Uprchlí zdravotníci pomáhají v Česku s péčí o Ukrajince. Sami ale bez aprobace pracovat nemohou

Mezi uprchlíky z Ukrajiny jsou i lékaři a lékařky. Chtějí co nejdříve začít pracovat v oboru, ale není to pro ně příliš jednoduché. Nejprve si musejí nechat úředně ověřit vysokoškolský diplom a složit aprobační zkoušku. To je proces na několik měsíců, někdy i let. Ministerstvo zdravotnictví proto hledá způsob, jak ho urychlit.

Praha Tento článek je více než rok starý Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Dětská lékařka s dítětem

Mezi uprchlíky z Ukrajiny jsou i lékaři a lékařky (ilustrační foto) | Zdroj: Pixnio

Čtyřicetiletá Džulia přijela se svými čtyřmi dětmi a matkou před dvěma měsíci. V Oděse pracovala jako praktická lékařka. Teď několik dní v týdnu vypomáhá v ordinaci v pražských Kobylisích během hodin pro ukrajinské pacienty.

Přehrát

00:00 / 00:00

Uprchlí zdravotníci pomáhají v Česku s péčí o Ukrajince

„Funguje to tak, že paní doktorka nemá aprobaci pro práci s českými pacienty, tak funguje jako základní administrativní pracovník, což znamená, že vezme pacienta a udělá s tím to, co nám trvalo nejdéle. To znamená, že odebere anamnézu, zjistí, s čím se pacient léčil, jaké bere léky, jaká má očkování, jestli má nějaké alergie a podobně,“ vysvětluje Vojtěch Mucha, v jehož ordinaci Džulia pracuje v rámci Projektu Ukrajina.

„Pacienta by neměla sama vyšetřovat, nebo rozhodovat o jeho léčbě, to musíme pak už vždy udělat společně,“ dodává Mucha.

Projekt Ukrajina před třemi týdny představil jeho otec Cyril Mucha z odborné Společnosti všeobecného lékařství. Má pomoci ukrajinským lékařům pracovat v oboru, těm českým zase komunikovat s ukrajinskými pacienty. Zatím se ale do projektu zapojily jen jednotky lékařů, říká Mucha senior.

‚Když se aplikuje kolektivní vina, začíná selhávat právní stát.‘ Česko dál plošně odmítá Rusy a Bělorusy

Číst článek

„Ono to na začátku samozřejmě je spíš obtíž. Určitě první týden nám to spotřebovávalo mnoho času, když si člověk například dělá účetnictví a potom ho předává někomu, tak na začátku ho to zdržuje, protože mu to musí vysvětlit. Zrovna tak je to tady,“ vysvětluje zakladatel hnutí. Teď, po třech týdnech je Džulia prý jednoznačně pro chod ordinace přínosem.

Počáteční zaučování nováčků a jeho časová náročnost odrazují nejen ambulance, ale i nemocnice od toho, aby přijímaly lékaře cizince na stáž, vysvětluje náměstek ministra zdravotnictví Jakub Dvořáček.

„Ten ukrajinský lékař nebo zdravotní sestra, která přijde na tu stáž, může pracovat pouze pod permanentním dohledem. Blokuje to jednu pracovní sílu v nemocnici a pro naše zdravotnická zařízení to není příliš perspektiva, že by tam ten člověk zůstal,“ dodává Dvořáček.

Iva Vokurková Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme