Tanec hradního „vymetače". Kdo stojí za odchody a vyhazovy z Pražského hradu?

Nedávno jste se sešli s mužem jménem Jakub Doležal. To je bývalý zaměstnanec z Pražského hradu, já jsem o něm nikdy neslyšel, vy jste s ním natočili rozhovor. Proč?
Jakub Mikel: Jakub Doležal pracoval téměř patnáct let v archivu Kanceláře prezidenta republiky, který vedl mezi lety 2011 a 2018. Doležal musel v roce 2021 ze svého místa odejít, bylo zrušeno. On se rozhodl s námi hovořit s nějakým odstupem, protože jeho odchod nebyl dobrovolný a poměrně hezky ilustruje některé personální kroky, ke kterým na Pražském hradě v posledních letech docházelo.

Co vám všechno prozradil v tom rozhovoru?

JM: Popsal nám to, jakým způsobem s kolegy v archivu pracovali, co se snažili zlepšovat... 

JM: ... a hlavně nám popsal okolnosti, za kterých nejprve v roce 2018 musel opustit pozici vedoucího archivu a stal se z něj opět řadový archivář, a také okolnosti svého úplného konce v roce 2021. 

JM: Za jeho doválním i úplným koncem, podle Doležala stojí Jan Novák.

Martin Štorkán: Pan Doležal nám během rozhovoru říkal, že o důvodech a okolnostech jeho konce vůbec nechtěl mluvit, ale v souvislosti s vyjádřeními, která pan Novák poskytl například Denníku N, se rozhodl, že s tím půjde ven.

Po zhruba dvou letech tedy začal pan Doležal mluvit s novináři o svém konci v archivu Kanceláře prezidenta republiky, za kterým podle Doležala stojí Jan Novák?
JM: Ano, je to tak.

Kdo je Jan Novák?
MŠ: Já to nejdřív řeknu ve zkratce. Je to politolog a státní úředník, který je aktuálně v pozici šéfa Správy Pražského hradu. Když to vezmu obšírněji, tak je to člověk, který už v roce 1994 nastoupil jako stážista do prezidentské kanceláře Václava Havla. Po zhruba roce se stal stálým zaměstnancem odboru vnitřní politiky, kterému tehdy šéfoval Ivan Medek, a postupně se z něj stal odborník na vnitřní bezpečnost a zároveň člověk, který se zajímal o státní vyznamenání.

Na Pražském hradě od té doby vydržel až doteď, anebo tam byla nějaká pauza v jeho kariéře?
MŠ: Skončil v roce 2006 a stal se ředitelem Úřadu vlády za premiéra Mirka Topolánka. Po jmenování vlády Jana Fischera, která na Topolánkovu vládu navázala, v tom úřadu zůstal. Sociální demokraté tehdy tlačili na to, že by měl ve své funkci skončit hlavně kvůli tomu, že se znal s Topolánkovou pravou rukou, Markem Dalíkem, že jsou bývalí spolužáci z fakulty a spolupracovali spolu i ve zmíněné Havlově prezidentské kanceláři. Na úřadu vlády Novák vydržel až do nástupu Petra Nečase, což bylo v červnu 2010, a asi po měsíci Nečas oznámil, že Novák odchází na post náměstka ředitele Národního bezpečnostního úřadu.

V roce 2012 se Novák vrátil zpět do týmu Jana Fischera, kdy šéfoval jeho prezidentskou kampaň. Jak to dopadlo, víme. Bylo to fiasko, Jan Fischer se jako favorit nedostal ani do druhého kola voleb. V dubnu 2016 se pak Novák vrátil na Pražský hrad do funkce ředitele administrativní sekce a právě v té době měl na starosti styk s veřejností, památkáře, archiv a spisovnu. Už v květnu 2017 mluvila do médií o šikaně ze strany Nováka historička Ivana Kalinová Kyzourová, která dvanáct let vedla hradní Odbor památkové péče, a zmínila to v rozhovoru pro Seznam Zprávy.

MŠ: Tehdy o svém vyhazovu mluvila dost podobně jako právě pan Doležal v rozhovoru s námi.

To znamená, že se ukazuje, že těch vyhazovů bylo víc?
JM: Jana Nováka tyto, řekněme, personální rošády provázejí v průběhu jeho působení na Pražském hradě v několika takových etapách. Začalo to paní historičkou Kyzourovou, následoval, když bychom to vzali chronologicky, odchod Jakuba Doležala, a poté, co byl Jan Novák jmenován, aby dočasně řídil Správu Pražského hradu na konci loňského roku poté, co byl odvolán její ředitel, tak Novák se opět pustil do poměrně výrazných personálních zásahů ve Správě Pražského hradu.

