Málo místa na gymnáziích. Žáci se radši přihlásili jinam, zjistila reportérka.

Matěj Skalický mluví s Evou Mikulkou Šelepovou, reportérkou Českého rozhlasu

Přehrát

00:00 / 00:00

PŘEPIS ROZHOVORU

21. 3. 2023 | Praha

Málo míst, moc žáků. Někde se prostě na vytouženou střední dostanou deváťáci jen stěží. Měl se stát na silné ročníky připravit? A jak s tím souvisí nápad prodloužit povinnou docházku až na 12 let? Odpovídá rozhlasová redaktorka z domácí redakce Eva Mikulka Šelepová.

Editace: Lucie Korcová
Sound design: Damiana Smetanová
Rešerše: Miroslav Tomek
Podcast v textu: Tea Veseláková
Hudba: Martin Hůla

Zpravodajský podcast Vinohradská 12 poslouchejte každý všední den od 6.00 na adrese irozhlas.cz/vinohradska12.

Máte nějaký tip? Psát nám můžete na adresu vinohradska12@rozhlas.cz.

Dvě stě dvanáct tisíc přihlášek na střední školy, přičemž žáci mohou podávat dvě přihlášky. I tak to je obrovské množství, nejvíc za poslední roky…
Je jich rozhodně víc než v předchozích letech, podle údajů organizace CERMAT, která jednotnou přijímací zkoušku zajišťuje, podalo letos na maturitní obor přihlášku sto čtrnáct tisíc žáků, to je asi o deset tisíc víc než loni. A to už tehdy jsme mluvili o silném ročníku. V devátých třídách základní školy je podle údajů ministerstva školství letos sto šest tisíc dětí, což je o třetinu víc než třeba před čtyřmi lety, a už takto silný ročník ještě posilují uchazeči o studium na středních školách z řad ukrajinských uprchlíků, jsou jich tisíce. 

Je dostatek míst na těch středních školách?
Údaje ministerstva školství ke konci září loňského roku ukazují, že ve všech středních školách v Česku je zhruba čtvrt milionu míst volných, takže by se mohlo zdát, že je jich dostatek. Ale je to zkreslené, protože například někdo z Aše nebude chtít studovat v Olomouci, a taky musíme vzít úvahu zájem uchazečů o určité obory. Každý přece nechce studovat jen ty střední školy, které má v dojezdové vzdálenosti v okolí. Problém dostat se na střední školu mají hlavně děti v Praze a ve středních Čechách, ale už i v Brně a okolí nebo třeba v Mladé Boleslavi, jsou to tradičně nejlidnatější oblast. Pak je tady naopak Ústecký nebo Moravskoslezský kraj, kde střední školy doslova bojují o přežití, protože tyto regiony se vylidňují a populace tam stárne.

Dlouhodobý nedostatek míst

To znamená, že ten problém nemusí být celorepublikový, ale regionálně se školy určitě potýkají s tím, že se na ně hlásí víc žáků, než kolik dokážou přijmout.
Přesně tak, je to regionální problém.

Týká se to všech typů středních škol, nebo se bavíme jenom o gymnáziích? 
Převážně jsou to právě atraktivní obory všeobecného vzdělávání, takže tradičně největší převis je na gymnáziích. Jeden údaj za všechny: na základních školách letos bude končit skoro o dvacet sedm tisíc žáků víc než před čtyřmi lety, ale na gymnáziích za tu dobu přibylo jenom tři a půl tisíce míst. Velký zájem je taky o průmyslové školy anebo o IT obory. 

Co na to říká ministerstvo školství? 
Ministerstvo si závažnost situace uvědomuje, příliš v ní ale nekoná. Ono ani zase tak moc nemůže. Je třeba říct, že za kapacity středních škol v naší zemi odpovídají zřizovatelé, v tomto případě jsou to kraje. 

„Za kapacitu... odpovídají kraje, které mají nejlepší informace o demografickém vývoji na svém území. Podle našich informací je ve všech středních školách v České republice k dispozici celkem 680 372 míst a tyto školy k 30. září 2022 vykázaly obsazenost 463 130 žáků.“

Aneta Lednová, mluvčí Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy (archiv ČRo, 20. 2. 2023)

Nefunguje to tak, že by ministerstvo nařídilo postavit v Praze více škol. Resort říká, že je připraven pružně reagovat na žádosti krajských úřadů o zvýšení kapacit středních škol ve všech oborech a že oprávněné požadavky finančně podpoří.

Abych to shrnul, míst na středních školách je celorepublikově dostatek, ale regionálně nestačí, a proto se všichni žáci například z Prahy, jak jsi zmínila, nedostanou tam, kam chtějí, museli by jezdit třeba do Humpolce.
Například. Je to daleko. Celkově, celorepublikově je volných míst hodně, ale neodpovídá to poptávce, která je v jednotlivých regionech. 

