Přímá volba prezidenta je experiment, který se nepovedl, hodnotí ústavní právník Wintr
Nejvyšší správní soud zrušil dvě rozhodnutí ministerstva vnitra. Prezidentských voleb se tak zúčastní také podnikatel Karel Diviš. Dál naopak soud nepustil Denisu Rohanovou, kterou podpořili výhradně členové bývalé sněmovny. Její kandidátní listinu tak resort podle soudu vůbec neměl brát v potaz.
Jiří Dienstbier, někdejší senátor a ministr, rozhodnutí Nejvyššího správního soudu očekával: „Je s podivem, jakým způsobem k tomu v této volbě i v některých těch minulých ministerstvo vnitra přistupovalo. Zjevně činilo naprosto nesmyslná rozhodnutí.“
Nejvyšší správní soud navíc doporučil politikům zvážit změnu registračního procesu pro volbu prezidenta. Systém sběru a ověřování podpisů je podle soudu těžko udržitelný.
„Sbíráte-li podpisy tímto způsobem, tak ověřování je procesně velmi náročné a zároveň některé věci úplně ověřit ani nelze,“ hodnotí Dienstbier.
„Pokud někdo chce zvýšit míru přesnosti nebo vyloučit chybovost, tak by musel požadovat formu ověření, ať už notářského, nebo úředního, například na Czech POINTu. Nebo částečně petici organizovat elektronicky a využít to, co naznačil i Nejvyšší správní soud, například elektronickou identitu – datové schránky, bankovní identitu a podobné nástroje.“
Soud Rohanovou vyloučil správně. Systém přímé volby ale není dobrý, chce to změnu, říká ústavní právník
Číst článek
Pro snížení počtu podpisů by ale Dienstbier zřejmě nebyl. Jednalo by se totiž formálně o změnu Ústavy „a to není jednoduché se na ní dohodnout,“ dodává.
Systém sběru podpisů by se měl reformovat i podle ústavního právníka Jana Wintra z Katedry teorie práva a právního učení Právnické fakulty Univerzity Karlovy, a to i za cenu změny Ústavy. „Soudy to doporučují už deset let,“ naznačuje.
Místopředseda sněmovního ústavně-právního výboru Marek Benda (ODS) uvedl, že v rámci vládní koalice bude nutné k této problematice najít nějaký konsensus. Wintr ale upozorňuje, že hledání politického kompromisu v tomto případě nebude snadné.
Ústavní stížnost
Rohanová má v plánu se obrátit na Ústavní soud, stejně jako Karel Janeček, který se nedostal přes hranici 50 tisíc občanských podpisů. Wintr nepředpokládá, že o tom ale Ústavní soud může rozhodnout:
Proti vyřazení z volby se budu bránit ústavní stížností. V kampani pokračuji dál, říká Rohanová
Číst článek
„Vstup Ústavního soudu do té problematiky je vlastně nesystémový z hlediska toho, jak je formulovaný harmonogram té volby. Čili kdyby Ústavní soud vyhověl některému z těch kandidátů, tak by musel zároveň odložit volby. Takže si myslím, že si to hodně rozmyslí a zasahoval by pouze v případě nějaké zcela zjevné vady.“
Konečné slovo v tom, jak a kdy mohou podávat poslanci a senátoři návrhy na prezidenta, má tak podle něj právě Nejvyšší správní soud.
Přímá volba prezidenta do systému parlamentní demokracie podle Wintra po deseti letech zkušenosti zapadla velmi špatně. „Místo toho, abychom se soustředili na řešení věcných politických témat, neustále řešíme konflikty mezi prezidentem přímo voleným a tu vládou, tu Poslaneckou sněmovnou, tu dokonce Ústavním soudem.“
„Myslím, že tento experiment se nepovedl,“ dodává ústavní právník Wintr.
Poslechněte si celé Téma dne v audiozáznamu výše v článku. Moderuje Renata Kropáčková.
