Podřizujeme se Bruselu, říká poslanec SPD Kobza. Neví ale, který orgán Evropské unie odhlasoval kvóty
Hostem čtvrtečního Interview Plus stanice Český rozhlas Plus byl poslanec SPD Jiří Kobza. Odpovídal například na to, zda Česko čeká referendum o vystoupení z Evropské unie a zda toto vystoupení bude prosazovat hnutí Svoboda a přímá demokracie Tomio Okamura (SPD). Na některé otázky moderátora Michaela Rozsypala však poslanec nedokázal odpovědět. „Zkoušíte mě?" reagoval.
Hnutí podle poslance Jiřího Kobzy nejprve iniciuje zákon o obecném referendu, protože jeho zástupci jsou přesvědčeni o tom, že přímá demokracie je nejlepší způsob demokracie, který může Česká republika mít. A pokud už občané hlasovali v referendu o vstupu do EU, měli by mít podle Kobzy právo hlasovat i o vystoupení.
Kobza odpovídal i na to, zda hnutí SPD bude iniciátorem referenda o vystoupení z Evropské unie. „Pro nás to zatím není relevantní, protože nevíme, jak dopadnou jednání o Dublinu IV a o dalších nástrojích. Takže v tento moment je pro nás prioritou zákon o obecném referendu,“ odpovídá.
Podle poslance „více a více našich samostatností přechází do rukou Bruselu a rozhodovací pravomoci naší vlády a orgánů se postupně zužují." Podle něj jde o podřizování se Bruselu. Který z orgánů Evropské unie ale odhlasoval bývalý systém kvót, Jiří Kobza nevěděl.
Okamura: Žádné peníze nikam nezmizely. Tajemník je jen převedl dřív, než povoluje zákon
Číst článek
Část rozhovoru s poslancem SPD Jiřím Kobzou, ptá se Michael Rozsypal:
Co znamená podřízení Bruselu?
Více a více našich samostatností přechází do rukou Bruselu. A rozhodovací pravomoci naší vlády a našich orgánů se postupně zužují.
A kdo v tom Bruselu rozhoduje?
Evropská komise, samozřejmě.
Kde je český zástupce?
(ticho)
Jeden z osmadvaceti?
No.
A nerozhoduje také například Rada EU?
(ticho) Rozhoduje Evropská komise a schvaluje to Europarlament.
A jakou míru rozhodování mají členské státy?
(smích) No…
Mně zajímá, kdo je ten Brusel, podle vás. Říkáte: 'Podřizování se Bruselu.' Ale toho jsme přece my účastni. Vy také, když v Parlamentu o něčem hlasujete, tak se musíte podřizovat Poslanecké sněmovně, když vás většina přehlasuje.
To je pravda. Připomněl bych jenom kampaň, která byla v médiích, před posledními volbami do Evropského parlamentu, kde vlastně tak zhruba tři měsíce před volbami každý večer v televizi byly články nebo úvahy na téma, kolik je tam českých poslanců. Jak jich je málo a ničeho nedosáhnou, jak hlasují ve frakcích, které hlasují proti sobě. Takže vlastně ještě ten malý počet se stačí eliminovat mezi sebou navzájem. Ale jak jsou báječně placení.
Počkejte, vy jste ale řekl, že rozhoduje Evropská komise. Kdo rozhodl o těch minulých kvótách, které ale už nejsou v platnosti a které česká politická reprezentace napříč odmítá?
(ticho) To bylo nařízení Evropské komise.
Ale odsouhlaseno?
Evropským parlamentem.
A Radou Evropské unie.
(ticho)
Radou EU.
Ano…
Která je složena z…
Nikoliv. Evropskou radou, nikoliv Radou EU.
Ne, Radou EU. Která je složena? Z ministrů?
Zkoušíte mě?
Ne, pane poslanče. Já se ptám. Řekl jste, že to bylo odsouhlaseno Evropskou komisí, což není pravda.
(ticho)
Bývalý systém kvót byl odsouhlasen Radou EU, kde Česká republika byla přehlasována společně s několika dalšími zeměmi. Je to tak, nebo ne?
No.. Byli jsme přehlasováni, je to tak.
A to je podřizování se Bruselu, když jsme byli demokraticky přehlasováni?
To je podřizování se Bruselu, protože další bod onoho usnesení, kterým sněmovna zavázala premiéra v demisi Babiše (z ANO, pozn. red.) na cestu do Bruselu, bylo i to, aby se o Dublinu IV hlasovalo ve shodě.
Dublin IV
V listopadu 2017 výbor Evropského parlamentu pro občanské svobody, spravedlnost a vnitřní věci schválil změny v tomto nařízení Evropské komise. Nejzásadnější z nich počítá se zavedením kolektivního přerozdělovacího mechanismu, ovšem s tím rozdílem, že systém funguje automaticky (bez ohledu na počet žadatelů v daném státě). Každá země má přijmout určitý spravedlivý podíl osob, který se vypočítá na základě jejího HDP a počtu obyvatel. To znamená, že větší a bohatší země budou nést větší podíl než menší a méně bohaté země. Pokud ovšem členský stát odmítne přijmout přemístění žadatelů na své území, omezí se mu přístup k finančním prostředkům EU.
Hlasování bylo jednomyslné, to vy podporujete. Aby to Evropská rada musela schválit jednomyslně, aby tam nebyla většina v rámci Rady EU...
Aby každý stát měl tím pádem právo veta.
Čili to je ten požadavek, který je relevantní, protože tomu tak minule nebylo a s tím nesouhlasíte. Ale pokud jsme tedy byli přehlasování na Radě EU nebo na radě ministrů, když tomu tak řekneme, podle vás to už je podřizování se?