Je to jenom letos, nebo je to problém delší dobu?
Ten problém trvá už poměrně dlouho, delší roky. Člověk nemusí být velký odborník na demografii, aby si jednoduše spočítal, že do věku středních škol nám dorůstají děti Husákových dětí, takže vlastně Husákova vnoučata. Před devíti lety, v roce 2014, byly rekordně naplněné první třídy a teď se ten silný ročník logicky dostává do středních škol. Když přidám tvrdá data, tak počet uchazečů o střední školy roste posledních pár let. Letos, jak už jsme řekli, skončí na základních školách sto šest tisíc dětí, loni to bylo devadesát pět tisíc dětí, rok předtím devadesát a před třemi lety, v roce 2019 to bylo v uvozovkách jenom necelých osmdesát tisíc deváťáků, takže jejich počet postupně narůstá. 

Jsme už na vrcholu, nebo příští rok skončí na základkách sto patnáct tisíc dětí, pak sto čtyřicet tisíc a tak dále?
Dalo by se říct, že už to kulminuje. Ještě následující tři roky budou čísla takto vysoká, a pak, když budu brát v potaz počty dětí přijatých do základních škol před devíti lety, budou čísla postupně klesat.

Je zajímavé, jakou výzvou jsou pro stát Husákovy děti, respektive jejich vnučky a vnučky. Totiž řešíme to tady ve Vinohradské, ať už se to týká důchodu nebo teď přijímacích zkoušek na střední školy, a všechno se to vždycky vrací vždycky Husákovým dětem. Co bude s žáky, kteří se nedostanou na střední školy tam, kam chtějí? 
Když se nedostanou v prvním kole, tak je ještě několik možností. Upřesním, že v prvním kole se mohou hlásit na dvě střední školy, když ani jedna nevyjde, mají možnost odvolání. Může se stát, že když uchazeč skončí takzvaně blízko pod čarou a ke studiu nakonec nenastoupí všichni přijatí, tak se místo pro něj uvolní a na školu se dostane. Pak je ještě druhé kolo přijímaček, ale to vypisují většinou jenom školy, o které není takový zájem v prvním kole a nenaplnily kapacity. Školy s volnými kapacitami potom mohou ještě vyhlásit další kola, třetí, čtvrtá, většinou se to děje během léta, ale už je to takové paběrkování. V případě, že se neúspěšní uchazeči nakonec někam dostanou, jsou přijati do oboru, který jim třeba nevyhovuje a není to jejich vysněná škola, tak potom mají možnost, kromě nového přijímacího řízení za rok, požádat v případě uvolnění kapacity během školního roku o přestup. Tohle loni řešily odhadem tisíce dětí, přesná čísla nemáme. Týkalo se to  některých jedničkářů, takže ti bohužel, i když měli na základní škole výborné hodnocení, tak místo na gymnázia museli aspoň na čas zamířit z nouze na učňovské obory. 

To asi může spoustu dětí odradit, když nemají ve svém městě nebo regionu školu, na kterou chtějí, tak možná na ni prostě nepůjdou nebo půjdou pracovat. 
Jednoznačně, to můžeme pozorovat už během letoška, když se žáci toho silného ročníku přihlašovali na střední školy. Mám informace o tom, že třeba v Praze přihlášek na gymnázia nebylo tolik, aby odpovídaly podílu, o který počet uchazečů narostl. Jednoduše řečeno, spousta dětí, deváťáků, se obává, že se na gymnázia kvůli velkému návalu nedostane, a proto raději zvolila nějaké jiné školy

„Možná i gympl by byl možný, ale vzhledem k tomu, kolik je žáků, tak asi ne.“

Žák deváté třídy ZŠ (CNN Prima News, 27. 2. 2023)

Reportérka: „Máš pocit, že je letos konkurence větší? Bavíte se o tom třeba se spolužáky?“

Žákyně deváté třídy ZŠ: „Bavíme se a myslím, že je o dost větší, že jsme silné ročníky."

Žák deváté třídy ZŠ: „Mám strach hlavně proto, že jsem cizinec, přestěhoval jsem se nedávno, takže mám strach z češtiny."

(ČRo Zlín, 22. 2. 2023)

Tohle je zajímavé, ale má to, že Česko má dlouhodobě problém s tím, že v některých regionech je převis žáků nad počtem volných míst ve školách, ještě nějaké jiné důsledky?
Na gymnázia, lycea, průmyslové školy a na další žádané obory se kvůli tomu nedostanou děti, které by se tam za, řekněme normálních okolností dostaly. Když se kapacity těchto všeobecných oborů nenavyšují úměrně početnosti ročníků, tak to znamená, že v populaci se zmenšuje podíl takto vzdělaných lidí, bývají to lidé dobře připravení na vysokoškolské studium. Současně roste počet lidí, kteří se úzce profilují v nějakém oboru nebo řemesle, které je ani nemusí bavit, protože na tu školu šli z nouze, a tito lidé potom častěji hůře hledají uplatnění na trhu práce. Víme z údajů úřadu práce, že nezaměstnaní byli nejčastěji uchazeči s vyučením bez maturity nebo se základním vzděláním. 

