‚Něco není lepší než nic.‘ Zákulisí ostře sledovaného hlasování o manželství pro všechny

Praha 1. března 2024 Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Kopírovat do schránky Zavřít

Z manželství pro všechny je osekané partnerství pro všechny. Stejnopohlavní páry spolu navíc nebudou moct adoptovat děti. V komentáři jste to nazvala „upatlaným kompromisem“. Není lepší upatlaný kompromis než vůbec nic? 
To je otázka. Ve Sněmovně evidentně toto přesvědčení převládlo, ačkoliv kdybyste si našli tiskové konference podporovatelů manželství pro všechny 14 dní nebo 3 týdny zpátky, tak byste se dozvěděli, že neexistuje absolutně žádný kompromis, na který by přistoupili, jen kompromis v názvu. Reálně se ale přistoupilo na větší kompromis. Osobně se domnívám, že v tomhle případě něco není lepší než nic. Z minulosti víme, že když se komunita znovu pokoušela otevřít otázku práv, dostalo se jí: „Vy jste ale už přece dostali. Proč to chcete znova? Proč nás s tím zase otravujete? Vám to pořád nestačí?“ Tahle historická zkušenost se bude opakovat. Pokud se téma po příštích volbách znovu otevře – pokud se vůbec otevře, protože si myslím, že to současný stav zabetonuje na několik příštích let –, komunita to bude mít opravdu hodně těžké.

Co je to něco? Co se schválilo?
Nakonec prošel pozměňovací návrh z pera poslance Jiřího Navrátila (KDU-ČSL) a poslankyně Heleny Válkové (ANO). Není ale úplně jasné, co přesně to znamená, což je kuriózní… K tomu se asi později dostaneme. Nicméně se to nejmenuje manželství, ale partnerství a nemají stejná práva k dětem. Zavádí termín přiosvojení a mezi poslanci se teď vedou spory, co to znamená. Předkladatelé mluví o tom, že se přiosvojení týká biologicky vlastního dítěte, které už jeden z páru má. Pak je další výklad, který říká, že je možné adoptovat dítě třeba z ústavu, ale ne dohromady. Nejdřív ho adoptuje jeden rodič, a potom si ho přiosvojí ten druhý. 

To je důvod, proč se teď mluví o dvojí adopci?
Ano, ale není úplně jisté, jak to je. Není ani jisté, jestli to nebude muset rozhodnout soud. Je zajímavé, že tuto otázku řešíme tak dlouhou dobu, všichni se na ni připravují, všichni na ni mají nějaký názor, a potom projde pozměňovací návrh, u kterého si nejsme jistí, co v něm vlastně je.

Druhá věc je, že s tím nikdo není úplně spokojený…?
Ano, není. Větší prohra je to samozřejmě pro zastánce manželství pro všechny. Nicméně si myslím, že ani druhá strana – velice konzervativní – s tím spokojená není. Když se podíváte na výsledky hlasování, ti nejkonzervativnější poslanci byli proti a i Aliance pro rodinu – lobbistická organizace z konzervativního spektra – to bere tak, že nedokázala děti ochránit. Každopádně až se vyjasní, co přesně to znamená, tak to v žádném případě nejsou srovnatelná práva pro homosexuální páry. Nejsou to stejná práva, jaké mají páry heterosexuální.

„Čtyřprocentní menšina“

Jan Síla (SPD) ve Sněmovně mluvil o čtyřprocentní menšině, která se na většinu snaží přenést zátěž své biologické anomálie. Co to bylo za debatu? 
Vlastně nevím, co přesně tím chtěl pan poslanec říct, a rozhodně po tom nebudu ani pátrat. Kdykoliv se tahle debata ve Sněmovně spustí, bohužel jsme svědky těchto až homofobních výroků. Argumentuje se průzkumy, které neexistují, výzkumy, jejichž význam je různě pootočen. Výroky jsou často až necitlivé. Třeba poslankyně Romana Bělohlávková (KDU-ČSL) si v jednu chvíli pochvalovala, že je dobré, že už homosexuály neléčíme elektrošoky. Člověku někdy opravdu zůstává rozum stát, když to poslouchá. Myslím, že už to samo o sobě by mohl být důvod, abychom to už konečně schválili a už se k tomu nevraceli, aby komunita nemusela poslouchat tyhle homofobní názory. 

