‚Pociťujeme nemoc každého zaměstnance.‘ Sociální služby řeší nedostatek personálu kvůli covidu
Kvůli nakažlivější variantě koronaviru omikron začíná být nedostatek pracovníků v sociálních službách. Zdravotníci a sociální pracovníci přitom mohou využívat takzvanou pracovní karanténu. „Snažíme se ale primárně, aby nemocní a ti, kteří přišli do rizikového kontaktu, zůstávali pět dnů v karanténě mimo práci,“ říká Radiožurnálu Daniela Lusková z Asociace poskytovatelů sociálních služeb a ředitelka Domova pro seniory U Biřičky v Hradci Králové.
Jaká opatření teď platí ve vašem domově pro seniory?
Máme od vlády nařízeno povinné testování pouze neočkovaných zaměstnanců, kterých je dnes už naprosté minimum. Mezi mými 250 zaměstnanci jde o jednotky případů, asi deset lidí, kteří nejsou očkovaní. Ti musí být testováni povinně. Ale v rámci preventivních opatření testujeme jednou v týdnu všechny zaměstnance, tedy i ty očkované. Tak, jak to de-facto mají i další firmy. Nedostáváme ale žádný příspěvek od státu.
Co se návštěv týče – jaký u vás platí řád, jaká jsou pravidla?
U návštěv není žádná výrazná regulace v souvislosti třeba s šířením varianty omikron. Obecně platí, že ředitel může nastavit režimová opatření – lidé si musí dezinfikovat ruce, mít respirátory. A co se týká konkrétně našeho domova seniorů – právě v souvislosti s variantou omikron – máme nastaveny návštěvy tak, že musí projít testem u nás. Nebo si přinést ve lhůtě 24 hodin antigenní test, nebo ve lhůtě 72 hodin PCR test. Takže pravidla jsou v tuto chvíli u nás o něco přísnější.
Chybí každý zaměstnanec
Když se vrátím k personálu, máte problémy s nedostatkem lidí v těchto dnech?
Počty nakažených pomalu narůstají. V tuto chvíli jsou v pracovní karanténě čtyři lidé – je to zhruba 10 dnů, kdy tento nástroj využíváme. Snažíme se primárně, aby nemocní lidé, a ti, kteří přicházeli do rizikových kontaktů, zůstávali těch pět dnů v karanténě. Ale pouze pokud to neohrožuje provoz. Až v případě, že nedokážeme adekvátně obsadit směny, tak zařazujeme do provozu i lidi s rizikovým kontaktem, nikoliv pozitivní.
Předpokládám – podle četných telefonátu s kolegy – že k tomu podobně přistupuje většina poskytovatelů. Výskyt nákazy v jednotlivých regionech se odráží samozřejmě i v počtu zaměstnanců pobytových služeb. Počet nakažených sice narůstá, ale po pěti dnech se stíhají vracet zpátky do provozu – je to takový koloběh. Nedostatek personálu přesto pociťujeme s nemocí každého zaměstnance, protože sociální i zdravotní služby nemají žádný výrazný nadstav zaměstnanců.
Šéf Asociace poskytovatelů sociálních služeb: Nejde, aby se neočkovaní zaměstnanci vyhýbali klientům
Číst článek
Upravovat třeba pracovní směny, aby se ošetřovatelé méně potkávali – což se dělo hodně v loňském roce – to už v dnešních dnech nepřipadá v úvahu?
Ne. Zkoušeli jsme to na začátku epidemie koronaviru takto upravovat, ale od těchto metod už se prakticky ustoupilo, protože ty směnné provozy není možno takto zařídit.
V případě kritického nedostatku personálu – máte možnost požádat o pomoc třeba armádu nebo hasiče? Museli jste to už využít?
V loňském a předloňském roce takto postupovala některá zařízení. Armáda se snažila vycházet vstříc a pomáhala, kde mohla. U nás v domově seniorů, když jsme měli největší míru nákazy – což bylo na podzim 2020 – jsme nežádali armádu, ale kontrolovali jsme nákazu vnitřními postupy.
Požádali jsme třeba o pomoc veřejnost, která byla v té době bez zaměstnání, například lidi z gastroprovozu. A tenkrát opravdu na naši výzvu v Hradci Králové reagovalo zhruba 60 lidí. Z nich jsme vybrali pro okamžitou pomoc brigádníky, kteří u nás pracovali asi tři týdny. Pomáhaly nám také zdravotnické školy a vysoké školy, takže to bylo dobré. V tuto chvíli nepředpokládám, že bych musela přistupovat k podobným krokům.
