‚Bouře ve sklenici vody.‘ Škrt dotací pro Madetu a další moc neušetří, potravináři se začnou podporovat jinak
- V programovém prohlášení se vláda rozhodla podporovat potravináře. Na jedné straně tak ministerstvo zemědělství otevírá nový dotační program Potravinář.
- Na druhé straně před několika týdny resort škrtl dotace 230 milionů pro velké potravinářské firmy, ač šlo podle odborníka o jediný dotační titul pro tyto firmy.
- Jak číst potravinářskou dotační politiku úřadu, který nově vede lidovec Marek Výborný? Ministr tvrdí, že „si nikdo nebude chodit s nataženou rukou pro dotační peníze“. Podle expertů se ale dalo ušetřit jinde.
„Podpůrný garanční rolnický a lesnický fond otevře na konci září nový program Potravinář.“ Takové sdělení šířil fond spadající pod resort zemědělství během léta prostřednictvím tiskových zpráv i na webu.
Potravinářské koncerny měly i přes ekonomickou krizi obrovské zisky. Agrofert si polepšil o 124 procent
Číst článek
„Nově otevřený program je v souladu s programovým prohlášením vlády, které zdůrazňuje podporu zkracování odbytových řetězců a motivaci zemědělců k tomu, aby suroviny dokázali sami zpracovat a dodat na místní trh,“ zdůvodňoval krok ministr zeměděltví Marek Výborný (KDU-ČSL).
Jeho úřad, pod který fond spadá, se rozhodl škrtnout jiný dotační program určený na podporu potravinářství. Tzv. třináctku, dotační titul s názvem „Podpora zpracování zemědělských produktů a zvyšování konkurenceschopnosti českého potravinářského průmyslu“, který byl určený pro velké potravinářské firmy a v němž se mělo letos rozdělovat 230 milionů korun.
Podle agrárního analytika Petra Havla se přitom jedná o jediný program pro velké firmy svého druhu. Jak je to tedy s vládní podporou potravinářů v Česku? A jak aktuální dotační politiku resortu zemědělství a jejího šéfa chápat?
Enormní zisky
„Není pro mě akceptovatelné dávat investiční dotace někomu, kdo je schopný si úvěr vzít sám, protože má zisky 80 milionů meziročně plus. Takhle ten stát nemůže fungovat,“ zdůvodňuje kroky ministerstva pro iROZHLAS.cz šéf zemědělství Výborný.
‚Třináctka‘
Dotační titul s označením „13 Podpora zpracování zemědělských produktů a zvyšování konkurenceschopnosti českého potravinářského průmyslu“ byl určen pro velké potravinářské podniky a rozděloval ho Státní zemědělský intervenční fond. V loňském roce dotace v tomto programu dosahovala u některých firem kolem 20 milionů korun. Jednalo se o investiční podporu, která měla přispět ke zvýšení kvality zpracování zemědělských produktů.
Naráží na to, že některé velké potravinářské firmy, které čerpají pravidelně dotace z výše zmíněné „třináctky“, měly loni i přes ekonomickou a energetickou krizi enormní zisky.
Namátkou: meziročně si polepšilo Vodňanské kuře z koncernu Agrofertu, druhý největší zpracovatel kuřecího masa Drůbežářské závody Klatovy nebo třeba společnost Alimpex Food, pod kterou spadá Polárka nebo Doktor Halíř.
Tvrdá data a analýzy?
Když se redakce iROZHLAS.cz úřadu opakovaně ptala, zda disponuje nějakou analýzou, kterou může krok podpořit, jasnou odpověď nedostala. Výborný řekl, že stěžejní byly výkazy firem. „Ano, podkladem byly údaje o ziskovosti. Nikdo si nebude chodit s nataženou rukou pro dotační peníze,“ podotýká ministr.
Budeme sledovat a kontrolovat výši marží. Na obchodní řetězce chci tlačit, říká ministr Výborný
Číst článek
A stejná je situace i v případu programu Potravinář, který garanční fond spouští od počátku září. Na dotaz, na základě jakých dat, analýz či výhledů bylo o vytvoření programu rozhodnuto a zda je možné poskytnout analytické podklady, mluvčí Vojtěch Bílý jen zopakoval, že „nově připravený program je v souladu s programovým prohlášením vlády“.
„Ministerstvu samozřejmě pod prsty nikdo moc nevidí, nicméně já v tom mám docela jasno,“ říká ekonom z Provozně ekonomické fakulty České zemědělské univerzity Tomáš Maier.