Tak v momentě, kdy do toho už nemáte co mluvit, protože vás přehlasují…
'Potom už jste jenom stafáž'
Vy do toho nemáte co mluvit?
Ne, ne… Protože vás přehlasují silou rozdělení hlasů, rozdělení mandátů. Tak v podstatě potom už jste tam jenom stafáž.
Jste stafáž v Poslanecké sněmovně jako hnutí SPD?
To rozhodně ne, to je jiná situace. To nemůžete porovnávat.
Ale mohl byste to říct úplně stejně, že hnutí ANO má třikrát více poslanců než vy, takže vy jste jenom stafáž.
Dobře, ale Evropská unie není Parlament. Nebo nebyla, když jsme do ní vstupovali v roce 2002.
Ale na Radě EU se rozhoduje hlasováním.
Ano.
Česká republika mimo EU
Co by pro Českou republiku znamenalo vystoupení z Evropské unie?
(ticho) My se zabýváme spíš obrácenou otázkou. Co bude pro Českou republiku znamenat, když v ní zůstaneme?
ANO by mohlo prosazovat naše politické body, věří v budoucí spolupráci Okamura
Číst článek
A co by znamenalo vystoupení z EU?
Naše představa je, a to jste zatím nezmínil, že se budeme v první řadě snažit o reformu Evropské unie. My chceme, aby se z Evropské unie stala unie evropských národů.
Jak by to mělo vypadat?
Zhruba tak, jak to vypadalo za EHS (Evropské hospodářské společenství, organizace existující mezi lety 1958 až 1993, pozn. red.). A smlouvě EFTA (Evropské sdružení volného obchodu, pozn. red.).
Spíše volný obchod nebo snaha o liberalizaci?
Základní čtyři svobody zachovány. Pohyb osob, zboží, kapitálu služeb. A vzájemné vztahy na základě vzájemné výhodnosti.
Poškodilo by Českou republiku vystoupení z EU, když podle svazu průmyslu a dopravy jsme třetí nejotevřenější ekonomika na světě a více než 80 procent našeho exportu směřuje do zemí EU?
Stojí za zmínku srovnání, které jsme si udělali o vývoji od roku 2004 do roku 2017. Zjistili jsme, že většina makroekonomických údajů se víceméně nezměnila. S ohledem na sezonní výkyvy minimálně. Co se týče životní úrovně obyvatel, tak průměrný plat měřeno v kupní paritě je také zhruba stejný. Starobní důchody měřeno kupní paritou jsou na tom hůř než v roce 2004. Ale máme podle podsledních údajů 1700 tisíc lidí, kteří spadají do kategorie pracující chudoby. Máme zhruba milion lidí pod hranicí chudoby. Máme podle údajů zveřejněných v české televizi 200 tisíc bezodomovců, kterých jsme v době na přelomu tisíciletí měli registrovaných asi devět tisíc.
A jak to souvisí s mou otázkou, jak by ovlivnilo naši ekonomiku, pokud bychom z EU vystoupili?
Já odpovídám na to, jaká je ekonomika teď. Když jsme tak maximálně otevřená ekonomika a říkáme, že státy, do kterých vyvážíme, jsou bohaté, zatímco Češi zůstávají chudí, za těch 13 let. Tak potom je něco špatně a asi bychom s tím měli něco udělat.
A co s tím můžeme udělat? Nemáme vyvážet?
Určitě vyvážet, ale především bychom měli diverzifikovat náš vývoz. Měli bychom uvažovat o změnách, vrátit se na trhy, které jsme opustili...
Návrat na ruský trh
A to jsou které?
Například Rusko.
Rusko je stabilnější trh pro export než třeba Německo? Když do Ruska nesměřují ani dvě procenta našeho exportu?
Hm, no… Rusko, Čína, Indie, Jižní Amerika, Blízký východ. To jsou všechno země, kam by bylo možné vyvážet za plnou cenu.
Vyhladovme Senát. Postupně snižujme jeho rozpočet, vyzval Okamura po vzoru Zemana sněmovnu
Číst článek
Je Rusko zárukou toho, že zbohatneme, když tam budeme vyvážet?
Otázka je, za jaké ceny. Otázka je, za jaké ceny, pane redaktore. Když budete vyvážet za plnou cenu méně, nebo za malé ceny více. Jak na tom budete?
A ještě mně zajímá jedna věc. Je migrace pro Českou republiku klíčový problém, když podle ministerstva vnitra byl počet žádostí o mezinárodní ochranu do loňského září 1086 a v roce 2016 to bylo 1477?
Tak… (ticho) V Troubkách také nečekali, že přijde velká voda. A nestavěli hráze, dokud tam ta voda nebyla. Máme výhodu, že se můžeme podívat na západ od našich hranic, co se tam děje – v Německu, v Holandsku, v Beligi, ve Francii…
V Německu počty žadatelů také razantně klesají, loni to bylo ani ne 200 tisíc.
Ale Bundesnachrichtendienst (Spolková zpravodajská služba, pozn. red.) oznámila, že o 700 000 migrantech vůbec neví, kde jsou. Nemluvě o tom, že neví, co jsou zač.
A tohle hrozí České republice?
My jsme přesvědčeni, že hráze a ochranné mechanismy se musí stavět předtím, než to nebezpečí nastane. Vidíme migraci jako velké nebezpečí pro celou Evropu a myslíme si, že Česká republika na něj není připravena a že je proto nejvyšší čas se začít připravovat.
Děkuji za rozhovor.
(ticho)
Děkuji za rozhovor.
(ticho)
