Příběh kontroverzní prezidentské abolice: Rozhlasoví reportéři mluvili s omilostněným podnikatelem

Martine, Markéto, vy jste se věnovali tématu udělení milosti ze strany prezidenta Miloše Zemana, šlo o muže stíhaného za krácení daní. Zjistili jste, že ten akt sám o sobě vyvolává otázky hned v několika rovinách. V čem to je problematické, Martine?
Martin Štorkán: Prezident Miloš Zeman udělil v září milost. Zjistili jsme, že ji udělil podnikateli Pavlu Podroužkovi. Prezident Zeman zastavil jeho stíhání za krácení daní. Navíc mu odpustil podmínku za to, že řídil v opilosti. Podroužek má být – alespoň podle žádosti o milost, kterou jsme získali – už tři roky vážně nemocný.

Zjistili jsme ale, že dál podniká, že od roku 2019 se dostal do vedení šesti firem. Jednu z nich dokonce nechal zapsat do obchodního rejstříku deset dní poté, co získal od prezidenta milost. Za zmínku stojí, že je to teprve třetí Zemanova abolice, to znamená zastavení trestního stíhání. Jednu udělil v roce 2016, druhou v roce 2018. Na případ jsme upozornili i premiéra Andreje Babiše. Ten podle svých slov nevěděl o tom, že omilostněný podnikatel dál rozjíždí svůj byznys a přes svůj údajně špatný zdravotní stav dál podniká. Celou věc nechá prověřit.

MŠ: V reakci na námi zveřejněné informace, vydalo prohlášení i samotné ministerstvo spravedlnosti, které zpochybňuje datum udělení milosti. K jejímu podpisu mělo podle ministerstva dojít už 9. září. To ale neodpovídá informaci, kterou na svém twitteru zveřejnil mluvčí prezidenta Jiří Ovčáček.

Markéto a víme, co přesně prezident panu Podroužkovi odpustil? Víme, proč mu milost udělil?
Markéta Chaloupská: Miloš Zeman zastavil stíhání Podroužka za krácení daní se škodou 9,7 milionu korun. Podroužka obvinila pražská hospodářská kriminálka 30. prosince loňského roku. Hrozilo mu – pokud by se případ dostal až k soudu – dva až osm let vězení. Podle vyšetřovatelů vykazoval od července 2017 do února 2018 neexistující zdanitelná plnění, na jejichž základě potom neoprávněně uplatňoval odpočty z daně.

Pak mu prezident Zeman také odpustil podmínku za řízení v opilosti, zákaz řízení mu ale ponechal. Podroužek jel podle znalce v září 2018 s jeden a půl promile alkoholu v krvi a při následném soudním líčení pak argumentoval, že v den, kdy ho chytila policie opilého, tak zjistil špatné zprávy ohledně zdravotního stavu, že má cituji „nějaký rok a půl dva roky, aby si vyřešil veškeré záležitosti“. Proč v následujících letech vstoupil do vedení několika firem a byl osobně jednu z nich zřídit i v Karibiku v Dominikánské republice, tak zůstává bez odpovědi.

Markéto, teď jsi popsala, že Pavel Podroužek se ale zabýval podle všeho podnikáním dál. Martine, můžeme popsat, v jaké oblasti pan Podroužek podniká, čím se zabývá a jestli je v tuto chvíli zdravotně indisponovaný, na což odkazovala prezidentská milost?
MŠ: Během schůzky s námi indisponovaně nevypadal, jen nám ukázal jizvu. Podle informací z dokumentu ministerstva spravedlnosti, který jsme získali prostřednictvím informačního zákona, má ale vážné zdravotní problémy.

MŠ: Podle stanoviska obvodní lékařky, které je obsažené v tom dokumentu, trpí například chronickým srdečním selháním, akutním zánětem slinivky nebo astmatem. Ministerstvo v nejnovějším prohlášení tvrdí, že se nerozhodovalo jen podle jedné zprávy, ale ze souhrnu zpráv od různých lékařů a zdravotnických zařízení.

O problémech se zdravím mluvil už v minulosti u olomouckého okresního soudu, který řešil jeho zmíněné řízení v opilosti. Přesto, jak už jsme zmínili, se od roku 2019 dostal do vedení šesti firem ve třech městech – Brně, Olomouci a Praze. Oblasti jejich podnikání jsou různé. Například firma Easywaste Group obchoduje s odpady, Job Cooperation zase podle webových stránek dodává do firem externí pracovníky. Že dodává zaměstnance na zakázku, a to hlavně z Ukrajiny, je podle bývalých Podroužkových kolegů, se kterými jsme mluvili, jeho hlavní způsob obživy. Zabývá se jím už několik let.

