Stavebníci stále obcházejí archeology. Může za to zákon z dob komunismu
Těžká stavební technika ničí vzácné historické památky a cenné archeologické nálezy končí na skládce s dalším odpadem. Přesně to viděli už dvakrát opavští památkáři. Nedokončili průzkum pod zemí a nedokázali se s majitelem stavby domluvit. Pátrali jsme po odpovědi na otázku, jak je to vůbec možné. A jaké zákony hlídají záchranu dědictví našich dávných předků.
S archeologem Michalem Zezulou z Národního památkového ústavu v Opavě se blíž nedostaneme. Bagr za plotem rozrývá zem metr po metru. Právě tady stály kdysi staré Kateřinky. Místo kvůli okolním panelákům velmi málo prozkoumané.
„Ty škody na kulturním a historickém dědictví jsou zde skutečně zásadní,“ upozorňuje Zezula.
Bytový dům staví firma SB Development. Jednatel Pavel Šenk telefonicky vzkázal, že nedělá nic špatného, protože tam archeology už měl. To ale nebyl zákonem daný záchranný výzkum, zlobí se Michal Zezula:
„Cílem, jak je uvedeno ve zprávě, bylo získat informace potřebné ke kvalifikovanému návrhu na záchranný archeologický výzkum.“
Úřady se pak přece jen daly do pohybu. Krajský v Ostravě se opírá o památkovou inspekci a narozdíl od toho, co jsme slyšeli, tvrdí, že bagrista dělal jen svou práci, protože archeologové měli na zkoumání času dost. Tím ale zmatky kolem záchrany slezské historie v tomto městě nekončí.
Okresní soud v Opavě – za dveřmi číslo 32 před chvílí skončilo první dějství nejnovějšího případu - zničené kusy historické dlažby, renesanční obložení nebo vzácné keramické úlomky. Opět boj s archeology, opět bagr v hlavní roli, pro změnu v centru města. Majitel domu a stavebník Zdeněk Palička odešel rychle a byl stručný:
„Já se k tomu zatím nebudu vyjadřovat. Hrubé porušování pravomoci archeologů.“
Jenže i za něj se úřady postavily a marně opavští památkáři opakovali, že kvůli počasí nestihli průzkum včas a pak už bylo pozdě. Soud bude pokračovat v prosinci.
Zákon starý více než čtvrt století
„Podstatné je to, že oblast archeologie v památkové péči neprošla žádnou úpravou od toho období, kdy památkový zákon vznikal,“ vysvětluje Anna Matoušková z ministerstva kultury.
Naráží na paradox – úřady vydávají stanoviska k podobným kauzám a přitom v Česku stále platí památkový zákon z období komunismu. Zákon, který, jak jsme ukázali, nedokáže v archeologických průzkumech zabránit chaosu a zmatkům, potyčkám mezi archeology a investory.
„Novela, která byla nyní připravována, celou řadu procesů velmi podrobně definovala. Stanovovala konkrétní postupy, které mají jak stavebník, tak oprávněná organizace udělat tak, aby ten záchranný archeologický výzkum byl proveden,“ říká Michal Zezula v minulém čase.
Ministerstvo kultury předloží do konce roku upravenou novelu o archeologii
Číst článek
Novelu totiž legislativní rada vlády hodila do koše. Podle nejčerstvějších informací už existuje archeologická novela úplně nová a návrh dostane vláda ještě letos.
„Pevně doufáme, že kdyby archeologická novela vstoupila v platnost, vnesla by do nakládání s archeologickým dědictvím daleko exaktnější pravidla,“ dodává Matoušková.
Opava je hned dvakrát příkladem města, kde se na nový zákon čeká více než čtvrt století – a hodně netrpělivě. Ať už soudy dopadnou jakkoliv, poničené nálezy ze dvou stavenišť to ale ze skládky už nevrátí.
