickému režimu v násilný střet. Při obraně hlavní budovy Českého rozhlasu tehdy zemřelo 168 zaměstnanců rozhlasu, policistů a dalších povstalců.
