Státy, které se běžně neschází, spolu byly celý den, vidí přínos prvního celoevropského summitu Fiala
Formát, který nemá nahrazovat stávající evropské iniciativy, nicméně vytváří prostor pro výměnu názorů. Trojice státníků – Emmanuel Macron jakožto otec myšlenky, premiér země pořádající první summit Petr Fiala a Maia Sanduová, představitelka státu, kam evropští lídři zamíří příště – shrnula čtvrteční první summit Evropského politického společenství. „Dosáhli jsme jednoty 44 evropských zemí. To je silná zpráva,“ zhodnotil Macron.
„Sešli jsme se ve velmi těžké chvíli a to, že do Prahy přijelo diskutovat čtyřicet pět evropských partnerů, kteří chtějí hledat společné řešení, chtějí spolupracovat, to je obrovský úspěch,“ shrnul v úvodu závěrečné tiskové konference premiér Petr Fiala (ODS) čtvrteční schůzku lídrů zemí celého evropského kontinentu, s výjimkou Ruska a Běloruska, které pozvánku nedostaly.
Hostitel historicky prvního summitu Fiala zdůraznil, že výsledkem schůzky nemělo být žádné společné prohlášení, jde podle něj o cennou příležitost k setkání jak zemí sedmadvacítky, tak i těch mimounijních. Emmanuel Macron upřesnil, že jde například o země Kavkazu, západního Balkánu nebo i Velkou Británii.
Přidanou hodnotou setkání byla i účast zemí, které spolu mají spory a běžně spolu nejednají. „Cílem je společně pracovat na posílení bezpečnosti, stability a prosperity Evropy,“ řekl Fiala. Podle něj proběhly v prostorách Pražského hradu desítky schůzek.
Setkávání v tomto formátu budou pokračovat: příští summit Evropského politického společenství (EPC) se uskuteční v Moldavsku na jaře příštího roku. Dalšími hostícími zeměmi budou Španělsko a Velká Británie.
Moldavská prezidentka Maia Sanduová uvedla, že konání druhého summitu v Kišiněvě by mohlo její zemi pomoci k časnějšímu přistoupení k Evropské unii. Českému předsednictví v Radě Evropské unie poděkovala za to, že zorganizovalo čtvrteční setkání.
„EPC vnímáme jako platformu budovanou na základě společné solidarity a důvěry,“ sdělila. Evropské země podle ní dosáhnou míru a bezpečnosti jen v případě, že budou jednat společně a solidárně.
Evropské výzvy
Nejdetailnější reflexi podrobil pražský summit francouzský prezident. Vyjmenoval celý výčet výzev, kterým evropský kontinent čelí. „Nebudu mluvit už moc dlouho,“ řekl hned několikrát Macron a následně navázal ještě několika body.
Zmínil zranitelnost kritické infrastruktury a připomněl nedávný, dosud neobjasněný útok na plynovod Nord Stream 1, po začátku války na Ukrajině zvýšenou četnost kyberútoků proti evropským zemím nebo také migraci.
Pochvaloval si účast Velké Británie. Ta podle něj ukázala neunijní rozměr čtvrteční akce, jelikož vztahy Londýna a Bruselu jsou po brexitu napjaté. Britská premiérka Liz Trussová se spolu s Macronem prý v Praze stali přáteli. Francouzský prezident to uvítal a zdůraznil nutnost spolupráce. „Je to (Británie) ostrov. Nemůže se víc vzdálit od kontinentu,“ zmínil.
Vrcholní představitelé více než čtyř desítek zemí ve čtvrtek v Praze diskutovali o míru, stabilitě, migraci, energetické bezpečnosti či ekonomice. Zasedání se kromě členských států Evropské unie zúčastnili též lídři dalších 17 zemí.