Je tohle pravda vždycky? Protože spousta kritiků přeci nadává na to, že spousta žáků, studentů je humanitně vzdělaných a že tu chybí technické, řemeslné obory. Ty naopak říkáš, že když se nejde na gymnázia, tak se jde třeba na zedničinu, ale pak se jim práce nemusí nutně hledat úplně špatně, ne? 
Někdo by mohl namítnout, že ano, že ten, kdo vyjde ze všeobecného oboru, tak pořádně nic neumí. Ale absolventi dneška by se měli hlavně umět učit, protože to budou celý svůj profesní život potřebovat. Podle studie Světového ekonomického fóra Future of Jobs Report až 65 procent pracovních pozic, na kterých budou pracovat dnešní žáci, dosud vůbec neexistuje. Máme tady digitalizaci, robotizaci, nové technologie, všechno jde rychle do předu, a právě proto je snad nejcennější vlastností absolventů schopnost učit se nové věci, dovednosti, přizpůsobovat se a na to právě všeobecné obory absolventy připravují snad nejlépe.

Jak změnit středoškolské vzdělávání

Také v technických oborech můžeš jít na rekvalifikace a tak dále, potom v budoucnu, když už pracuješ, takže, abychom to nezúžili jen na všeobecné vzdělávání. Ten argument samozřejmě chápu, ale pokud Česko o problému ví a je dlouhodobý, proč se nezačal řešit už mnohem dřív?
To začíná už někde u fungování celého státního aparátu. Česko stále nezvládá „evidence based policy“, stát neumí efektivně získávat a vyhodnocovat data a rozhodovat se podle nich. Ve školství se potom velmi často divíme, že nejsou někde pro nějaké děti místa, jako by se ty děti objevily na planetě včera. Špatně plánujeme kapacity škol. To, že ministerstvo školství nekoná, je zapříčiněno taky obrovskou decentralizací českého školství. Informační centrum o vzdělávání EDUin upozornilo, že například informace o kapacitách škol jsou zastaralé a neaktualizované. 

„My jsme na mnoha školách s kapacitami dlouho nehýbali. Takže stát i samosprávy predikují a plánují podle rejstříkových kapacit, jiný údaj nemají. Ale většina ředitelů vám řekne, že to, co má napsáno v rejstříkové kapacitě, tak kdyby měl tolik žáků, tak je nemá kam dát.“

Miroslav Hřebecký, programový ředitel EDUin (archiv ČRo, 28. 2. 2023)

Takže potom jsou kapacity nadnesené a statistiky ministerstva školství ukazují, že míst je dostatek, i když to v reálu na školách tak není. Nepořádek ve statistikách dělá taky to, že lidé v Česku se často nepřihlašují k trvalému bydlišti tam, kde skutečně bydlí. 

Když se ještě vrátím k tomu, že ten problém je spíš regionální, než celorepublikový a ty jsi říkala, že ministerstvo zase tak moc nemůže, že je to spíš na krajích, tak teď pojďme k řešením. Jak to mají kraje řešit?
Krajské školské odbory by měly víc řešit, jak měnící se demografii, tak i poptávku na trhu práce, a podle toho začít přizpůsobovat obory a kapacity škol, které u nich v regionu jsou. Ministerstvo školství by jim s tím v ideálním případě mělo pomáhat, hlavně nějak finančně podporovat. Nemusí se rovnou stavět nové školy, úplně stačí nějaké přístavby nebo změnit oborovou soustavu, aby víc vyhovovala poptávce, která aktuálně v kraji je. Je třeba zřejmé, že v hlavním městě se koncentruje obyvatelstvo takového charakteru, že tady bude vždycky větší zájem o gymnázia, a naopak v jiných krajích budou spíš žádanější střední odborné školy, a to by právě měli zřizovatelé na úrovni krajů reflektovat. 

Kdyby do toho ministerstvo mohlo zasahovat, tak je ve školském systému prostor na nějaké změny, které by to mohly řešit, nebo vůbec ne? 
Musel by se kvůli tomu měnit školský zákon. Systému by určitě prospěla změna oborové soustavy odborného školství. Něco se na ministerstvu chystá, má to být nějaká reforma, která trošku přizpůsobí nabízené obory aktuální poptávce na trhu práce. Malinko to vázne, už to mělo být hotové, ale dokončení se posouvá.

