‚Vážila bych si, kdyby se mé děti staly Čechy.‘ Novela může usnadnit cestu k občanství potomkům exulantů
České občanství by mohli získat i pravnuci exulantů. Cesta k českému pasu by se tak usnadnila některým potomkům Čechoslováků, kteří do zahraničí utekli kvůli komunismu – zatím to byli jen děti a vnuci. Opozice kvůli tomu vládní koalici obviňuje, že chce uměle vytvořit nové voliče v zahraničí. Podle koaličních poslanců ale novela s korespondenční volbou nesouvisí a má naopak napravit historické křivdy.
„Můj děda byl česko-židovský uprchlík,“ vypráví Camilla Schicková, která teď žije ve Spojených státech.
Poslechněte si reportáž Jany Karasové o novele, která může usnadnit získání českého občanství potomkům exulantů
„Když nacisté obsadili Prahu, tak byl zrovna na dovolené v jižním Německu. Rodiče mu poslali dopis, ve kterém psali – milujeme tě, ale nevracej se zpět. A tak přejel autem až do Anglie,“ pokračuje. Právě tam Camillin děda potkal její babičku.
„Britku, která po válce požádala o české občanství, aby mohla v roce 1946 vyjet do tehdejšího Československa zjistit, co se stalo dědově rodině. Vrátila se s velmi špatnými zprávami. Celá dědova rodina zemřela za holocaustu.“
Camilla zkouší české občanství získat už teď a potěšilo by ji, kdyby český pas jednou měly i její děti. „Byla bych ráda, kdyby i moje děti to pouto uchovaly. Vzhledem k naší rodinné historii bych si vážila toho, kdyby se staly Čechy,“ přeje si.
Propojit se s českými kořeny obou svých rodičů by chtěl i Matthew Slaboch z Arizony.
Francie odhalila pamětní desku československému konzulovi. Za druhé světové války zachránil 2500 lidí
Číst článek
„České občanství měli moji praprarodiče. Není to tak, že bych se jen chtěl snadno dostat k evropskému pasu. Věnoval jsem nějaký čas tomu, abych porozuměl Čechům, české historii a zvykům. Ne, že bych uspěl, ale pokusil jsem se naučit i jazyk,“ přiznává.
Děti ‚přeběhlíků‘
Na novelu, kterou mají poslanci na programu nadcházející schůze v prvním čtení, čeká Francesca Hanikova z Velké Británie. „Můj otec opustil Československo v srpnu 1948. O české občanství jsem požádala v roce 2019. Potřebovala jsem hodně dokumentů. Když žádost přišla zpět nepotvrzená, tak to byl šok,“ podotýká.
Francesca totiž patří mezi zvláštní skupinu dětí, které se československým emigrantům z dob komunismu narodily už v exilu.
„Když jsem se o to začala zajímat víc, tak jsem zjistila, že za komunismu platil zákon, který zakazoval dávat občanství dětem takzvaných přeběhlíků. To jsou děti narozené mezi říjnem 1949 a květnem 1969. A já jsem se narodila v září 1963.“
Tito lidé mohli o české občanství žádat právě jen v roce 2014. Mnoho z nich včetně Francescy se o tom vůbec nedozvědělo. Novela by tuto možnost obnovila – tentokrát už bez časového omezení.
Česká diaspora
Celou úpravu nicméně už při debatě o korespondenční volbě kritizovala opozice. Novelu opakovaně zmiňoval například předseda SPD Tomio Okamura.
Nemám v plánu žít v zemi, kde povládnou fašisti, zaznívá od mladých Slováků. Často odcházejí ze země
Číst článek
„Chce vytvořit umělé tisíce nových voličů a dávat občanství potomkům Čechů, kteří emigrovali do zahraničí až do čtvrté generace. To znamená Čechům, kteří osmdesát let nežili v Čechách, neumí česky…“ namítal Okamura.
Poslanec hnutí STAN Roman Bělor ale za předkladatele odmítá, že by s novelou přicházeli účelově kvůli korespondenční volbě.
„Svůj odpor ke korespondenční volbě rozšířili i na zákon o občanství, ale zcela zbytečně a do jisté míry i necitlivě. Myslím si, že České republika v péči o tuto diasporu zatím velmi selhávala a připravujeme se tím o jednu z možností, jak mít ve světě vliv.“
Příležitost získat české občanství by se podle Bělora po změnách otevřela pro stovky, maximálně nižší tisíce lidí.