Máte pocit, že ta diskuze byla znovu prosycena už dávno vyvrácenými mýty a dezinformacemi? Sehrál v ní roli i nátlak lobbistických skupin? 
Myslím si, že určitě. Víme, že ve Sněmovně operují lobbistické organizace z obou stran spektra – Jsme fér, která prosazuje manželství pro všechny, a Aliance pro rodinu. Jsou tam ale i další osoby, které jsou na ně navázané. Viděli jsme, že rétorika některých poslanců se až nápadně podobá tomu, co třeba prezentuje Aliance pro rodinu nebo lidé, kteří jsou na ni napojení. Debata je ale pořád stejná, a argumenty se z obou stran stále opakují. Viděli jsme, že zastánci už ve středu ani nevystupovali, aby debatu dál neprodlužovali. A myslím, že už to ani nic nového nepřináší, že všichni účastníci už všechno řekli. 

Co lidé neslyšeli, je to, co se dělo v zákulisí. Vy se v něm pohybujete dlouho. Jak napjatá byla vyjednávání mimo záběry kamer?
Musím říct, že jsem dlouho nezažila Sněmovnu, kde by to tak hučelo. Poslanci – hlavně vládní koalice – do poslední chvíle zjišťovali, co se bude dít. Tvořily se hloučky, měli papírky, vždycky se opřeli o zeď s tužkou, škrtali si tam a snažili se odhadnout, jak bude hlasovat hnutí ANO nebo kolik má který návrh hlasů.

Takže na papírkách počítali, kolik hlasů asi mají…?
Ano, počítali si to a vzájemně se obíhali. Byla jsem svědkem toho, jak se různí poslanci z různých stran neustále vyptávali na chodbě ve stylu: „Tak co, jak to teda bude u vás v klubu? Už víte ten počet?“ Bylo to do poslední chvíle dost napínavé. Byl tam ten pozměňovací návrh poslance pana Cogana (STAN), což byl ten kompromis v názvu. Když tento návrh neprošel, tak si Starostové dost nečekaně vzali patnáctiminutovou přestávku. Celý poslanecký klub se zvedl, zavřel se v jedné místnosti a tam se začali dohadovat, co mají dělat dál – jestli je v tuto chvíli lepší, aby zákon úplně shodili ze stolu a neodhlasovali nic, nebo přistoupili na ústupky. Byly tam dvě skupiny, kdy jedna říkala, že nemůžou ustupovat, protože to není fér, a ta druhá říkala, že je lepší něco než nic. Pak jsme viděli, že se klub rozštípl. Část byla pro, část byla proti. Ale do poslední chvíle se to tam řešilo. To možná i naznačuje, že to vládní poslanci neměli moc dobře připravené a dohodnuté, protože jaké jsou pozměňovací návrhy, to jsme přece viděli předem. Strategie už mohla být připravená.

Další ústupek

Zúžíme to. Máme tu poslance Karla Haase (ODS) – to bude číslo čtyři, kde byly nejmenší změny oproti nynějšímu stavu. Pak je tu návrh Jiřího Navrátila (KDU-ČSL) a Heleny Válkové (ANO), to bude trojka – více změn, ale nenarovnaná práva u adopcí a název partnerství. Číslo dva je návrh Josefa Cogana (STAN), kde je jiný název, ale narovnaná práva. Originální návrh manželství pro všechny, to bude jednička. Prošel velký kompromis – číslo tři, tedy jiný název, nenarovnaná práva vůči dětem.
Je to další ústupek. Podporovatelé manželství pro všechny už před nějakou dobou garantovali, že na to nepřistoupí. Nakonec na to ale přistoupili. Převládl pragmatismus, že alespoň něco je komunitě třeba doručit. 

