OBRAZEM. Vítězové a poražení. Podívejte se do volebních štábů napříč Evropou
České eurovolby potvrdily dominanci ANO premiéra Andreje Babiše na české politické scéně. Ukázaly i růst popularity nejsilnějších opozičních stran, ODS a Pirátů. A propad obliby levicových stran ČSSD a KSČM. Oslabily také dvě hlavní politické frakce v europarlamentu. Budou odkázány na spolupráci zejména s posílenými liberály.
Volby s nejvyšší účastí za posledních 20 let přinesly i vzestup ekologických a nacionalistických nebo populistických stran.
Oslabení frakce EPP má jednu z příčin v německých volbách, kde sice zvítězila její nejsilnější součást CDU/CSU kancléřky Angely Merkelové, avšak s historicky nejhorším ziskem 28,3 procent hlasů. Dokonce o odchodu šéfky Andreji Nahlesové se hovoří v koaliční SPD, která skončila až třetí s 15,6 procenta.
Naopak důvod k oslavám mají Zelení, kteří druhým místem a ziskem 20,3 procenta výrazně překonali své dosavadní maximum. Na Slovensku se vládní straně Směr-sociální demokracie nepodařilo obhájit vítězství. S necelými 16 procenty skončila druhá za koalicí proevropských neparlamentních stran Progresivní Slovensko/Spolu, která překročila 20 procent. Posílila protiunijní krajně pravicová strana Kotleba-Lidová strana Naše Slovensko s 12 procenty.
Kdo s kým? Začínají jednání o novém rozložení sil v Evropském parlamentu
Číst článek
Macron a Le Penová
Ve Francii byly eurovolby vnímány jako souboj proevropsky zaměřené Macronovy koalice s nacionalistickým a protiunijním Národním sdružením Marine Le Penové. Ta podle prvních odhadů dosáhla na 24 procent hlasů a o necelé dva body prezidentovu Obrodu porazila. Zatímco Le Penová hovoří o „vítězství lidu“, který si „vzal zpět moc“, Elysejský palác hodnotí výsledek jako „čestný neúspěch“.
Drtivou porážkou vládních konzervativců skončily podle odhadů zveřejněných BBC volby v Británii. Zatímco strana premiérky Theresy Mayové získala okolo deseti procent hlasů, z vítězství se raduje Strana pro brexit Nigela Farage s přibližně 30 procenty. Uspěli rovněž prounijní Liberální demokraté se ziskem okolo 19 procent, kteří překonali i labouristy.
V Itálii se ke 30 procentům dostala vítězná protiimigrační Liga, jejímuž koaličnímu partnerovi, protestnímu Hnutí pěti hvězd, přisuzují odhady okolo 20 procent. Mezi obě strany se vklínila levicová Demokratická strana se ziskem přibližně 23 procent.
Liga si tak patrně výrazně polepší proti loňským parlamentním volbám, v nichž dostala 17 procent hlasů, a bude patřit k nejsilnějším protievropským stranám v europarlamentu.
O rozdílně výrazných vítězstvích nacionalistických vládních politiků rozhodli voliči v Polsku a Maďarsku. Právo a spravedlnost Jaroslawa Kaczyńského získalo hlasy 43 procent Poláků, jeho náskok před opoziční koalicí je však jen zhruba čtyři procentní body.
Naproti tomu Fidesz Viktora Orbána zanechal s více než 52 procenty hlasů ostatní strany za sebou o desítky bodů, nejbližším konkurentem je levicová Demokratická koalice s 16 procenty.
