Ukrajinské děti musí dostat šanci v Česku vystudovat. Kapacity škol ale zatím neznáme, upozorňuje analytik

Matěj Skalický mluví s analytikem výzkumné organizace PAQ Research Štěpánem Kmentem.

Přehrát

00:00 / 00:00

PŘEPIS ROZHOVORU

7. 4. 2022 | Praha

Možná až půl milionu. Takové množství ukrajinských uprchlíků by mohlo najít svůj domov v Česku. Někdo na chvíli, někdo třeba na stálo. Velká část už teď příchozích jsou děti. Jak jim pomoct, jak je začlenit do společnosti, jak je naučit česky? Odpovědi hledá analytik výzkumné organizace PAQ Research Štěpán Kment.
 
Editace: Janetta Němcová
Rešerše: Zuzana Marková
Hudba: Martin Hůla

Zpravodajský podcast Vinohradská 12 sledujte každý všední den od 6.00 na adrese irozhlas.cz/vinohradska12.

Máte nějaký tip? Psát nám můžete na adresu vinohradska12@rozhlas.cz.

„Zatím přišlo do republiky asi 125 tisíc uprchlíků ve věku od 3 do 18 let..(Radiožurnál, 31.3.2022)“

„Speciální vízum s dočasnou ochranou získalo v Česku už skoro 260 tisíc lidí prchajících z Ukrajiny před Ruskou invazí. (ČRo Plus, 4.4.2022)“

„Podle Víta Rakušana z hnutí STAN se ale vláda připravuje i na variantu přijetí až půl milionu lidí…(Radiožurnál, 4.4.2022)“

„Pokud to má být koncepční materiál, který se dívá do budoucnosti, sleduje ty trendy, tak samozřejmě musí počítat i s horšími scénáři, abychom nebyli překvapeni. (ČT24, 4.4.2022)“

Česká vláda v tuto chvíli připravuje strategii pro integraci uprchlíků z Ukrajiny. Ta by měla počítat s přijetím až půl milionu běženců. Představit ji chce do 14. dubna. Co by podle vás v té strategii nemělo za žádných okolností chybět?
Je potřeba počítat s vyššími vstupními náklady, zabránit segregaci, zabránit tomu, aby ty matky byly třeba ihned hnány na trh práce, kde třeba nevyužijí svoji kvalifikaci, pokud mají například odborné vzdělávání nebo vysokoškolské vzdělání, protože dlouhodobě to nám může přinést v uvozovkách výnosy, zatímco když je potlačíme hned, tak mohou skončit v pracích nekvalifikovaných, které zastávala ukrajinská diaspora v Česku před válkou. Je potřeba také mít plán integrace, to znamená vědět, co jsou ty cíle, ideálně mít nějaké indikátory. Je také potřeba říci, že ta integrace je cíl, že chceme, aby se začlenili mezi českou populaci tak, jak česká populace funguje. To znamená včetně jazykových otázek tak, aby byly dostupné jazykové kurzy včetně školství a dalších věcí. 

„Víc než 5 miliard korun posílá vláda na zařazení dětí z Ukrajiny v českých školkách a školách. Většina z těch 5 miliard korun půjde na kurzy češtiny pro školáky, starší studenty i učitele a taky na adaptační kurzy. (Radiožurnál, 31.3.2022)“

Petr Gazdík, STAN (ministr školství)

„Všechno je - a vidím to ve školách - o zapojení lidí, o schopnosti kreativně se k tomu postavit a ve školách to funguje. (Interview ČT24, 29.3.2022)“

Petr Gazdík, STAN

Je potřeba také mít důraz i na českou populaci. To znamená, pokud nám se zvedne počet obyvatel až o 5 procent krátkodobě, pokud skutečně přijmeme zhruba toho půl milionu uprchlíků, tak víme, že to například vytvoří tlak v bydlení. V tom v otázce nájmů, že porostou, ale porostou ve všech patrech, to znamená i třeba u těch nízkopříjmových - ubytoven. To znamená, že nízkopříjmoví Češi budou teď těžko hledat bydlení. Bavíme se i o úplně marginalizovaných skupinách, jako jsou například Romové, kteří mohou být vystěhováni z ubytoven a pro ně může být teď už skoro velmi obtížné nebo nepřekonatelná otázka, kde hledat bydlení za ty ceny, na které byli zvyklí. 

