Musíme změnit strukturu středních škol, vypisují se obory jako prodavačka, přibližuje sociolog Prokop
Někteří rodiče dál hledají místa na středních školách pro své děti. K přijímacím zkouškám letos dorazily početné ročníky. Není to ale jediný problém. „Máme málo škol, které poskytují všeobecné středoškolské vzdělání,“ přibližuje ve vysílání Radiožurnálu sociolog Daniel Prokop ze společnosti PAQ Research. A navrhuje řešení: „Musíme zúžit počet oborů a posílit všeobecné vzdělávání.“ A připomíná také, že stále existují obory jako prodavačka.
Na střední školy se letos hlásilo opravdu hodně dětí. Byl to ale jediný problém letošních přijímaček?
Asi je to největší problém. Když je převis poptávky, tak přijímačky hrají velkou roli, protože musí vybrat menší část, která se na školy dostane.
Dlouhodobý problém v Česku je, že máme málo škol, které poskytují všeobecné středoškolské vzdělání. Na vysoké školy chodí polovina ročníku a pod tím máme relativně fragmentované a specializované středoškolské vzdělání. To má dva negativní dopady.
Zaprvé studenti, kteří projdou specializovaným středoškolským vzděláním, tak pokud jdou potom na vysokou školu, tak mají mnohem větší neúspěšnost. Není tam v matematice a dalších věcech tak dobrá příprava.
A zadruhé o životě v Česku se rozhoduje ve čtrnácti letech. Výběr střední školy ještě hodně závisí na rodičích. A díky tomu, že je nabídka tak specializovaná a že mezi nimi nejsou možné jednoduché přechody, tak uzavře vzdělávací dráhu a definuje ji do konce života.
Většina západních zemí má mnohem všeobecněji zaměřené střední vzdělání. A potom to specializuje v jeho průběhu nebo na vysoké škole. My jsme jedna ze dvou zemí, která má nejvíce odborného středního vzdělávání a nejméně toho všeobecného.
Nový ministr školství Mikuláš Bek (STAN) to pravděpodobně ví. Za jednu ze svých priorit označil posílení všeobecného charakteru středoškolského vzdělání. Čímž by se, když navážu na vaše slova, prodloužil čas na rozhodování, čím by mladý člověk chtěl být. Musejí ale vzniknout školy úplně nového typu?
Musí se posílit gymnázia nebo i technická lycea, která využívá Jihomoravský kraj. Připraví vás na technické vysoké školy. Ale musí se změnit struktura středních škol. Máme asi 280 oborů středních škol a učilišť. Pořád se na učilišti vypisují obory jako prodavačka. Není to jen o tom, že jsou tesaři a další obory, které mají uplatnění. Jsou i obory, u kterých víme, že uplatnění nemají nebo je úplně zbytečné je studovat.
Většina lidí nesouhlasí s jednotnými přijímačkami. Změna ale nesmí být experiment, varují odborníci
Číst článek
Měla by se výrazně zúžit nabídka středoškolských oborů a posílit všeobecné vzdělávání. Nemá cenu to otevřít na konci na vysoké škole a předtím to zúžit a omezit počet lidí, kteří jsou schopni projít před vysokou školy, která si nemá z čeho vybírat. Na to vysoké školství doplácí, nemůže tlačit na kvalitu, protože má omezenou základnu.
Měl by se změnit systém v českém vzdělávání, který velmi brzy selektuje, i podle aspirací rodičů. A potom musí na konci rezignovat na kvalitu, protože si extrémně omezil základnu, ze které si vybírá.
Kdybychom téma ještě zúžili jen na přijímací zkoušky, tak na gymnázia se letos začasté nedostali ani žáci, kteří měli z obou testů 40 bodů. Když ministr Bek mluví na toto téma, tak avizuje změny v přijímacím řízení. Říká, že se chce zaměřit na digitalizaci procesu. V čem by to pomohlo? Že by byl větší přehled?
Dnes jsou dvě kola, můžete podat více přihlášek. Je zmatek v tom, že doteď nevíme, kolik žáků se nedostane nikam. Lepší by byl systém, že si napíšete seznam škol, dáte jim prioritu, uděláte zkoušku, popřípadě dvě, nějakou opravnou a podle výsledku se zařadíte do té nejlepší, kam vám stačí percentil zkoušky.
Existují názory, že by neměla existovat žádná jednotná přijímací zkouška. Podle mě je dobře, když existuje zkouška nebo test, který je dobře udělaný, ale je nutné, aby hrál roli ve výběru pro střední školy, ale ne pro omezování, že někdo vůbec na gymnázium nepůjde.
Neúspěšné přijímací zkoušky na střední školu? Můžete si podat odvolání nebo zkusit druhé kolo
Číst článek
A je nutné ho také zlepšovat, protože se ukazuje, že výsledky se mezi jednotlivými předměty liší. Není to tak, že by české děti byly výrazně lepší v češtině. Test má v těch dvou předmětech jinou náročnost. I CERMAT říká, že se nedá porovnávat ani mezi roky. A navíc má jiné výsledky i mezi těmi dvěma koly testů. Když máte test, který má výpovědní hodnotu, která je tak nestabilní, tak je velmi těžké udržet nějakou konzistenci v čase.
Myslím, že je také na zvážení, jestli by školy neměly mít větší volnost, nakolik se řídí zkouškou v češtině a matematice. Když jdete na pedagogickou střední školu s výhledem, že budete učit češtinu, nebo jdete na technické lyceum, tak by tam asi měli mít ještě větší volnost řídit se majoritně testem z matematiky nebo češtiny.
Ale hlavní úskalí je v tom, aby nehrály takovou roli, aby nabídka všeobecných středních škol zhruba odpovídala poptávce nebo ji jen mírně omezovala. Aby to nebylo tak, že v některých krajích jde na čtyřletá gymnázia dvacet procent dětí a poptávka je mnohem větší, protože oni se tam ani nehlásí, protože ví, že se tam nedostanou. Takže ta reálná poptávka je větší.
