Jak se Česku daří začlenit ukrajinské uprchlíky a jak proces integrace ovlivní novelizace zákonů zvaných Lex Ukrajina? Poslanec STAN Martin Exner věří, že bude motivovat Ukrajince v Česku k větší snaze o integraci, ředitelka Sdružení pro integraci a migraci Magda Faltová upozorňuje na slabá místa novely.

Praha 17:59 10. února 2023 Tento článek je více než rok starý Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Kopírovat do schránky Zavřít

„Vzhledem k obrovskému množství uprchlíků, kteří k nám přišli během kritických dvou měsíců, je zázrak, že tito lidé nespali v parku a nežebrali na ulicích. Poskytli jsme jim důstojné podmínky a v rámci našich možností to dopadlo velmi dobře,“ hodnotí v Pro a proti první pomoc státu místopředseda sněmovního bezpečnostního výboru Martin Exner.

Faltová souhlasí, že první fáze migrace se podařila. „Tedy registrace, poskytnutí základního nutného bydlení. Ale výzvy jsou před námi v oblasti dlouhodobé adaptace a integrace.“

„Zaměstnanost uprchlíků v Česku sice stoupá, ale většinou jde o nekvalifikované profese. To už pro ty, kteří tu jsou skoro rok, není dobré, že se jim nedaří uplatnit svou kvalifikaci. Také vidíme, že jsou lidé, kteří si vydělají velmi málo, a tak žijí v příjmové chudobě,“ upozorňuje ředitelka.

Martin Exner (STAN) ale soudí, že nejen vzhledem k nízké nezaměstnanosti bude těžké rozšířit nabídku zaměstnání pro uprchlíky, aspoň ze strany vlády. „Neumím si představit, jak bychom toto mohli nějak kontrolovat.“

Jde dlouhodobě o strukturální problém, odhaduje Faltová. „Uznávání kvalifikací je poměrně složitý proces, na který je třeba hodně dokumentů, které pro uprchlíky není tak jednoduché získat. Zaměstnavatelé také nejsou příliš ochotni investovat do jejich jazykového vzdělávání.“

Zjednodušit uznávání kvalifikací je na místě, ale je třeba také udržet kvalitu pracovní síly, upozorňuje Exner. „Třeba ve zdravotnických a dalších profesích ty byrokratické procesy nejsou samoúčelné, ale mají pomoci garantovat kvalitu, kterou klientům služeb budou tito lidé poskytovat.“

Roli také může hrát to, že Ukrajinci spíš předpokládají, že jejich pobyt zde nebude na delší dobu, uvažuje poslanec. „Takže nevím, jestli se na rok i dva vyplatí těm lidem zvládat jazykové zkoušky a dělat si doplnění kvalifikace a podobně.“

„Předpokládáme, že zhruba jedna třetina těch, kteří přijdou, tady zůstanou, jedna třetina bude pendlovat mezi státy a poslední část se vrátí. Ale znalost jazyka a začlenění by se měly stavět na celou komunitu, protože to přináší pozitiva nejen Ukrajině, ale i Česku,“ tvrdí ředitelka.

Právě Lex Ukrajina se snaží pobídnout uprchlíky k zapojení do pracovního procesu, namítá poslanec. „Tam se jazyk také naučí. Zorganizovat jazykové kurzy by bylo dobré, ale narážíme na kapacity, protože uprchlíků přišlo opravdu obrovské množství. Počítali jsme s 20 tisíci, přišlo jich skoro půl milionu,“ konstatuje Martin Exner (STAN).

„Zpřísňování a sankce nemotivují lidi ke vstupu na trh práce nebo k vyšší aktivitě v oblasti vzdělávání. Chápu, proč se novela přijímá, ale pro ty, kteří se chtějí zlepšovat třeba v jazyku, bude novela spíš krokem zpět, protože bude nižší podpora od státu, takže budou nuceni vstupovat do nízkokvalifikovaných zaměstnání nebo pracovat na černo,“ předpovídá dopady Lex Ukrajina Magda Faltová.

Poslechněte si celou diskusi v audiozáznamu výše.

Ondřej Čihák Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Kopírovat do schránky Zavřít