„Záměr je mít širší, všeobecný oborový základ, ale nedaří se to i kvůli tomu, že v tu chvíli musíme snížit počet oborů. Už nemůžeme mít kamnaře, puškaře a podobné jednotlivé obory. Tím pádem se musí škrtat, a to se nikdy žádnému odborníkovi ani učiteli nechce škrtat jeho předmět.“

Jan Zeman, analytik EDUin (archiv ČRo, 20. 2. 2023)

Máme v České republice obrovské množství oborů středních školy, děti se v tom často nevyznají, a potom je skoro půlka z nich v posledním ročníku nespokojená s tím, jakou střední školu nebo obor si vybrali. Ukázaly to nedávné průzkumy jak Národního pedagogického institutu, tak třeba i analytické společnosti Trexima. To taky souvisí s tím, že na základních školách není příliš dobré kariérní poradenství, nejsou na to odborníci, školy se tomu až tak uceleně nevěnují, nemá to přesný řád. Děti se potom při rozhodování, kam na střední školu půjdou studovat, někdy přeceňují, jindy zase podceňují, vybírají obory, které nemají perspektivu. Tohle by bylo asi potřeba zlepšit, protože jenom s rodiči na to doma úplně nepřijdou. 

Mnohdy to ale třeba ani nechtějí řešit, říkají si, že je to teprve základní škola, tak budou pokračovat na nějakou střední, a teprve pak se uvidí...
Je to tak, tohle by se mohlo v budoucnu změnit, alespoň se o tom teď jedná ve vládní koalici. Členka sněmovního školského výboru Renáta Zajíčková z ODS navrhuje, aby se zrušila devátá třída a žáci šli z osmého ročníku povinně na dva roky na střední školu.

„... třeba se i odstraní přestárlí maturanti, kdy nám devatenácti, dvacetiletí lidé maturují v době, kdy už třeba mají svoje osobní životy.“

Renáta Zajíčková, poslankyně, ODS (TV Nova, 10. 3. 2023)

Školské asociace se zrušením devátých tříd nesouhlasí, ale taky si myslí, že je zapotřebí prodloužit povinnou školní docházku. Třeba programový ředitel společnosti EDUin Miroslav Hřebecký říká, že ideální by bylo ji protáhnout na dvanáct let, tím pádem volba zaměření by se pro žáky posunula z patnácti let až na sedmnáct. Autoři návrhu si od toho slibují, že by potom děti měly v uvozovkách větší rozum z toho, jak se dál kariérně profilovat.

Ale vzdělávání by nadále probíhalo potom na střední škole, to znamená, že děti by stejně šly ze základní školy na střední a ten problém by byl pořád stejný. 
Musely by to být střední školy všeobecného zaměření. Je pravda, že tohle ještě není úplně domyšlené.

Hodně studentů, málo kantorů

Ještě jedna věc mě zajímá, totiž není to tak, že místa v některých krajích chybí i kvůli tomu, že chybí učitelé? 
Jednoznačně, ten problém mají hlavně gymnázia. Podle analytika EDUin Jana Zemana nedostatek učitelů brání hlavně ve vzniku nových čtyřletých gymnázií. Největší část učitelů všeobecně je teď v předdůchodovém věku, je jich asi 17 procent ve věku 55 až 59 let, takže ti půjdou brzy do důchodu, ale mladých učitelů tolik nepřibývá, pedagogické fakulty neopouští tolik absolventů. Kantorskou práci na základních a středních školách teď zatraktivnilo zvýšení platů. Zájem roste, víme, že učitelé přibývají, nicméně to stále nestačí na pokrytí výpadku, který přijde. Roste taky zájem nekvalifikovaných lidí, kteří nastupují jako učitelé, tak uvidíme, jak se to celé vyvine. 

Tak či onak nás nečekají lehké roky, minimálně, jak si říkala, další tři…
Určitě nás čekají ještě minimálně tři krušné roky. Když se zase stanu demografem amatérem a budu vycházet z jednoduchých počtů, tak prvňáků, kteří nastupovali před devíti lety a později do prvních třít, bude stále vysoký, takže v následujících dvou, třech letech to bude ještě extrémní, pak ta křivka začne trochu klesat, ale pořád to bude přes sto tisíc uchazečů o střední školy. 

Bavili jsme se o přihláškách na střední školy - kdy budeme mít jasno, zda se děti dostaly, nebo nedostaly tam, kam chtěly? 
Přijímačky na střední školy se letos konají v polovině dubna, mluvím o prvním kole, ve kterém se děti mohly přihlásit na dvě školy.

To je to tedy první kolo, pak můžeš kola vypsat druhé, když jsou žáci nemocní, můžou samozřejmě přijít na nějaký náhradní termín, nicméně v horizontu týdnů od prvního kola budou výsledky?
Je to tak.

V podcastu byly dále využity zvuky z České televize.

Matěj Skalický

Související témata: podcast, Vinohradská 12, přijímací zkoušky, gymnázia