Otravu Bečvy způsobila Energoaqua, řekl u soudu znalec. ‚Pohádka o Červené karkulce,‘ reagoval její šéf
Za viníka otravy řeky Bečvy z 20. září 2020 označil ve středu soudní znalec z oboru vodního hospodářství Jiří Klicpera u soudu společnost Energoaqua, která je v případu obžalovaná. Podnik podle znalce nesprávně provozoval vodní hospodářství, především chemickou čistírnu odpadních vod. Podle obžaloby řeku otrávily kyanidy a šestimocný chrom.
Spolu s firmou Energoaqua je v kauze obžalován i její ředitel Oldřich Havelka. Vinu u vsetínského okresního soudu, který případ od ledna projednává, opakovaně odmítl, stejně jako zmocněnec podniku Vladimír Kurka.
Kontaminované vody unikaly do Bečvy hodiny, tvrdí znalci. U uhynulých ryb se prokázala otrava kyanidy
Číst článek
„Havárii způsobila prokazatelně společnost Energoaqua nesprávným provozem celku vodního hospodářství, a to především chemické čistírny odpadních vod,“ řekl Klicpera, který jeden ze stěžejních posudků ve sledovaném případu otravy Bečvy vypracovával pro policii. Firma podle něj nedodržela povolení k nakládání s vodami a další předpisy. Zjištěných pochybení byla podle znalce řada.
Obžalovaný ředitel firmy se závěry znalce nesouhlasí. „Toto je pohádka o Červené karkulce. Je tam jedna nepravda za druhou. To už je úsměvné,“ řekl novinářům před soudní síní Havelka.
Za příčiny otravy řeky označil Klicpera zanedbání personálních otázek a kvalifikace zaměstnanců a dále zrušení původní funkce dvou lagun ze strany managementu firmy.
„Laguny měly fungovat jako vyrovnávací nádrže, měly řádově 16 000 kubíků vyrovnávací kapacity a tyto vyrovnávací nádrže mohly a měly zastavit případný únik nebezpečných látek, které by ohrozily život v řece. Podobné nádrže má třeba Deza a ta je provozuje. Funguje to tak, že když ty odpadní vody nějakým způsobem utečou, tak se chytí v těch lagunách,“ uvedl Klicpera.
Šéf inspekce životního prostředí: Zasahující složky byly při havárii na Bečvě špatně koordinované
Číst článek
Kvůli odpojení lagun byl podle něj odpojen monitorovací systém a odpadní vody směřovaly přímo do odvaděče. „Odpadní vody, které utekly z čistírny, byly za šest hodin v Bečvě. Nikdo už je nedokázal zastavit, protože se to nevědělo,“ řekl znalec. K odpojení lagun podle něj firma přistoupila nelegálně. Energoaqua laguny využívala k výrobě pitné vody. Podle obžaloby je odpojila v polovině roku 2018, několik měsíců po havárii firma jednu opět zapojila.
Jako další důvod havárie označil Klicpera neodborné vedení čistírny odpadních vod. Podrobně též popsal způsob nakládání s kyanidy ve firmě. „K likvidaci kyanidů neexistoval samostatný provozní předpis, kterým by se někdo řídil,“ uvedl znalec.
Technolog čistírny navíc podle něj opakovaně vydal pokyn, aby se vody, u nichž se nevědělo, zda jsou dostatečně vyčištěné, akumulovaly v čistírně. „Nebo se vypouštěly pomaloučku a přidávaly k tomu, co teče z ostatních reaktorů,“ řekl Klicpera. Tento postup je podle něj nepřípustný. Znalec též tvrdí, že firma provozovala kyanidové jímky, v nichž uchovávala odpadní vody s obsahem kyanidů, bez povolení. Havelka to odmítl.
K otravě podle Klicpery přispělo i velké sucho, kvůli němuž bylo v září 2020 v řece málo vody. „Vody, které tekly z odvaděče Energoaquy, se nedostatečně ředily,“ uvedl znalec. O otravě řeky kyanidy podle něj svědčí zabarvení žaber uhynulých ryb.
Červené žábry
„Nikdo, zejména ne rybáři, si nevšiml, že ryby mají třešňově vybarvené žábry. To je základní důkaz o tom, že je ryba otrávena kyanidy,“ řekl Klicpera. Předseda místní organizace Českého rybářského svazu v Hustopečích nad Bečvou na Přerovsku Stanislav Pernický se proti tomu ohradil. „Ryby, které jsme vytahovali z vody 20.9., jsme prohlíželi. Žádná z nich neměla jasně červená žábra nebo žábra v barvě zralých třešní,“ řekl ve středu Pernický. Znalec Klicpera nadále vypovídá, soud ho předvolal také na čtvrtek.
Žábry ryb z Bečvy nenasvědčovaly otravě kyanidem, svědčil rybář u soudu
Číst článek
Za poškození a ohrožení životního prostředí a neoprávněné nakládání s chráněnými volně žijícími živočichy a planě rostoucími rostlinami hrozí Havelkovi až pětileté vězení, společnosti Energoaqua zákaz činnosti a peněžitý trest. Firma podle státního zástupce Jiřího Sachra způsobila znečištění Bečvy jedovatými kyanidy a šestimocným chromem nejméně na 37 kilometrech řeky. Obžaloba uvádí, že to mělo za důsledek masivní úhyn více než 39 tun ryb. Otrava zasáhla řeku v úseku pod Valašským Meziříčím na Vsetínsku až po Přerov.
Energoaqua spravuje tovární areál bývalé Tesly v Rožnově pod Radhoštěm na Vsetínsku, kde zajišťuje i čištění odpadních vod. Z areálu vytékají přes 13 kilometrů dlouhým kanálem, který ve Valašském Meziříčí ústí do Bečvy. Podle obžaloby se znečištění do řeky dostalo právě tímto kanálem. Zástupci firmy to odmítají. Uvádějí, že první ryby začaly hynout zhruba 3,5 kilometru od tohoto vyústění, a je tedy podle nich vyloučeno, aby původcem ekologické havárie byla Energoaqua. Za pravdu jim dávají i někteří vědci a rybáři. Blíže místu úhynu prvních ryb má výpust například valašskomeziříčská chemička Deza.