Zmiňoval jsi, že jste za Pavlem Podroužkem vyrazili. Markéto, vysvětlil nějak to, že i když dokumenty uváděly, že je nevyléčitelně nemocný, že teď opět podle všeho podniká?
MCh: Potkali jsme se s ním, když šel do kanceláře jedné ze svých firem, předtím byl pracovně mimo město.

MCh: Na sobě mělo módní sako, na zápěstí měl masivní stříbrný řetěz, schody vyšel bez potíží a působil vcelku energicky. Původně si totiž myslel, že jde na domluvenou pracovní schůzku.

MCh: Schůzku jsme si s ním dohodli pod touto záminkou, abychom zjistili, zda omilostněný i přes svůj závažný zdravotní stav pracuje. On nám ale na řadu otázek odpověď prostě nedal.

MCh: Nechtěl ukázat lékařské zprávy, nechtěl vysvětlit, proč je ve vedení šesti firem a proč má jedna z nich sídlo dokonce v Dominikánské republice.

Je možné z toho, co se vám podařilo o aktivitách pana Podroužka zjistit, že by ty podnikatelské aktivity byly jen formální, že třeba nejsou tak fyzicky náročné, že i nemocný člověk je může vykonávat?
MŠ: Ano, ptali jsme se ho na to a ptali jsme se na to, jak často pracuje. Podle svých slov usilovně tři hodiny denně. Hlavně dopoledne, po obědě pak zvládá například nějaké lehčí věci jako schůzky.

Podle toho, co jsme zjistili, ale dojíždí mezi jednotlivými městy a firmami. To nám potvrdila třeba asistentka ve zmíněné pražské firmě E  Podle ní pracoviště v hlavním městě Podroužek pravidelně navštěvuje zhruba několikrát týdně. Kvůli podnikání ale cestuje i dál než mezi Olomoucí a Prahou. Firmu EPI Private bank založil podle informací v obchodním rejstříku v dubnu 2019 v Dominikánské republice, kam měl v té době sám odcestovat. 

Markéto, s žádostí o reakci a vysvětlení jste oslovili také Hrad. Jak prezidentova kancelář vysvětluje, že milost dostal člověk, který zřejmě dál podniká, byť byl omilostněn ze zdravotních důvodů. Věděl třeba prezident Zeman, že pan Podroužek navzdory své nemoci dál pracuje, dál podniká?
MCh: Příliš to nevysvětluje. Ač jsou informace o Podroužkově podnikání veřejně dohledatelné v obchodním rejstříku, tak když jsme se zeptali hradního mluvčího Jiřího Ovčáčka, zda prezident věděl, že muž podniká, tak mluvčí nám na to napsal, že prezident vzal v potaz při udělení milosti řadu hledisek a zopakoval, že vycházel ze zdravotních zpráv, které ukazují, že muž trpí závažným a nevyléčitelným onemocněním s nepříznivou prognózou.

MCh: Jenže to má řadu ale. My jsme ty zdravotní zprávy neviděli. Pan Podroužek nám je nechtěl ukázat. Nechtěl ani říct, kdo je jeho lékař, a dokonce ani nechtěl říct, kdo je jeho advokát. Odmítl ale, že by se znal s někým z Hradu, třeba s hradním kancléřem Vratislavem Mynářem nebo s neformálním poradcem prezidenta Martinem Nejedlým.

Markéto, jak vlastně proces udělení milosti funguje? Kdo všechno, jaké instituce nebo třeba i jací jedinci žádost posuzují a kdo ji vůbec může podat a kdo má nakonec rozhodující slovo?
MCh: Pokud se jedná o zdravotní stav, musí taková milost jít přes ministerstvo spravedlnosti, v tomto případě přes Marii Benešovou (za ANO). Ministerstvo si vyžádá zdravotní dokumentaci a po vyhodnocení zdravotního stavu buď ministryně danou žádost o milost zamítne, naopak v případě zjištění závažného zdravotního stavu takovou žádost postupuje prezidentu republiky, který má hlavní slovo.

MCh: V případě pana Podroužka ministryně podle mluvčího ministerstva spravedlnosti Vladimíra Řepky prezidentovi nedala žádné doporučení, jak má žádost posoudit. Zajímavé na tom je, že žádost za Podroužka podávala jeho matka a omilostněný podnikatel pak svůj stav doložil lékařskou zprávou praktické lékařky, což vyplývá z žádosti o milost. Tedy ne žádného odborníka, jak by si člověk mohl myslet.

