OLAF zprávu o vyšetřování nikdy nezveřejňuje, to je na národních orgánech, říká člen dozorčího výboru

V České republice i mimo ni dál probíhá boj o to, jestli se veřejnost dozví výsledky zprávy Evropského úřadu proti podvodům OLAF v případu farmy Čapí hnízdo. „OLAF závěrečnou zprávu o vyšetřování nezveřejňuje nikdy. To nechává na příslušných národních orgánech,“ vysvětlil ve vysílání Radiožurnálu člen dozorčího výboru OLAF Petr Klement.

Rozhovor Praha Tento článek je více než rok starý Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Farma Čapí hnízdo

Farma Čapí hnízdo | Foto: Michaela Danelová | Zdroj: Český rozhlas

Městské zastupitelství v Praze dokument zařadilo do vyšetřovacího spisu, takže ho ani ministerstvo financí nemusí poskytnout - na základě zákona o svobodném přístupu k informacím.

Přehrát

00:00 / 00:00

O kauze Čapí hnízdo a závěrečné zprávě OLAF mluvil ve vysílání Radiožurnálu člen dozorčího výboru Evropského úřadu pro boj s podvody Petr Klement.

Mezitím například předseda poslanců TOP 09 Miroslav Kalousek tvrdí, že zprávu četl - podle něj z ní vyplývá, že dotace pro farmu, se kterou je spojován premiér a předseda hnutí ANO Andrej Babiš, byly podvod. 

Čeští europoslanci pak žádají evropské orgány, aby zprávu daly veřejnosti k dispozici. Jak ale vysvětlil Klement, zpráva může být plná osobních údajů, a tak otálení se zveřejněním zprávy nemusí být „jen maření dalšího postupu“.

Jak vlastně funguje princip zveřejňování zpráv OLAF? Za jakých podmínek se můžou zveřejnit výsledky šetření?
Především je třeba říci, že sám OLAF závěrečnou zprávu o vyšetřování nezveřejňuje nikdy. To nechává na příslušných národních orgánech a na příslušném národním právu. Je tedy na orgánech, v tomto konkrétním případě České republiky, jak se rozhodnou.

Klíčové je stanovisko zastupitelství, rozhodneme do konce týdne, říká ke zprávě OLAFu Schillerová

Číst článek

Na druhé straně každá ta zpráva obsahuje příslušná doporučení, obsahuje ale i spoustu různých listinných důkazů, ve kterých mohou být všelijaké osobní údaje, mohou se týkat například osobního tajemství a ty listiny mohou obsahovat další důvěrné informace, takže to není jen maření dalšího postupu národních orgánů, je to ale i logické vzhledem k obsahu zprávy, respektive jejích příloh.

Takže zprávu za žádných okolností nemůže dostat nikdo jiný než národní orgány?
Dejme tomu. Nařízení o vyšetřování prováděném úřadem OLAF hovoří o informacích proudících od toho úřadu do Evropského parlamentu, jak jste zmínil ve vysílání, konkrétně se jedná o článek 17, odstavec 4 toho nařízení, kde tedy generální ředitel OLAF má informovat některé instituce Evropské unie, nicméně to lze vztáhnout na veškeré informace proudící od OLAF ven.

Vždy ale zachovává důvěrnost vyšetřování a bere ohled na národní právo členských států a ten ohled je třeba vykládat především tak, že nebude narušovat probíhající vyšetřování, ať už správní, či trestně právní.

To znamená, že když čeští poslanci teď žádají o zveřejnění dokumentu, obrátili se kvůli tomu na eurokomisaře odpovědného za rozpočet Güntera Oetingera, mohou ty výsledky za určitých okolností dostat?
Jak jsem řekl, ta úprava je celkem jasná. Všechny evropské instituce jsou nicméně povinny zachovávat určitá pravidla důvěrnosti a ochrany osobních údajů, to si myslím, že mluví samo za sebe.

Agrofert podal stížnost na průběh vyšetřování OLAF v kauze Čapího hnízda, sdělil mluvčí holdingu

Číst článek

Čili můžou ohledně Čapího hnízda zveřejnit třeba část dokumentu, který se netýká osobních údajů?
Nevím o tom, že by taková situace v minulosti nastala, že by třeba Evropský parlament zveřejnil některé části závěrečné zprávy. Minimálně bych řekl, že to není standardní.

Ani v případě, že členská země třeba odmítá dlouho informace zveřejnit?
Já bych to úplně otočil. Bylo by to možné právě v případě, kdyby po konzultaci s příslušným členským státem a v souladu jeho národním právem informace zveřejněny byly. Já nemohu mluvit za Evropský parlament, mohu mluvit za sebe i s tím, že má vyjádření budou velice zdrženlivá, protože bych se mohl vystavit budoucímu konfliktu zájmů, v případě, že by se dozorčí výbor OLAF musel tímto případem zabývat.

Říkal jste, že OLAF tyto informace nezveřejňuje nikdy. Náš bývalý zpravodaj v Bruselu Ondřej Houska popisoval, že OLAF má tuším jednou ročně tiskovou konferenci, kde se může kdokoliv ptát na výsledky jeho šetření. On sám tam získal informace o kauze Davida Ratha. Je možné dozvědět se něco tímto způsobem?
O této situaci jsem nic neslyšel, nicméně ano, OLAF skutečně pořádá tiskovou konferenci, na které prezentuje svou závěrečnou zprávu. Ta obsahuje modelové případy a další informace, které odkazují na konkrétní případy, většinou je ale velmi obecná, statistická, uvádí, kolik případů bylo otevřeno, kolik uzavřeno, v kolika procentech byly závěrečné zprávy poslány národním orgánům a jaké jsou výsledky národního šetření.

A kdy se taková tiskovka koná?
Většinou poté, co OLAF zveřejní závěrečnou zprávu. Je to většinou na jaře dalšího roku.

Tomáš Pavlíček, dp Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme