Teď už bych nepůjčila ani bratrovi, říká důchodkyně, která naletěla podvodníkovi
Zvlášť teď před Vánocemi někteří z nás počítají každou korunu. Specializované poradny se pak plní lidmi, kteří nestíhají splácet svoje závazky. Na nezájem si nemůže stěžovat ani bezplatná poradna Exekutorské komory ve Varšavské ulici v Praze. Přicházejí sem nejenom lidé, kteří se dostali do spirály dluhů a zazvonil u nich exekutor, ale také věřitelé - tedy ti, kteří uvěřili, že dlužník jim svůj dluh splatí.
Paní Věře z Prahy už bylo 70 let. V roce 2005 půjčila peníze známému svého syna: „Já jsem mu chtěla vypomoci. Řekl, že mi to za týden vrátí. Bylo to 37 tisíc. Že má les a že ho prodá, že mi to hned vrátí,“ říká žena roztřeseným hlasem.
Svoje peníze od té doby neviděla. I po letech se jí o tom špatně mluví: „Táhl se soud, na který nepřicházel a soud ho odsoudil, že musí vracet peníze měsíčně. Ale to se nestalo.“ Problém je v tom, že člověk, kterému Věra půjčila, je notorický dlužník. Ani exekutor už mu nemá co vzít.
„Je to nějaký zloděj, má plno dluhů a nemá nic. Nemá ani výplatu, takže jsem nedostávala ani žádné peníze,“ vysvětluje Věra, která dalších 10 tisíc korun během šesti let vydala za právníky a různé poplatky.
Do poradny Exekutorské komory v Praze si přišla pro naději a taky pro radu, jestli má smysl se ještě o něco snažit. Každopádně si myslí, že peníze už neuvidí: „Jsem z toho hrozně nešťastná, protože člověk má důchod. Já na sebe nepotřebuji nic, ale když jdu nakupovat, tak vidím hrozně vysoké ceny všeho. Je to těžká doba.“
Jak potvrzuje právník Exekutorské komory Antonín Toman, Věra narazila na typického dlužníka, který se buď umí vyhýbat svým závazkům, anebo nemá žádný majetek.
„V takovém případě je veliký problém pro exekutora dohledat skutečný majetek. Zde v tomto případě byl dohledán jeden jediný postižitelný okruh, a to byla polovina lesa, která ale reálně není prodejná. Exekutor tam nařídil dražbu, která byla neúspěšná. Nikdo se nedostavil,“ říká Toman.
Podívat se do spisu a pak to případně vzdát, radí Věře Antonín Toman: „V její pozici jí už vlastně nic jiného nezbývá, než se pravděpodobně smířit s tím, že peníze už neuvidí. Protože, pokud ani exekutor nedohledá žádný postižitelný majetek, tak de facto nikdo.“
Dneska už by paní Věra asi jen tak někomu nepůjčila. „Mrzí mě to, člověk by měl pomáhat, ale u soudu mi řekli, nepůjčujte, ani bratrovi. Je to smutné,“ uzavírá Věra.
