Mrazivé Vánoce se Česku vyhýbají. Podívejte se, jaká byla v uplynulých letech teplota na Štědrý den
Česko zažívá sérii nejteplejších Štědrých dnů za posledních 30 let. Průměrná denní teplota vzduchu 24. prosince neklesla pod nula stupňů Celsia od roku 2008, loni dosáhla 4,7 stupně. Sníh tehdy ležel kromě hor jen ve východní části země, a to i v nížinách – třeba v Ostravě a Olomouci byly ráno na Štědrý den dva centimetry sněhu. Praha ale na bílé Vánoce čeká už přes deset let, naposledy byla sněhová pokrývka v ulicích metropole v roce 2010.
Statistiku bílých Vánoc vydal v tiskové zprávě Český hydrometeorologický ústav (ČHMÚ). Na přesnější předpověď pro letošní Štědrý den je podle meteorologů stále brzy, zveřejní ji týden před Vánoci.
Nejteplejší Štědrý den s průměrnou teplotou vzduchu 6,4 stupně Celsia zaznamenal ČHMÚ v roce 1980, naopak nejchladněji bylo v roce 1961 s průměrnou teplotou minus 14,9 stupně Celsia. Nejchladnější Štědré dny v posledních 30 letech evidují meteorologové v letech 1996 a 2003 s průměrnou teplotou minus 10,5, respektive minus 10,3 stupně Celsia.
Loni bylo nejtepleji v pražském Klementinu, kde průměrná denní teplota vzduchu dosáhla 8,6 stupně Celsia, nejchladněji, minus čtyři stupně Celsia, bylo na Sněžce.
Nejvyšší maximální denní teplota pro 24. prosinec zaznamenaná na českém území je 14,5 stupně Celsia. Meteorologové ji naměřili v roce 1958 na stanici Lučina na Frýdecko-Místecku a v roce 1977 na stanici Kolín. Naopak nejnižší minimální denní teplota minus 31,5 stupně byla zaznamenána v roce 2001 na stanici Horská Kvilda.
Ladovské bílé Vánoce jsou mýtus. Za poslední století tvořily nejvýše pětinu, říká meteorolog Dvořák
Číst článek
Nejvíce sněhu na Štědrý den leželo na území České republiky v roce 1981. Na Pradědu v Jeseníkách tehdy naměřili 194 centimetrů, v Beskydech na Lysé hoře 174 centimetrů a v Krkonoších na Labské boudě 171 centimetrů. Sníh byl tehdy i ve městech – v Ostravě 31 centimetrů, v Brně 20 a v Liberci dokonce 40 centimetrů.
V Praze ale podle ČHMÚ ležely pouze čtyři centimetry. V hlavním městě bylo nejvíce sněhu na Štědrý den v roce 1969, a to 29 centimetrů.
Rekordní výšku sněhové pokrývky na Štědrý den naměřili meteorologové v roce 1974 v Krkonoších na Vrbatově boudě, kde leželo 215 centimetrů sněhu. „Nejvyšší přírůstek nového sněhu jsme v průměru na našem území zaznamenali v roce 1959. Sněžilo takřka na celém území, kromě západních Čech,“ uvedli meteorologové. Nejvíc, 36 centimetrů, ho tehdy napadlo v Beskydech.
Pravděpodobnost bílých Vánoc se podle meteorologů zvyšuje s nadmořskou výškou. V oblastech jako je východní Polabí, jižní Morava, jihozápadní Plzeňsko, okolí Prahy nebo Českých Budějovic je pravděpodobnost bílých Vánoc nižší než dvacet procent. Ve středních polohách se pravděpodobnost zvyšuje na hodnoty mezi 30 a 40 procenty.
Ve vyšších polohách, zhruba 600 až 800 metrů nad mořem je pravděpodobnost Vánoc na sněhu cca 40 až 60 procent a na horách nad 1000 metrů pak přesahuje zpravidla 80 procent, na hřebenech pohraničních hor i 90 procent, uvádějí meteorologové.