To znamená, že někdy na podzim 2022 začaly čistky ve velkém znovu?
JM: Ano, ty personální zásahy se dotkly pěti vedoucích odborů, přičemž tři z nich potom z různých důvodů ve Správě Pražského hradu skončili úplně. Hovořili o nějaké ne úplně příjemné atmosféře po příchodu pana Nováka. Poměrně to provází, řekněme, velmi podobná vyjádření těch lidí, kteří se dostali do nějakého střetu s panem Novákem. Jejich zkušenosti jsou často velmi podobné v tom, jak celý jejich odchod probíhal. 

Pojďme jmenovitě, kdo všechno loni odešel ze Správy Pražského hradu? Koho možná pan Novák vyhodil a kdo odešel sám, protože cítil nedobrou atmosféru po jeho příchodu do funkce?
MŠ: Pojďme to vzít úplně od začátku, vrátíme se do října loňského roku. Tehdy média informovala o tom, že ke konci roku rezignuje šéf Lesní správy Lány Miloš Balák, a kancléř Vratislav Mynář odvolal dlouholetého šéfa Správy Pražského hradu Ivo Velíška. Ten odešel, jak jsme informovali společně s kolegyní Terezou Čemusovou, s vyhazovem, který měl jednu stránku. Nebylo tam v podstatě žádné odůvodnění, byly tam tři věty, že ho kancléř Mynář odvolává z pozice šéfa Správy Pražského hradu a krátké poděkování. Po šestnácti letech tedy odcházel s jedním papírem. On sám mluvil o tom, že mu jeho konec nikdo nevysvětlil, a Velíška v té době dočasně nahradil zmíněný Novák. Hned začal úřadovat a zbavovat se dlouholetých vedoucích. Asi první případ, který média popsala, byla Michaela Javůrková, která dlouhá léta vedla lánský zámek a lánský park, který je u něj. 

MŠ: My jsme zjistili, že ji ve funkci nahradila Kateřina Rydlová, která je známá z videa z nemocnice, kdy…

… kdy pan prezident Zeman je hospitalizovaný a ona je u jeho lůžka...

MŠ: … a média spekulovala o tom, že je to jeho pečovatelka. Pak vyšlo najevo, že v Lánech působí jako kuchařka nebo hospodyně a tato žena teď vede celý zámek. Když jsme se jí prtali, jak se do té funkce dostala, tak nám řekla, že v Lánech pracovala sedmnáct let, to bylo v podstatě veškeré vysvětlení.

JM: Potom jsme zjistili, že u paní Javůrkové nezůstalo, ale odchody následovaly: úplně skončil vedoucí kulturního odboru pan Beránek, který nám svůj konec popsal tak, že se potkal na schůzce s panem Novákem a ten mu představil nějakou svou vizi, jak by teď pod ním měla Správa Pražského hradu fungovat, s čímž se pan Beránek plně neztotožnil. Panu Novákovi to podle svých slov řekl s tím, že Jan Novák mu poté měl říct, že si může vybrat, a to, že buď odejde sám, anebo bude ze své funkce odvolán. Pan Beránek to zhodnotil tak, že rozhodně nechtěl být od Jana Nováka odvolán, a proto si vybral dobrovolný odchod a odešel s ohledem na svůj věk do důchodu.

MŠ: Pak jsou tady ale ti odvolaní a ti se v podstatě shodují na tom, že jim, stejně jako Javůrkové nebo Velíškovi, důvody konce nikdo nesdělil. To nám řekl třeba Martin Dittmann, který donedávna vedl servisní odbor Hradu a ve Správě Pražského hradu pracoval devatenáct let.

JM: Mimochodem toto se prolíná také u lidí, kteří se dostali do střetu s Janem Novákem. Většinou se jedná o opravdu dlouholeté zaměstnance. Jak jsme říkali, Jakub Doležal v archivu pracoval téměř patnáct let, Martin Dittmann devatenáct let, většina těch zaměstnanců tam byla minimálně deset let ve svých funkcích.

Abych to shrnul, tak za poslední roky ve Správě Pražského hradu skončila spousta lidí, někteří sami, někteří byli vyhozeni; ti, kteří skončili sami, poukazují na ne úplně dobrou atmosféru související s činností Jana Nováka. Mimochodem, Jana Nováka jste se, předpokládám, ptali, co na to on sám říká. Máte nějakou reakci?
JM: My jsme v tomto směru komunikovali s mluvčím kancléře Vratislava Mynáře, který pana Nováka jmenoval do funkce. Ten vysvětloval kroky, ke kterým dochází ve Správě Pražského hradu, potřebou zlepšit fungování Správy Pražského hradu a odkazoval se hlavně v případě odvolání ředitele Velíška na dílčí závěry Nejvyššího kontrolního úřadu, který provádí podmíněně dlouhodobou kontrolu ve Správě Pražského hradu. Více k tomu mluvil přímo kancléř Mynář v pořadu moderátora Lubomíra Veselého.