Je také potřeba pracovat s daty a mít registr uprchlíků, evidenci kapacit toho bydlení, vzdělávání, a pokud to půjde, také trhu práce. Úplně ideálně by měl být vyčleněn člen vlády nebo nějaký pověřenec, který bude řídit tu celou integraci, bude i její tváří, protože se bavíme i o otázce získání si veřejnosti pro to tak, aby ten postupně mizející altruismus, což není otázka zda, ale kdy, tak aby bylo jasné, kam směřujeme, na co se můžeme připravit, co můžeme očekávat. Češi, co mohu očekávat Ukrajinci a co už očekávat nemůžeme a jaká jsou ta řešení. V neposlední řadě měli bychom i průběžně monitorovat potřeby těch uprchlíků, to znamená sbírat data o tom, jak se začleňují, kde jsou ty bariéry. Flexibilně ten tu strategii, kterou jste zmiňoval, kterou vláda připravuje, upravovat podle toho, kde jsou ta úzká hrdla toho systému.

Pokud vím, tak ta poslední informace z ministerstva vnitra byla, že Česko už udělilo asi čtvrt milionu víz ukrajinským uprchlíkům. Ten počet těch uprchlíků, kteří už v ČR jsou, je bezprecedentní. Je obrovský. 
Ano, je obrovský a samozřejmě v té současné vlně se bavíme zhruba o nějakých 40, 45 procentech z celkové populace příchozích uprchlíků, že jsou do 18 let, to znamená děti a mladiství.

Ředitel odboru základního vzdělávání ministerstva školství Michal Černý na konci března popisoval, že se v Česku zjišťují kapacity škol a školek. Výsledky prý bude znát resort v průběhu dubna. Víme tedy teď vůbec, kolik tedy přesně ukrajinských dětí už v českých školách a školkách je a jaké jsou ty kapacity vzdělávacích našich vzdělávacích zařízení právě pro to, aby integrovala, aby přijala ukrajinské děti?
Tak my víme podle těch věkových skupin, kolik přišlo ukrajinských dětí. My víme, že do tří let jich je zhruba 13 000. O těch tří do šesti asi 16 500 a půl tisíce. Od šesti do 15 let je to necelých 59 000 a od 15 do 18 je to necelých 19 000. To jsou informace z krajského asistenčního centra pomoci, jsou to ta udělená víza, takže samozřejmě ten reálný počet může být o něco vyšší nebo určitě je o něco o něco vyšší. Vy jste zmiňoval sběr dat ze škol. Školy informace o své naplněnosti aktualizují skrz výkazy, které posílají párkrát do roka. A teď probíhá právě jejich sběr. Školy tu informaci nedávají dynamicky do žádného systému. To znamená, my budeme vidět, jak zmiňoval pan ředitel Černý, tu naplněnost k určitému datu sběru. A já mám informace z ministerstva školství, že ten sběr teď má být otevřený, to znamená, ten ředitel může průběžně aktualizovat, kolik žáků-uprchlíků vzdělává ve své škole a té důležité pro řízení té školské soustavy. 

