Podivný případ metra D. Megastavbu desetiletí provází výhrůžky a pochybnosti

Matěj Skalický mluví s Jakubem Mikelem, investigativním reportérem Českého rozhlasu

Přehrát

00:00 / 00:00

PŘEPIS ROZHOVORU

25. 9. 2023 | Praha

Ukončete nástup, z tendru vás vyřazujeme. Řada podivných událostí jako stín doprovázejí největší stavební zakázku za poslední roky. Proč chce Praha utratit víc, než musí? Zapeklitý případ metra D. Téma pro Jakuba Mikela z investigativní redakce Českého rozhlasu.

Editace: Kristýna Vašíčková
Sound design: Jaroslav Pokorný
Rešerše: Ondřej Franta
Podcast v textu: Tereza Zajíčková
Hudba: Martin Hůla, Jaroslav Pokorný

Zpravodajský podcast Vinohradská 12 poslouchejte každý všední den od 6.00 na adrese irozhlas.cz/vinohradska12.

Máte nějaký tip? Psát nám můžete na adresu vinohradska12@rozhlas.cz.

Nedávno jsem jel na Budějovickou a všiml jsem si, že cesta kolem ulice Antala Staška, zastávky Ryšánka, je uzavřena. Nejdřív jsem se divil, ale pak mi to došlo – v této lokalitě má být to slavné Metro D, které má jezdit už za šest let. Jak to ale bude, nevíme. Stavba je rozdělená na čtyři části – první úsek se už staví. Na druhý byl vypsán tender, jedna z největších stavebních zakázek v téhle zemi za poslední léta, možná ta úplně největší, ale ještě nebyl ukončený. Co se tam děje za věci, tomu rozumíš asi jen ty. Už se ví, kdo dostaví ten druhý úsek?
Doplňme na úvod pro kontext, že trasa metra D má propojit jižní část Prahy s centrem města, konkrétně povede z Depa Písnice na Náměstí Míru. Má tak výrazně ulevit Pražanům v jižní části, aby nemuseli tolik řešit jiné druhy dopravy. Podle zatím nepravomocných rozhodnutí by to měla být skupina firem v čele se Subterrou, což je dceřiná společnost Metrostavu, známé velké stavební firmy. Je tam ale stále velké důrazné „ale“. Subterra už staví tu první část, což je úsek mezi stanicemi Pankrác a Olbrachtova, kde už je dneska díra v zemi. Na začátku září dopravní podnik po dlouhých měsících uvedl, že druhou část, tedy úsek mezi stanicemi Olbrachtova a Nové Dvory, by měla stavět společnost Subterra spolu se společností Hochtief. Je to vždycky takové konsorcium, těch firem je tam přihlášených víc, protože jde o opravdu monstrózní stavební zakázku.

Problém ale je, že oni na tuto část nepodali nejnižší nabídku. Soutěž probíhala na cenu, jak je u nás obvyklé. Metrostav, respektive Subterra nabídla téměř 30 miliard, bez nějakých pár desítek milionů. To může znít jako hodně peněz, ale v tomto objemu už to tak výrazné není. Problém tedy je, že ještě před nimi je na pomyslné pásce konsorcium tří firem, Porr, Vinci a Marti, které nabídly o dvě miliardy nižší cenu. Když ale dopravní podnik ty nabídky zkoumal, získali pocit, že je ta cena příliš nízká. Z celé soutěže je tedy vyloučil a řekl, že to bude stavět Subterra, která z jejich pohledu podmínky splnila. Zároveň by navázala na to, co už dělá, má tam obrovské množství strojů a tak dále.

Vysvětlení, že je to příliš levné, asi nestačí, ne?
Minimálně těm firmám ne, ale výtek ze strany dopravního podniku bylo víc. Kromě toho, že jim cena přišla podezřele nízká, tvrdí, že u některých položek ani nedokázali vysvětlit, proč jsou ty ceny tak nízké.

Dále dopravnímu podniku vadilo, že harmonogram prací nebyl z jejich pohledu úplně realistický. Pak tam byla část, která si myslím, že byla z pohledu dopravního podniku nejproblematičtější – tvrdí, že tam je nějaká skrytá záloha. Abych to vysvětlil – z pohledu dopravního podniku byly na začátku té stavby ze strany firem obrovské finanční výdaje. Dopravní podnik to četl tak, že jim na začátku napumpují hodně peněz, a kdyby se náhodou něco pokazilo, a ty firmy třeba ze zakázky odstoupily, tak by už dostali nějakou důležitou část, ale moc by se toho za ty peníze neudělalo.

Firmy Porr, Vinci a Merti jsou po celou dobu tendru velmi otevření v komunikaci a velmi nahlas říkají, že se jim ani podmínky tendru, ani jak to celé probíhá, nelíbí. Takže se teď proti tomu rozhodnutí dopravního podniku brání a jeho argumenty rozporují. Proti svému vyloučení a také proti vítězné nabídce teď podali námitku. Zástupci firem a jejich generální ředitel dokonce svolali tiskovou konferenci, na které právě prezentovali své pochybnosti a nesouhlas.

„Ty kroky jsou tak viditelně protiprávní, že to až bolí...“

Několikrát na ní zopakovali, že z jejich pohledu ta zakázka probíhá velmi nestandardně.

„.. Zadavatel nesděluje žádné informace, neptá se…“

Kritizovali jak to, jakým způsobem postupuje dopravní podnik jako zadavatel, tak částečně i tu svoji konkurenci, tedy Subterru.

„…že na těch stavbách, které oni tam vložili, minimálně v osmi bodech nesplňují zadání.“

generální ředitel společnosti PORR pro Českou a Slovenskou republiku Dušan Čížek (Natálie Losková, České televize 21. 9. 2023 )

V neposlední řadě si rýpli i do politického vedení magistrátu. To se dostáváme k další problematické části tendru, který předcházel rozhodnutí o výběru vítěze. Pražská politická reprezentace je k tendru poměrně vlažná, na to, že se bavíme o zakázce, která byla původně ze strany dopravního podniku naceněna na 25 miliard, přičemž pokud bude stavět Subterra, bude stát minimálně 30 miliard. Samozřejmě můžeme počítat s tím, že se objeví nějaké vícepráce, ceny ve stavebnictví jsou vždy velmi volatilní. Nevidíme tedy přílišnou aktivitu, ať už ze strany Zdeňka Hřiba z Pirátů, jakožto náměstka pro dopravu a zároveň předsedy dozorčí rady dopravního podniku, tak například ze strany primátora Bohuslava Svobody.

Konkurenční boj

Jinými slovy se tedy o to moc nezajímají?
Ano, ani tu zakázku žádným způsobem více nekomentovali. To je třeba zvláštní i z toho důvodu, že se průběhem tendru evidentně zabývá už i policie. Protože, jak jsme zmínili předtím, než došlo k výběru vítěze, tak se kolem tendru děly velmi zvláštní věci. Výběrové řízení bylo vypsáno už v květnu loňského roku. Na začátku prosince jim tři sdružení firem podala nabídky a v ten samý den, asi necelé dvě hodiny před uzávěrkou nabídek, napadla společnost Metrostav DIZ zadávací řízení té zakázky.

Metrostav DIZ je další dceřinka?
Ano, to je další dceřinka Metrostavu. Vznikla tedy paradoxní situace. Metrostav má jednu společnost. Subterra druhou, Metrostav DIZ. Subterra se přihlásí do výběrového řízení a nemá s ním žádný problém. Její sesterská firma pak dvě hodiny před uzávěrkou napadne zadávací podmínky řízení s tím, že tam shledali nějaké problematické části ohledně výtahů, nebudeme zabíhat do technických podrobností. Celá ta zakázka se v tu chvíli zkomplikovala. Je to samozřejmě jejich právo, to všichni uznali. Námitkou se pak začal zabývat i Antimonopolní úřad, který na začátku letošního července výběrové řízení zrušil.

Dopravní podnik proti tomu podal rozklad, protože trval na tom, že výběrové řízení bylo vytvořeno správně. A můžeme si všimnout té půlroční mezery mezi napadením v prosinci a rozhodnutím v červenci. Už tehdy dopravní podnik posílal Antimonopolnímu úřadu různé dopisy, proč jeho šetření trvá tak dlouho. Bylo to minimálně podezřelé. Dopravní podnik mezitím pokračoval ve vyhodnocování nabídek. Byť se tím zabýval Antimonopolní úřad, dopravní podnik nechtěl ztrácet čas a pokračoval ve výběru zhotovitele.

Situace vyeskalovala na konci letošního srpna. Výběr zhotovitele má na starosti výběrová komise dopravního podniku. Ta je složená z více různých expertů, mají k tomu i nějaké externí právní společnosti. Její složení je neveřejné, aby byla uchráněna před jakýmikoli vnějšími tlaky. Těsně předtím, než mělo dojít k jednání této komise, na kterém rozhodovala o výběru vítěze, některým členům dorazily e-maily, ve kterých byli varováni před vyloučením té trojice společností Porr, Vinci a Marti. Jak to bylo později prezentováno, měly tam být fráze, že půjdou do tepláků a podobně. Zkrátka vyhrožovali trestním stíháním.

Existují tedy domněnky o velkém konkurenčním boji?
Konkurenční boj je nezpochybnitelný. Je zajímavé, jaké metody jednotlivé společnosti volí. Metrostav nejspíš zvolil formu procesního přístupu, a podal tedy námitku k Antimonopolnímu úřadu, a po celou dobu nikdo z Metrostavu nekomentuje průběh. Naopak zástupci společností Porr, Vinci a Marti jsou v té komunikaci velmi aktivní – posílají otevřené dopisy, komunikují s médii, pořádají tiskové konference, kde prezentují své názory, i své obavy z toho, že ten tendr může být zmanipulovaný. Je ale třeba pořád myslet na to, že se jedná o konkurenční boj. Jedná se o zakázku za téměř 30 miliard. V tomto kontextu mi právě přijde zajímavé, jak málo na to reagovali pražští politici.

Co na to magistrát?

Zmínil jsi, že ti, kteří jsou u moci, to moc nekomentují, ale musíme přiznat, že například náměstek pro dopravu z Pirátů Zdeněk Hřib magazínu Reportér řekl, že pokud bude jakýkoli stín pochybností, bude požadovat audit celé zakázky. Nicméně to, jak hrozně dlouho se to vleče, se nelíbí třeba pražskému zastupiteli Ondřeji Prokopovi z hnutí ANO, který je v dozorčí radě dopravního podniku. On sám si stěžoval, že průtahy způsobí, že stavba nebude navazovat a že to bude stát Prahu dost peněz navíc.

„To může jít klidně do milionů korun denně.“

Má pravdu?
To zatím úplně nedokážeme říct. V případě, že by se stavba té druhé části výrazně zpozdila, tak se řeší nutnost takzvaného zakonzervování první části, která už je rozestavěna. 

„V momentě, kdy skončí práce na té první etapě, tak se budou platit zbytečné náklady na konzervaci stavby. To znamená čerpání vody, ostrahu…“

předseda hnutí ANO v Praze Ondřej Prokop (Youtube, Ondřej Prokop, předseda hnutí ANO v Praze, 31. 7. 2023)

Plán dopravního podniku je zprovoznit tyto části zároveň. Nebude se čekat, až bude hotový celý úsek, od Náměstí Míru až po Depo Písnice. Mohla by se spustit jen část. Na to ale potřebují mít hotovou právě tu první, i druhou část, tedy Olbrachtova-Pankrác a Olbrachtova-Nové dvory.

Zakonzervování části ale stojí peníze navíc…?
To by objektivně stálo peníze navíc. Zatím se nám nepodařilo z žádných důvěryhodných zdrojů získat přesnou sumu, ale hovoří se o milionech korun denně či týdně. Prodražení by tam tedy objektivně asi mohlo být. Nehledě na časové zdržení a to, že se celé metro plánuje zprovoznit v roce 2029. To je samozřejmě otázka, jestli se to podaří.

