Ukrajina není v dobré kondici. Munice z české iniciativy dorazí v červnu, věří velvyslanec při NATO
Severoatlantická aliance slaví 75. narozeniny. Ministři zahraničí členských zemí se ale scházejí v okamžiku, kdy u východních hranic NATO probíhá největší válečný konflikt od druhé světové války. „Členové Aliance mají víc než 50 procent světového HDP, v pomoci Ukrajině je potřeba přidat,“ je přesvědčený český velvyslanec při NATO Jakub Landovský. „Doufejme, že pomoc dorazí včas. Horizonty jsou v řádu měsíců,“ tvrdí pro Český rozhlas Plus.
Ministři jednali a budou jednat mimo jiné o situaci na Ukrajině. Jak ji Aliance hodnotí? Hrozí zhroucení frontových linií, jak varují ukrajinští generálové citovaní serverem Politico?
Situace na Ukrajině je skutečně vážná. Zejména proto, že Ukrajině se nedostává munice. A Rusko je schopné se na frontě, pokud jde o materiál, dostat do výhody.
NATO slaví 75 let. Jak se v nejbližší době postaví k pomoci Ukrajině, komentuje český velvyslanec při Alianci Jakub Landovský
Vzhledem k tomu, že Aliance má mezi sebou víc než 50 procent světového HDP a dvacetkrát větší obranný rozpočet než Rusko, tak je potřeba přidat. Je potřeba do toho vnést určitý pořádek.
A proto ministři, a to je asi vynikající zpráva, ve středu dali zelenou plánování alianční mise nebo iniciativy, která by měla pomoc Ukrajině navýšit a vnést do ní to, co Aliance umí nejlépe – a to je organizace, plánování, interoperabilita, logistika. Zkrátka využít aparát NATO k tomu, aby ta pomoc dostala nový impulz.
Do války s Ruskem NATO nepůjde. Změnilo by to až použití jaderných zbraní, myslí si analytik Smetana
Číst článek
To znamená, že je to iniciativa, jak převést dosavadní koordinaci ze Spojených států na Severoatlantickou alianci?
Je to přesně tak. Ale detaily samozřejmě nejsou v tuto chvíli jasné. Teď se ministři shodli na tom, že práce na tomto projektu má pokračovat.
Ale jak se bude iniciativa jmenovat, kolik do ní poplyne peněz, jak bude vypadat konkrétní pomoc, to je ještě věcí jednání.
Už víme, kdy ta jednání musí přinést jasný výsledek – a to je summit Aliance ve Washingtonu letos v červenci.
NATO ve válce? Ne
Je něco na těch úvahách, které zazněly například na serveru Politico, že by to fungovalo tak, že by z rozpočtu každý z členských států přidal ke stávajícím výdajům na obranu další dvě procenta do fondu pro Ukrajinu? To se zvažuje?
Ne. Abychom byli skutečně na čtyřech procentech na obranu, to by muselo Rusko na Ukrajině, nedej pánbůh, zvítězit. Pak by samozřejmě naše výdaje odpovídaly třeba té době, kdy NATO vzniklo – tenkrát bylo Rusko blíž a bylo silnější.
Pokud spojenci podpoří Ukrajinu – budou to vždycky jenom drobné ve srovnání s tím, kolik stojí obranné odstrašení, která zajišťuje prosperitu a bezpečnost severoatlantického prostoru už 75 let – tak je možné udržet Rusko na uzdě, získat čas a podpořit zemi, která je předmětem agrese.
Podvedlo NATO Moskvu, když se rozšířilo? ‚Slova padla, ale písemně to nikde není,‘ říká analytik
Číst článek
Jestli bude Aliance zatažená do války? Nebude.
Ani Rusko neříká, že je válka, protože se stydí za svou agresi. Pomoc státu, který je napadený, nikdy nemůže přivést ty, kteří mu pomáhají, do ozbrojeného konfliktu. Pomoc naopak stabilizuje, a tím podporuje Chartu OSN k omezení užívání síly v mezinárodním řádu.
Když mluvíme o penězích, tak agentura Reuters napsala, že generální tajemník Aliance Jens Stoltenberg chce navrhnout vytvoření pětiletého fondu ve výši 100 miliard dolarů (v přepočtu téměř 2,4 bilionu korun), do kterého by přispívali členové NATO. V jaké fázi jsou tyto úvahy?
Ta částka, která zazněla ve středu v médiích, je pouhým návrhem generálního tajemníka. Zmiňovanou misi či iniciativu Aliance zvládne ze svých peněz.
To, že je potřeba navýšit stávající pomoc, je jasné, ale jak vysoká ta částka bude a jak se o ni spojenci anebo širší skupina podporovatelů podělí, to zatím jasné není. Otázka zazněla a bude se o ní jednat.
Způsob jejího naplnění nejsou jenom finance. Může to být i v podstatě výkaznictví v oblasti stávající pomoci. A lze tam přispívat patrně i materiální pomocí, a ne penězi. Ale to nechme na shodě spojenců, to nechme na práci aparátů jednotlivých členských zemí.
Ta částka je samozřejmě ambiciózní, ale zcela odpovídá závažnosti situace. A jak jste řekl, je připravená na dalších pět let. Jedná se tedy o 20 miliard dolarů ročně (zhruba půl bilionu korun).
Je třeba si ještě připomenout, že konflikt na Ukrajině, ruská agrese na Ukrajině stojí pořád ročně méně peněz, než stála válka v Afghánistánu, kterou spojenci podstatě vydrželi vést v podstatě víc než 20 let.
Horizonty v řádu měsíců
‚Hodně muziky za málo peněz.‘ Češi dodali na Ukrajinu tisíc protitankových střel
Číst článek
Mluvíme teď o víceméně vzdálených horizontech, až pětiletých. Ale čím v nejbližší době členské země Aliance Ukrajině vojensky pomůžou? Jde mi hlavně o termíny. Kdy dorazí munice z české iniciativy? Kdy stíhačky F-16? A zda se podaří třeba doručit i střely typu Taurus, třeba tak, že by je Německo dodalo Británii a ta by uvolnila svoje rakety Storm Shadow?
Spojenci pomáhají buďto bilaterálně, nebo pomocí takzvaných koalic, příkladem jsou právě stíhačky F-16. Anebo pomáhají nějakou unikátní schopností, jako je česká schopnost nakupovat na světových trzích munici.
Já jsem přesvědčený o tom, že munice z České republiky dorazí včas, a odhaduji termín na začátek června.
Kdy budou stíhačky F-16, v tuto chvíli přesně nevím. Vím, že práce na tomto projektu probíhá. Myslím, že i Česká republika se toho účastní v podobě výroby simulátorů.
Doufejme, že to dorazí včas, protože Ukrajina v tuto chvíli není v dobré situaci. Je možné, že Rusko podlehne představě, že by mohlo navýšit aktivitu na frontě, a proto je třeba Ukrajince podpořit a zásobit. A ty horizonty jsou podle mě v řádu jednotek měsíců.