Krok podle něj odpovídá dlouhodobým prohlášením vlády, že nechce podporovat jen ty velké. „Když se podíváme na příjemce onoho zrušeného programu pro potravináře, tak platí naprostá korelace, že čím větší podnik, tím větší dotace. A tato vláda se jasně profiluje, že chce agropotravinářské podpory směřovat k těm menším,“ míní.
Ministr Výborný to ale vidí trochu jinak. „Tohle je pravda jen napůl. Třináctka končila a směřovala primárně k velkým potravinářům. Ale není to důvod. Mně je úplně jedno, jestli je někdo velký nebo malý, mně jde o to, aby ten dotační systém byl spravedlivý, srozumitelný a pochopitelný,“ vysvětluje.
A velcí potravináři si můžou sáhnout na peníze z programu Potravinář, protože podle ministra Podpůrný a garanční rolnický a lesnický fond (PGRLF) funguje jinak. „O podporu si můžou říct i velké firmy,“ tvrdí Výborný.
Peníze pro všechny
Program od září spouští Podpůrný a garanční rolnický a lesnický fond, akciovka ministerstva, v rámci níž se podpora vyplácí úplně jinak, než jak je to třeba na zemědělském fondu.
„230 milionů korun v tom plánovaném objemu škrtů na totmo úřade ve výši 10 miliard za dva roky, tady 5 miliard za rok, je velmi málo. Tím se zas ta moc neušetří.“
Petr Havel (agrární analytik)
„Jedná se o podporu ve formě subvence části úroků z komerčních, investičních úvěrů,“ popisuje trošku složitě princip nově otevřeného dotačního titulu mluvčí ministerstva Bílý.
Firmy, které si zažádají, nedostanou totiž peníze přímo na určitou investici. Takhle fungují třeba dotace, které vyplácí Státní zemědělský intervenční fond a za ně firmy nakupují třeba novou techniku nebo investují do inovativních řešení. Garanční fond je podpoří tak, že jim „zaplatí“ část úroků z úvěru, který si samy na pořízení dané investice vezmou.
„Jde o podporu v podobně, lidově řečeno, zlevnění peněz. V praxi to znamená, že peníze může tímto způsobem při stejném vydaném množství finančních prostředků vyčerpat daleko více firem,“ vysvětluje analytik Havel.
Maier za tím vidí snahu, aby se agrární produkce zpracovávala u nás a ne za hranicemi. „To je právě hodně bolístka celého agropotravinářského odvětví v Česku. My jako Česko vyvážíme ve velkém nezpracované agrární produkty, suroviny a dovážíme pak finální výrobky. Přidaná hodnota tak zůstává v zahraničí. Nejmarkantnější je to asi u mléka,“ poukazuje.
Potvrzuje tak původní zdůvodnění ministra Výborného, který se odkazoval na programové prohlášení vlády a slib motivovat zemědělce k tomu, aby suroviny dokázali sami zpracovat a dodat na místní trh. Zda se to povede, chce vláda vyhodnotit v září příštího roku.
‚Mělo se škrtat jinde’
Vraťme se ke zrušené podpoře pro velkopotravináře, o niž minulý týden informovala třeba Česká tisková kancelář. Maier i Havel se shodují, že škrtnutí 230 milionů pro velké podniky není ve skutečnosti tak zásadní, jak se může zdát.
Agrární vývoz v prvním pololetí posílil o 14,8 procenta. Exportovaly se především cigarety a pšenice
Číst článek
„Škrt 230 milionů pro ty velké potravinářské podniky odůvodňuje ministerstvo mimo jiné tím, že resort zemědělství musí šetřit. K tomu bych řekl, že 230 milionů korun v tom plánovaném objemu škrtů na úřade ve výši deseti miliard za dva roky, tedy pět miliard za rok, je velmi málo. Tím se zas ta moc neušetří,“ myslí si Havel.
A podobně to vidí i Maier: „Zrušený program mi přijde tak trochu jako bouře ve sklenici vody. Pro letošek to mělo být 230 milionů korun. To je i z hlediska rozpočtu ministerstva zemědělství dost malá položka, i na platy zaměstnanců ministerstva jde řádově vyšší číslo.“
Na straně druhé byla „třináctka“, alespoň podle Havla, jediná svého druhu. „Je možná potřeba vědět, že těch 230 milionů jsou všechny peníze pro velké potravinářské podniky, zatímco do zemědělství jde 40 miliard ročně.“ Existují podle něj sice i další dotace pro potravináře, ty jsou ale určené pro menší firmy.
Jinak řečeno resort mohl klidně úspory v tomto objemu najít jinde. „Není to nic proti ničemu, ale není to úplně strategické. Mělo se zkoušet škrtat někde jinde,“ říká. Ale udělat právě tento škrt v tuto dobu se podle něj hodilo, protože velké zisky byly dobrým odůvodněním.