„Kdyby se ukázalo, že je nějaký region, kde bude zoufalý nedostatek kapacit, že se tam nevejdou ani ty předškoláci ukrajinský, který maj to vzdělávání povinný, tak tam by třeba mohl být závazek držet určitý počet míst pro ty předškoláky. (PLUS, 30.3.2022) “

„Pro 5leté děti z Ukrajiny totiž platí povinnost předškolního vzdělávání a stát jim proto musí místo ve vzdělávacím systému zajistit…(PLUS, 30.3.2022)“

„Jsou to věci, které vyžadují velkou rozvahu. Stejně jako to, že regiony, kde jsou místa ve školách a školkách jsou třeba zároveň těmi regiony, kde není dostatek pracovních příležitostí..(ČT24, 4.4.2022)“

Vít Rakušan, STAN (ministr vnitra )

Za druhé, stát musí, když bude realokovat, vědět právě kapacity škol, aby žádná z těch škol nebyla vyloženě přetížena. Protože školy mají, kromě toho, že mají nějakou kapacitu, tak mají nějakou nevyjádřenou absorpční kapacitu pro děti, které vyžadují speciální pozornost. Což jsou rozhodně děti prchající z války, protože ty se musí naučit česky, to je základní integrační bod. Musí jim být poskytnuta psychosociální podpora a mají mít podporu i v tom, aby navazovaly na ukrajinské kurikulum, protože ony se mohou účastnit on-line vysílání z ukrajinských škol.

Jak je to vůbec s dosaženým vzděláním, které ty děti mají a teď tedy musí nastoupit do nějaké třídy v Česku, která třeba úplně neodpovídá té třídě, do které oni chodili na Ukrajině?
Na Ukrajině vlastně probíhá školská reforma nazvaná Nová ukrajinská škola, která z povinné jedenáctileté školní docházky dělá dvanáctiletou školní docházku. To znamená, že ten vzdělávací systém, zatímco my máme tu devítiletou povinnou školní docházku na základním vzdělávání, tak oni mají vlastně od šesti do 10 let základní všeobecné vzdělání, pak od těch 10 do 15 mají základní všeobecné střední vzdělávání a od 15 do 17 mají úplné střední vzdělávání. Takže oni to mají vlastně na řekněme nějaké tři části. Do toho vstupují ještě nějaké nové programy, které tam začínaly, to nazveme třeba juniorní bakalářský program apod.. Takže ideálně vlastně to začlenění by mělo probíhat vůči věku toho dítěte v českém vzdělávacím systému. To znamená, pokud to dítě věkem patří na základní školu, pak jeho zápis by měl být na základní školu.

Když je mu 15 a chodilo na Ukrajině do 11. třídy, dejme tomu, tak v Česku je mu 15 a chodí do deváté.
Ano, ano, mělo by to být tak. A samozřejmě se můžeme bavit pak o přechodu na střední školu a začlenění na střední školy, kde jsou určité háčky, které musíme vyřešit.

Tento týden byl termín pro podávání přihlášek právě na střední školy. I to se samozřejmě bude týkat a týká ukrajinských žáků a studentů. Vyjde jim Česko nějak více vstříc co se týče zkoušek, zejména z českého jazyka? Protože my nemůžeme přece předpokládat, že ty děti umí česky. 
V těch jednotných přijímacích zkouškách žáci skládají písemný test z matematiky a češtiny. A Lex Ukrajina, který vešel v platnost, dává možnost absolvovat tu matematiku v ukrajinštině nebo dokonce angličtině, domnívám se. A je tam pak samozřejmě ta čeština a češtinu lze nahradit pohovorem. Jenže tato část vychází ze školského zákona, která říká - vy můžete nahradit ten test z češtiny pohovorem, což ale neznamená, není dotčeno to, že škola zkouší ze znalosti češtiny důležité pro absolvování toho studijního oboru. Jinými slovy to znamená, že místo psaného textu se skládá pohovor, ale stále zůstává ta otázka, že se musí to dítě vyzkoušet z českého jazyka. A teď je na střední škole, jak vysoko nastaví tu laťku, jak nastaví ty požadavky k tomu, aby to dítě přijalo, respektive co bude zkoušet z češtiny od toho dítěte-uprchlíka, aby mu dalo body z té zkoušky ve vztahu k tomu testu, co budou skládat běžně čeští žáci. 