JM: Co se týče situace v archivu, tak Jan Novák nám poskytl písemné vyjádření, ve kterém popsal svůj pohled na spor s Jakubem Doležalem.

V archivu Kanceláře prezidenta republiky došlo k nějakému ještě výraznějšímu personálnímu oslabení po odchodu Jakuba Doležala? Nebyla třeba ochromena činnost archivu?
JM: Zde se názory rozcházejí, protože po odchodu Jakuba Doležala postupně archiv opustili všichni jeho tehdejší kolegové, z různých důvodů. Jedna z tehdejších zaměstnankyní, paní Vladimíra Vaníčková, odešla do důchodu v loňském roce, ale předtím zaslala otevřený dopis kancléři Vratislavu Mynářovi, ve kterém zhodnotila po roce situaci v archivu a to její hodnocení není pro archiv úplně dobré. Ona hovoří o tom, že po odchodu pana Doležala došlo k výraznému omezení fungování archivu, zastavily se, o tom hovoří ostatně i Jakub Doležal, implementace nebo zavádění některých elektronických systémů, které mají archivářům usnadňovat práci s historickými soubory, se kterými pracují.

JM: Také se tam paní Vaníčková, řekněme, opírá do nově jmenované vedoucí paní Horákové, která do archivu přišla z oddělení předarchivní péče a skartace. Zároveň, jak naznačuje i pan Jan Novák ve svém vyjádření, tak z jejich pohledu se činnost archivu po odchodu Jakuba Doležala a některých pracovníků zlepšila. Údajně došlo ke zlepšení komunikace s dalšími odděleními na Pražském hradě.

Nesouvisí personální změny v archivu Kanceláře prezidenta republiky nějak se skartačními kauzami, o kterých média v poslední době referovala?
JM: Tam se nabízí propojení právě přes zmíněnou paní Horákovou, jejíž podspis figuruje na jednom z dokumentů ke skartacím, kdy ona z pozice, řekněme, archivního dohledu poznamenává, že dvě skartované zprávy, které se týkaly kauzy výbuchů muničních skladů ve Vrběticích, které byly skartovány mimo skartační řízení, a jak Hrad později uvedl omylem, tak ona je ta, která toto v tom dokumentu stvrzuje svým podpisem a sama tam má poznámku, že ke skartaci došlo omylem. Takže toto propojení... je třeba dodat, že paní Horáková pracovala i na bezpečnostním odboru pod panem Novákem.

Teď jsme tedy v situaci, znovu poznamenávám, kdy Jan Novák je stále ve vedení Správy Pražského hradu. Bude toto dění, tyto personální změny na Hradě někdo řešit, nebo zajímá to někoho?
JM: Pokud bychom se bavili o tom, co se stalo ve Správě Pražského hradu, tak pro Radiožurnál to v minulosti kritizoval Ivo Mathé, který sám na Hradě působil a tyto kroky označil za ne úplně vhodné v situaci, kdy do konce mandátu prezidenta Miloše Zemana zbývaly řádově měsíce.

MŠ: Tam je ještě zajímavé, že Jan Novák byl jmenován šéfem Správy Pražského hradu k 2. lednu letošního roku, což je asi deset dní před prvním kolem prezidentských voleb.

Pár měsíců před koncem mandátu prezidenta Miloše Zemana...

JM: Lze předpokládat, že ambicí Jana Nováka bude zůstat na Pražském hradě i za nového prezidenta.

A to tak bývá, že tam zůstává tento člověk?

JM: Bývá to, například Ivo Velíšek, který vedl před ním Správu Pražského hradu, do ní nastoupil, pokud se nepletu, už za prezidenta Václava Klause a následně pokračoval až téměř do konce druhého volebního období prezidenta Miloše Zemana. Takže samozřejmě se může stát, že pan Novák povede i napříč dalším volebním obdobím Správu Pražského hradu. Bude samozřejmě záležet, jak se k tomu postaví nově zvolený prezident.

MŠ: A nový kancléř...

JM: A nový kancléř, kterého si pravděpodobně přivede. V tom je rozdíl mezi Janem Novákem a třeba kancléřem Vratislavem Mynářem nebo poradcem Martinem Nejedlým, což jsou, řekněme, ty nejznámější postavy spojované s érou Miloše Zemana a u nichž se nedá asi úplně předpokládat, že by po nástupu nového prezidenta ve svých funkcích zůstali.