Pokud by ty tři firmy skutečně byly z tendru vyloučeny – a vypadá to, že budou –, je druhá na pásce Subterra od Metrostavu. Jak je možné, že firma, která je spojená s Metrostavem, který má zákaz, se může nejenom do zakázky zapojit, ale i ji vyhrát?
Metrostav má soudní zákaz se účastnit veřejných zakázek. Zákon je ale nastavený tak, že se to netýká jeho dceřiné společnosti. Subterra jako taková tedy v rozsudku zmíněná není, protože se nevztahoval na dceřiné společnosti. Až na jednu, která se do rozsudku dostala ex post, protože se právě začala účastnit veřejných zakázek místo Metrostavu. Na Subterru se tedy ten zákaz prostě nevztahuje. Právníci, které oslovil server iRozhlas, popisovali, že se rozsudek týká společnosti Metrostav a.s. a společnosti Metrostav Infrastructure a.s., ale těch dalších dceřiných už ne. Nejsou uvedeny v rozsudku, a proto se dál mohou účastnit veřejných zakázek.

Jenom abych přiblížil, o jakém rozsudku se bavíme – společnosti, které jsme jmenovali, uznal soud vinnými v takzvané druhé větvi korupční kauzy bývalého středočeského hejtmana Davida Ratha, ex poslance ČSSD.

Nic se nezruší

Teď jsme v situaci, kdy se tři firmy brání, že byly vyřazeny z tendru. Firma, která by měla metro D dostavovat, respektive stavět druhou část, je spojená s Metrostavem. Antimonopolní úřad chtěl tender zrušit, dopravní podnik podal rozklad a před několika dny Antimonopolní úřad rozkladu vyhověl. To znamená, že se nic neruší…?
Je to tak. Předseda Antimonopolního úřadu Petr Mlsna asi v půlce září rozhodl, že se ruší prvoinstanční rozhodnutí Antimonopolního úřadu. Zrušil tedy to zrušení, a tender může běžet dál.

Pokud tedy nikdo nevyhoví výtkám trojice firem – a to zase může trvat týdny, i měsíce –, bude stavět druhou část Subterra, a to za více peněz, než za které ji mohly dostavovat ty tři firmy. Praha tedy bude muset možná ještě důkladněji vysvětlovat proč. Dopravní podnik k tomu vydal i nějaké tiskové prohlášení, kde ty důvody, které si shrnoval, zmínil. Je to ale dostatečně obhajitelné?
Z pohledu vyloučených firem rozhodně ne, což opakovaně zdůrazňují. Mimo jiné se vyjádřili i dopisem, ve kterém vyjádřili pochybnosti i vůči Evropské investiční bance, která bude docela nemalou sumou stavbu metra financovat. Praha s ní má schválený úvěr za zhruba 22 miliard, což je rozhodně nezanedbatelná částka. Zástupci firmy říkají, že částka dvě miliardy v pražském rozpočtu není malá. Za to se dají postavit desítky školek, vyřešit některé palčivé stavební problémy, které v Praze jsou. Na druhou stranu dopravní podnik poměrně explicitně trvá na tom, že jejich rozhodnutí o vyloučení bylo správné a teď mají 15 dní na to, aby se vypořádali s námitkami, které firmy podaly. Pokud dopravní podnik námitkám nevyhoví – a můžeme čekat, že nejspíš ne, podle toho, jak se zástupci dopravního podniku doposud vyjadřovali –, tak se firmy mohou znovu obrátit na Antimonopolní úřad, a teď pak bude mít asi 60 dnů na vyřízení stížnosti.

Jak se k tomu postaví politická reprezentace a jak budou moci obhájit to, že vybrali nabídku, která je o dvě miliardy vyšší, to už bude na nich a na voličích. Uvidíme, zda to pro ně bude představovat problém. Je otázka, co bude, pokud vyloučené firmy neuspějí ani u antimonopolního úřadu. Oni tvrdí, že z jejich pohledu je vyloučení nezákonné. V takovém případě se samozřejmě nabízí žaloby, nebo nějaká další trestně právní rovina, to připouští i jejich vedení. To by znamenalo, že by se podmínkami tendru mohla zabývat i policie, nejen výhružkami členům dozorčí komise. Bavíme se o obřím objemu peněz, o který mají zájem stavební giganti. Myslím tedy, že jsme rozhodně neviděli poslední kapitolu tohohle příběhu.

V podcastu byly kromě zvuků z Českého rozhlasu využity zvuky z archivu Jakuba Mikela, z České televize a archivu Natálie Loskové z České televize, dále ze serveru Metroweb a youtubového kanálu Ondřej Prokop, předseda hnutí ANO v Praze.

Matěj Skalický

Související témata: metro D, podcast, Vinohradská 12, Jakub Mikel