V úvodu jste připomínali, že prezident v tomto případě udělil abolici. Martine, je to obvyklé, že se prezident k tomuto kroku odhodlá a že vlastně de facto zastaví obvinění?
MŠ: Není. Podle odborníků, které jsme oslovili, se abolice uděluje jen výjimečně. To nám řekla například bývalá ústavní soudkyně a expředsedkyně Nejvyššího soudu Eliška Wagnerová.

MŠ: Podle ní navíc působí Podroužkova milost – teď ji budu citovat – velmi zvláštně a podivně.

MŠ: Ústavní právník Jan Kysela zase upozorňuje na skutečnost, že se celá věc odehrála ve chvíli, kdy nebylo jasné, v jakém zdravotním stavu prezident Zeman vlastně je.

Markéto, víme více o tom, jak se sám prezident Zeman vyjadřoval třeba i v minulosti o udělování prezidentských milostí? Odpovídá konkrétní postup přístupu, který prezident sliboval hájit?
MCh: Prezident Zeman už před prezidentskými volbami v roce 2013 řekl, že milosti bude dávat jen ve striktně omezeném okruhu humanitárních případů.

MCh: Jako podmínky si stanovil, že pachatel nesmí mít na svědomí závažný trestný čin, musí mít vážné zdravotní problémy a zajištěné rodinné zázemí. K abolici, tedy k zastavení stíhání, dříve Zeman přistoupil podle dostupných informací jen dvakrát. Všechno to byly vysvětlené a zcela jasné případy.

MCh: Na žádost státní zástupkyně zastavil třeba v roce 2016 stíhání muže, který kvůli poškození mozku po cévní mozkové příhodě nebyl schopen chápat smysl samotného trestního řízení. V roce 2018 pak prezident Zeman zastavil stíhání pro neplacení výživného u muže, který přišel o obě nohy.

Jen pro představu – víme, kolik takových žádostí o milost ročně vůbec přichází a kolik milostí nakonec prezident Zeman ze všech žádostí udělil? Na kolik zareagoval?
MŠ: Prezident Zeman zatím udělil 20 žádostí, z toho 11 bylo v jeho druhém funkčním období. Poprvé omilostnil v únoru 2016 muže odsouzeného na tři roky za méně závažnou majetkovou trestnou činnost. Nejkontroverznější Zemanovou milostí bezesporu zůstává případ z května 2017, kdy omilostnil Jiřího Kajínka. Ten si odpykával doživotní trest za dvojnásobnou vraždu a z vězení ho pustili po 23 letech.

MŠ: Zeman později řekl, že žádnou takovou milost by už neudělil. Za zmínku stojí i případ Petra Langa z Ostravy. Ten dal facku muži, který pronásledoval jeho dcery, a kvůli tomu skončil na pět let ve vězení, protože muž v důsledku napadení zemřel. Dívky pak prosily prezidenta Zemana o milost. Z prezidentské kanceláře jim ale odepsali, že by se měly hlavně zaměřit na studium.

Podle údajů ministerstva spravedlnosti přišlo v letošním roce k 1. listopadu zatím 636 žádostí o milost. Loni to ale bylo více než 800 bez ohledu na důvody. Argumentace zdravotním stavem tak jako v případě Podroužka je podle mluvčího ministerstva spravedlnosti Vladimíra Řepky jedna z těch častějších.

Markéto, vaše reportování odhalilo zásadní otázky, které jste teď naznačili. Reakci Hradu jsme zmiňovali. Víme, co vůbec bude s tím případem dále? Je možné, že se celou věcí budou zabývat i jiné instituce zapojené do řetězce, který jsi zmiňovala, který se procesu udělení milosti dotýká?
MCh: Víme, že se případem zabývá Národní centrála proti organizovanému zločinu. Ta může například zkoumat, v jakém stavu byl prezident, když milost podepisoval, také jestli všechny dokumenty předložené hradu byly pravé a tak dále. Pokud se pan Podroužek léčí, zcela jistě jsou záznamy i u jeho zdravotní pojišťovny, takže je poměrně lehké ověřit, jak na tom je.

Co přesně bude policie zjišťovat, zatím není jasné. Mluvčí NCOZ Jaroslav Ibehej to odmítl komentovat. Faktem ale je, že i kdyby se změnily okolnosti, za kterých byla milost udělena, tak na platnosti udělené milosti to nic nemění. To nám potvrdil přímo mluvčí Hradu Jiří Ovčáček.

Ještě bych na závěr ráda řekla, že netvrdíme, že pan Podroužek není nemocný, zabýváme se otázkou, proč se někdo v takto vážném stavu dostane do vedení šesti firem. Jednu z nich dokonce zakládá v Dominikánské republice, kam jede i osobně, a přitom nemůže jít k soudu, kam by se případ krácení daní mohl dostat, kdyby pan Podroužek nedostal milost.