Vrchní soud snížil tresty aktérům v případu buštěhradského vědeckotechnického parku
Vrchní soud v Praze snížil tresty trojici aktérů v případu zmanipulované dotace na vědeckotechnický park v Buštěhradu. Jeho někdejšímu jednateli Jiřímu Mráčkovi snížil trest na šest a půl roku vězení, právníkovi Vladimíru Ludvíkovi z dodavatelské firmy na pět let vězení. Oba musejí uhradit také peněžité tresty. Náhradu škody, kterou požaduje ministerstvo financí, pak soud odkázal do občanskoprávního řízení.
Advokáti odsouzených požadovali, aby Vrchní soud v Praze jejich klienty zprostil obžaloby nebo aby se celý případ vrátil Městskému soudu v Praze k novému projednání. Ale odvolací senát jim nevyhověl. Trojice už před rokem odsouzených osob z manipulace se zakázkami a poškození finančních zájmů Evropské unie se škodou 230 milionů korun se dočkala pouze snížení trestů.
Podnikateli a někdejšímu jednateli vědeckotechnického parku Jiřímu Mráčkovi vyměřil odvolací soud nově trest 6,5 roku vězení a peněžitý trest 12,5 milionu korun. Právníkovi a zástupci firmy, která dodávala do vědeckotechnického parku podle soudu předražené stroje, Vladimíru Ludvíkovi senát snížil trest na pět let vězení s peněžitým trestem 1,875 milionu korun.
Odvolal se také přímo vědeckotechnický park, ten se ale snížení trestu nedočkal.
Důsledkem pro Mráčka a Ludvíka je také zákaz činnosti ve funkcích statutárních orgánů v obchodních korporacích a družstvech a v obdobných funkcích.
Server iROZHLAS.cz Mráčka, který byl u soudu jako jediný přítomný, požádal o vyjádření. Jeho právní zástupce ale odmítl, aby cokoliv komentoval.
Odvolání na poslední chvíli
Že se budou opravného prostředku domáhat všichni dříve odsouzení, dlouho nebylo jasné. Proti rozsudku Městského soudu v Praze ze srpna 2022 se totiž odvolal na místě pouze Ludvík, kterému Městský soud vyměřil původně šestiletý trest vězení. Krátce před vypršením lhůty ale podali odvolání i vědeckotechnický park a také Mráček, který měl strávit podle původního rozsudku za mřížemi osm let.
Mráček byl ústřední postavou celého případu, a i proto mu soud vyměřil nejpřísnější trest. Společně s dalším odsouzeným, Vladimírem Ludvíkem, který působil v dodavatelské firmě, jež se podílela na výstavbě a vybavení parku, měli podle soudu záměrně jednotlivé položky předražovat. A následně si je nechávat proplácet formou evropských dotací.
Právník i podnikatel proto musejí společně kromě zmiňovaných trestů také nahradit podle rozsudku Městského soudu v Praze škodu 229 milionů korun, včetně zákonného úroku z prodlení. Odvolací vrchní soud se touto částí rozsudku vůbec nezabýval a odkázal ji do občanskoprávního řízení.
Stanovisko firmy se snažil server iROZHLAS.cz získat už dříve, firma je ale od konce roku 2021 v konkurzu a její bývalý management v ní už nepůsobí. Což redakci potvrdil před rokem také někdejší ředitel parku Jan Malina.
„Už mám ukončenou pracovní smlouvu. Spolupracuji ale s nástupcem insolvenční správkyně. Pomáhám mu ještě, když potřebuje vědět, kde se co nachází, jak to tam bylo historicky. Jsem s ním v kontaktu prakticky každý týden. Jde spíše o technické záležitosti,“ vysvětlil s tím, že majetek parku aktuálně spravuje právě insolvenční správkyně.
Šest let
Vyšetřování případu probíhalo od roku 2016, kdy se jím poprvé začali zabývat elitní detektivové z Národní centrály proti organizovanému zločinu. Začali zkoumat dotaci, kterou měli Mráček s Ludvíkem získat z evropských fondů, což serveru iROZHLAS.cz potvrdila už dříve mluvčí ministerstva průmyslu a obchodu Miluše Trefancová.
Od problematické dotace k insolvenci. Buštěhradský vědeckotechnický park má stamilionové dluhy
Číst článek
Byli to totiž pracovníci právě jejího resortu, kdo na místě prováděl kontrolu využití dotace, jejíž závěry pak předali finanční správě. Ta následně na základě veškerých zjištění začala poskytnutou dotaci vymáhat zpět. A to formou zajišťovacího příkazu.
Že došlo skutečně k trestnému činu, pak poprvé potvrdil rozsudek Městského soudu v Praze ze srpna 2022. Ministerstvo financí a finanční správa společně vymáhají i škodu, která dotací vznikla. „Ministerstvo záležitost řeší z pohledu poškození finančních zájmů Evropské unie a finanční úřad z pohledu porušení rozpočtové kázně,“ popsal před rokem někdejší mluvčí resortu financí Tomáš Weiss.
