Poslanci prosazují elektronické recepty. Lékaři se ale ne vždy dostanou na internet
Papírové recepty na předpis léků před sebou mají zřejmě už jen dva roky života. Sněmovní zdravotnický výbor dnes navrhl přidat do novely zákona o léčivech povinné užívání elektronických formulářů. Pacienti by si tak mohli objednávat po internetu i některé léky na předpis. Elektronické recepty formálně existují od roku 2008, zatím je ale užívá jen zlomek doktorů.
Novela by měla přinést miliardové úspory a také větší ochranu pacientů před padělky léků. Podle jednoho z autorů návrhu, poslance za ODS Borise Šťastného, se jedná o převratnou záležitost, která změní fungování celého systému.
Od 1. ledna 2015 by tak lékař zadal recept do počítače a pacientovi sdělil kód, se kterým si v lékárně předepsané léky vyzvedne. Pacient by v ordinaci mohl získat i písemné potvrzení, ne ale nezbytně.
Poslanec ODS Boris Šťastný a prezident České lékárnické komory Lubomír Chudoba mluvili o výhodách a nevýhodách elektronických receptů
Lépe by se také dala sledovat případná interakce užívaných léků. Už dnes totiž existuje centrální databáze, zatím je ale využívána jen sporadicky na dobrovolné bázi. Povinně se zanáší jen údaje o některých typech léčiv v rámci ochrany před návykovými látkami. Jedná se například o léky s pseudoefedrinem.
Ročně se podle Šťastného vydá a zpracuje 75 milionů papírových receptů. Převratnost návrhu vidí především v tom, že zapojení do centrální databáze bude u všech lékařů povinné.
„Stát do ní nainvestoval, do celého toho systému, na základě změn, které už předchozí vlády schválily desítky a stovky milionů korun. Čili jediné, co bude potřeba, je aby se lékaři, tedy poskytovatelé zdravotní péče, a na druhé straně lékárníci všichni připojili přes internet do toho systému. Je to velmi jednoduché,“ přibližuje Šťastný.
Další velké náklady například na rozšíření systému nebo na jeho správu snad prý nebudou potřeba. Lékaři si ale budou muset do dvou let pořídit počítač a zajistit připojení k internetu.
„Skutečně každý lékař bude připojen do celé sítě a možností, jak potom nakládat s jednotlivými údaji, bude celá řada a bude to všechno ve prospěch jak ekonomiky systému, tak samozřejmě pacientů,“ dodává Šťastný.
Prezident České lékárnické komory Lubomír Chudoba si ovšem nemyslí, že systém elektronických receptů povede k miliardovým úsporám a poskytne ochranu před padělanými léky.
Bojí se navíc, aby lékaři a lékárníci zbytečně neinvestovali desetitisíce do softwaru. Systém podle něj totiž vyžaduje hlubší a důkladnější přípravu.
„Databáze sice existuje, ale dosti chaotická, nevyužitelná. To jsme kritizovali před lety, to, jak byla postavená. A právě proto, že se chceme vyhnout chybám, kdy stát už vyhodil s prominutím stamiliony korun v minulém období v rámci centrálních úložišť Státního ústavu pro kontrolu léčiv, tak proto říkáme od počátku, že v tom zákoně nesmí být pouze ta jedna věc, že budou zavedeny elektronické recepty, ale musí být zároveň řečeno, jak systém bude vypadat, jak data budou sdílena a podobně,“ zdůrazňuje Chudoba.
Lékaři si stěžují na špatný přístup k internetu
Používání elektronických receptů podporuje i Sdružení praktických lékařů, trvá ale na výjimkách.
„Zejména pro praktické lékaře je stoprocentní povinné zavedení elektronických receptů velice problematická věc a to zejména proto, že my musíme chodit jako praktičtí lékaři na návštěvy k pacientům, kde mnohdy musíme recept prostě napsat, předat jej pacientovi a dost dobře to nelze dělat elektronickou cestou,“ vysvětluje předseda sdružení Václav Šmatlák.
Předseda Sdružení praktických lékařů Václav Šmatlák přiblížil hlavní úskalí elektronických receptů
Projekt elektronických receptů podle něj není tak praktický a realizovatelný, jak se na první pohled zdá. Řada lékáren prý ještě není po technické stránce připravena a lékaři si zase mohou obtížně zajišťovat přístup na internet.
„Nelze spoléhat na to, že každý lékař v každé vesnici, v každém místě bude mít odpovídající připojení. Mnohdy máme, a to je právě problém u nás praktických lékařů, kde jistě by to nebyl problém asi v Praze nebo ve větších městech, ale jsou oblasti, kde prostě připojení není kvalitní,“ upozorňuje Šmatlák.
Věří, že do dvou let se podaří situaci zlepšit, bude ale záležet i na postoji zdravotních pojišťoven a státu. Pokud se otázka připojení na internet nevyřeší, podle Šmatláka hrozí, že projekt elektronických receptů bude neúčinný a bude selhávat.