Jiří Navrátil (KDU-ČSL) a Helena Válková (ANO)… Tohle spojení je zajímavé, ne? 
Popravdě vlastně ani ne. Jestli jsme ve středu něco sledovali, tak to byla taková konzervativní aliance, která se utvořila na jedné straně u hnutí ANO a potom u části lidovců a ODS.

Sama vládní koalice byla od začátku velmi rozdělená…?
Ano, vládní koalice je rozdělená od začátku. Musím říct, že ve vládní koalici je většina poslanců pro manželství pro všechny. Spoustu lidí na tom pracovalo a dokonce i v řadách vládních poslanců se podařila velká změna, že spoustu lidí změnilo názor. Podporovat ho začal hlavně klub TOP 09. Nicméně to nestačilo, protože část ODS a část lidovců je velice konzervativní a byla proti. Nakonec to byli poslanci ODS a lidovců, kteří vyjednávání rozdrobili svými pozměňovacími návrhy. A když podporovatelé manželství pro všechny viděli, že se většinu nedaří najít, tak přišli s tím kompromisem stejná práva, ale jiný název. Jeden z častých argumentů totiž je, že jim nevadí, že by měli stejná práva, ale vadí jim  název. Samozřejmě to tak nikdy nebylo. Název je spíš taková schovávačka. Nicméně udělali tento vstřícný krok. Koalice se tím teď samozřejmě vydala trošku všanc, protože byla trošku v rukou hnutí ANO, neboť bez jeho hlasu nemohl zkrátka projít nic. A hnutí ANO to uchopilo tak jako všechno – jako politickou hru.

Tak se to povedlo! Narovnali jsme práva pro páry stejného pohlaví a nakonec to ve Sněmovně zachránilo hnutí ANO se 66 hlasy pro, když z celé pětikoalice hlasovalo pro pouze 52 poslanců. Rozhádaná pětikoalice by to potopila. Ta se dokáže sjednotit, jen když jde o Antibabiše. Takže…

— Andrej Babiš (@AndrejBabis) February 28, 2024

Když Andrej Babiš, šéf Hnutí ANO, sdílel na Twitteru nadšení, a když jsem na začátku říkal, že z toho nebyl nadšený nikdo, tak Andrej Babiš říkal, že situaci zachránili poslanci Hnutí ANO, že koalice byla celá rozhádaná. Má pravdu v tom, že byla rozhádaná poslanci ANO, což ji tak trošku zachránilo…?
Že byla rozhádaná, v tom má Andrej Babiš určitě pravdu. Že hnutí ANO něco zachránilo, to bych rozporovala. ANO toho akorát využilo, a že se teď tváří, že jim jde o práva homosexuálních párů, je téměř legrační. Když bylo hnutí ANO u vlády, mělo spoustu možností to prosadit. V tu chvíli by se být jimi určitě tímto směrem vydala spousta tehdy opozičních poslanců, kteří by to nevnímali jako politickou otázku. Ale ANO to tenkrát neudělalo. Naopak to nechalo úplně vyhnít a zákon se tak za jejich vlády neprojednal. Stejně tak mělo hnutí ANO možnost hlasovat pro návrh rovná práva jiný název, čímž by situaci zachránilo, ale neudělalo to. Pro bylo tuším jenom osm poslanců. To si myslím, že je velké překvapení. I v hnutí ANO jsou skalní podporovatelé manželství pro všechny, kteří se v posledních týdnech snažili vzbudit dojem, že podporovatelů je tam vlastně docela hodně. Dokonce mluvili i o padesát na padesát. Ale nakonec jich pro bylo jen osm. A naopak celé hnutí jako jeden muž podpořili návrh, který rozhodně komunitě nestačí, a o kterém ANO vědělo, že to koalici rozklíží ještě víc. Takže bych byla opravdu hodně opatrná v tom říkat, že hnutí ANO něco zachránilo. 

Co rozhodlo, že se nakonec poslanci ANO přiklonili k trojce? Čekalo se na slova velkého šéfa? Vy jste to už naznačovala dopředu v jednom komentáři.
Jsem přesvědčená, že ano. Jak jsem říkala, v hnutí ANO jsou zastánci manželství pro všechny, kteří na tom taky nechali spoustu práce a energie. Pak jsou tam lidé, třeba jako Aleš Juchelka, kteří jsou naopak silně proti. A tohle jsou dvě skupiny, které neovlivní to, co říká Andrej Babiš, kteří mají svoje silné přesvědčení. Skupiny na obou pólech jsou vlastně docela malé. Mezi nimi je obrovská šedá zóna poslanců, kteří buď nemají silný názor, nebo váhali mezi některými pozměňovacími návrhy, třeba mezi Navrátilem a Haasem. A tohle je ta šedá zóna, kterou ovlivní názor Andreje Babiše. Neříkám, že to Andrej Babiš někomu přikázal, na druhou stranu asi není úplně normální, že v takové otázce, kde se tváříte, že je to hodnotové, najednou všichni do jednoho, kteří jsou přítomní, hlasují úplně stejně. A co rozhodlo u Andreje Babiše? Úplně přesně nevím. Dlouho byl otevřeným podporovatelem manželství pro všechny, nicméně v posledních týdnech – co vím z jeho okolí – začal zpochybňovat adopce. I jedna poslankyně přímo z hnutí ANO mi říkala, že si myslí, že tam zapracovala Aliance pro rodinu. Byla snaha i z druhé strany. Vím, že Andrej Babiš a Alena Schillerová se před projednáváním setkali s některými stejnopohlavními páry, které jim vyprávěly, jakými těžkostmi právě procházejí z hlediska dětí. Vypadalo to, že jim celkem rozumí, ale konečná výsledek jsme viděli.

Josef Bernard (STAN), jeden z navrhovatelů originálního návrhu manželství pro všechny, na tiskové konferenci po jednání Sněmovny mluvil o tom, že měli informace z jiných poslaneckých klubů, že tohle, nebo nic. Když mluví o jiných poslaneckých klubech, myslíte si, že tím myslel jak hnutí ANO, tak třeba ODS nebo KDU-ČSL? Koaliční kluby, ale i ty opoziční? 
Ano a myslím si, že měli i lepší představu o tom, co se odehrává v klubu ODS a u lidovců. Hnutí ANO totiž zahrálo politickou hru, kdy to do posledního okamžiku tajili, aby se na to koalice nemohla nijak připravit. O tom, že je u ODS a lidovců podporovatelů zkrátka velmi málo, se vědělo předem. 

Olga Richterová (Piráti) na téže tiskové konferenci mluvila o tom, že to prostě není ideální řešení…

… Zmiňovala, že byť je to krok k rovnosti, tak lidé budou stále děleni na dvě kategorie.

Rozumím tomu správně, že lidé LGBTQ+ s tím nemohou být ani částečně spokojeni? 
Nechci mluvit za komunitu. Je to krok dopředu a určitě to některým rodinám v jejich současné situaci pomůže. Nabízí se otázka, jestli to ve skutečnosti nezkomplikuje boj za rovná práva do budoucna. Osobně si myslím, že ano, což potvrzuje i historická zkušenost, ale třeba to tak nemusí být. Na druhou stranu hrozně záleží na tom, jak bude vypadat příští Sněmovna. Může být ještě konzervativnější, než je tahle. Pak je zase otázka, jestli páry nedostaly aspoň něco. To si asi musí vyřešit každý pár sám. Z prvních reakcí je jasné, že je to opravdu velké zklamání. Hlavně jsou zklamaní vládní voliči, kteří tomu prostě nerozumí. A nerozumím tomu ani já, o co jde třeba ODS. Ještě to pochopím třeba u lidovců, kde budou hrát roli tradiční náboženské důvody, ale u ODS, kde ze všech průzkumů vychází, že jejich vlastní voliči si to přejí... Této strategii moc nerozumím. 

Mezinárodní bilance

Kdybychom na slepé mapě Evropy vybarvili červenou barvou ty státy, kde mají manželství pro všechny, tak celá západní Evropa a Skandinávie budou úplně rudé. Hranice je na jihu u Itálie a na východě u nás. Jak je možné, že ze všech průzkumů vychází, že manželství pro všechny je pro tuhle společnost přijatelná volba, i adopce jsou přijatelné, a Poslanecká sněmovna rozhodne takhle?
Nemám pro to úplně vysvětlení. Složení Poslanecké sněmovny úplně neodpovídá české společnosti. Samozřejmě je tu dlouhodobý problém, že to jsou spíš starší muži, tím pádem je složení Sněmovny celkově konzervativnější, než je třeba česká společnost. Ale vím, že třeba i v ODS za to podporovatelé dlouhodobě lobbují. Zrovna konkrétně v ODS za tím hodně stojí osoba Marka Bendy, který to má prostě jako svoje přesvědčení. Bohužel pro zastánce manželství pro všechny jako výraznou politickou sílu.

Výrazné odpůrkyně najdeme i mezi ženami?
Ano, to je případ hlavně lidoveckého klubu, kde jsou tři výrazné poslankyně – třeba již zmiňovaná Romana Bělohlávková –, které taky napínají všechny síly. 

Sněmovna to schválila tak, jak to schválila, teď to půjde do Senátu. Jaká debata bude tam? 
Tam to bude ještě zajímavější. V minulých týdnech jsme viděli debatu, která se týkala Istanbulské úmluvy, takže myslím, že se můžeme opět těšit na velice vyhrocené jednání. Mimochodem osud zákona v Senátu je další z argumentů vládních poslanců, kteří se nakonec přiklonili k tomu, že odhlasují i tenhle ústupek, protože říkají, že s tím mají aspoň nějakou šanci v Senátu. Je totiž pravda, že kdyby kompromis rovná práva jiný název prošel, tak tam by to Senát zcela jistě poslancům vrátil zpátky. Není tak jisté, zda by se našla potřebná většina pro přehlasování, tedy 101 hlasů. Myslím, že je alespoň nějaká šance, že to senátoři nechají projít, jsem k tomu ale skeptická. Senát, který je ještě konzervativnější než Sněmovna, se ani s touto variantou nesmíří. Pokud se to ze Senátu vrátí, tak je to varianta, která mohla najít ve Sněmovně 101 hlasů. Teď jich pro ten zákon hlasovalo výrazně víc než 101 poslanců. Ale upřímně, tam byl včera takový chaos… Kdyby se mělo za pár týdnů hlasovat znova, vůbec nevím, kolik poslanců to podpoří. Ale 101 hlasů by se tam najít mělo. 

Zaznamenal jsem názory, že jde o mezinárodní ostudu. Souhlasíte s takovýmto tvrzením?
Nevím, jestli vyloženě mezinárodní ostudu. Tohle je naše vnitrostranická otázka, kterou nevím, do jaké míry ostatní státy řeší. Náš soused Slovensko nemá ani registrované partnerství a závidí nám to. Takže upřímně tím, jestli je to mezinárodní ostuda, bych se asi zas tolik nezabývala. Horší problém je to, že některé páry nemají stejná práva. 

Máte pocit, že se k té debatě jednou vrátíme? Že manželství pro všechny bude opět téma, které v některé z budoucích schůzí Sněmovny prostě projde, jak se třeba i promění generace?
K debatě se určitě vrátíme, o tom nepochybuji. Myslím si, že mnohem dříve. Teď jsme viděli, že od schválení registrovaného partnerství do dnešní debaty nebyla dlouhá doba. Myslím, že to tak dlouhé nebude, a že se k tomu vrátíme mnohem dřív. Ale jak jsem říkala, bude to komplikované tím, že část společnosti bude mít dojem, že už je to vyřešeno a bude nelibě vnímat, že se to otvírá znovu. A samozřejmě záleží na složení příštího jednání Sněmovny, jestli situace bude lepší nebo horší. To v tuhle chvíli nedokážeme odhadnout.

V podcastu byly kromě zvuků z Českého rozhlasu využity tyto zdroje: Česká televize, Archiv Poslanecké sněmovny, TV Nova a TN.cz.