„Zatímco dotace na kurzy češtiny ministerstvo školství teprve připravuje, některé neziskové organizace už s lekcemi začaly. (ČRo PLUS, 4.4.2022)“

Samozřejmě toto je bariéra pro ukrajinské uprchlíky, protože jejich znalost češtiny typicky je nulová nebo velmi nízká. Což ve výsledku znamená, že pokud ředitelé škol s maturitním oborem nebudou velmi kreativní v tom, jak interpretují zákon, případně pokud ministerstvo ještě v tom týdnu, co zbývá do těch samotných zkoušek, nevytvoří nějaký jasný metodický pokyn, tak se maturitní obory uprchlíkům mohou zavřít. Minimálně co se týče toho vstupu do prvního ročníku, protože uprchlíci mohou vstupovat do těch probíhajících ročníků, to znamená třeba do druháku, třeťáku a tak dál. Dokonce i do prváku, ale přirozeně je lepší, pokud je tu perspektiva nějakého setrvání a integrace, začít tu střední školu od začátku a nenaskakovat do jedoucího vlaku, což je těžké pro české děti, natož pro uprchlíky.

Tou bariérou je jazyk, a to by jim neměl zamezit, pokud ten studijní potenciál mají, aby studovali na škole, která je může vést k vysokoškolskému diplomu, k nějaké kvalifikované práci, která vyžaduje maturitní osvědčení. Přirozeně je to nejdůležitější z toho dlouhodobého pohledu. Pokud my uzavřeme touto bariérou některým ukrajinským uprchlíkům studium na maturitních oborech, tak tak to znamená, že tady budeme reprodukovat tu pracovní strukturu, kterou jsme měli před válkou na Ukrajině. To znamená Ukrajinci typicky pracující v nízko kvalifikovaných profesích. Ta integrace je právě důležitá v tom, abychom jim zpřístupnil ty možnosti, které mají Češi.

On totiž ten vklad, který teď do toho dáme, se nám, a teď to nechci říct hloupě, ale dlouhodobě přece vyplatí, protože nejen budou mít lepší život ti Ukrajinci, ale i Česká republika z toho bude moc profitovat, protože bude mít větší pracovní sílu, větší pracovní sílu..
Je to tak. 

Větší a kvalifikovanější pracovní sílu. 
Pokud zajistíme, že jejich děti se mohou účastnit vzdělávání na té úrovni, kterou zvládají. To znamená, pokud jsou to učební obory, pokud je to to, co je zajímá, tak půjdou na učební obory. Pokud mají potenciál jít na maturitní obory, měli bychom jim tu šanci dát. Měli bychom střední školy podpořit v tom, aby dostaly peníze a personální podporu učit češtinu jako druhý jazyk, protože teď je to doménou základních škol.

Střední školy mají velmi malou zkušenost se vzděláváním žáků s odlišným mateřským jazykem, protože dlouhou dobu právě ta jednotná přijímací zkouška je bariérou pro vstup do maturitních oborů cizinců obecně. Teď se nemusíme bavit jenom o Ukrajincích.

Samozřejmě je tu varianta, že oni si zopakují devátou třídu, naučí se česky a vyzkouší přijímací zkoušku tak, aby nastoupili v září 2023. Ale to také dost dobře může znamenat, že ztratí rok vzdělávání. A víme po COVIDu, co to znamená, když někdo ztratí rok vzdělávání.

Mimochodem, toto všechno, o čem se teď tady spolu bavíme, je předpokládám také důvodem, proč zamezit té segregaci. Proč třeba nevytvářet speciálně ukrajinské třídy, ale být mnohem více inkluzivní.
Ano, my jsme v naší studii navrhli stropní hranici pro, můžeme říct segregaci nebo podíl ukrajinských žáků na populaci celé škole. To je 20 procent, kolik jsme navrhli, protože z předchozích výzkumů víme, že čeští rodiče, majoritní rodiče, ne vždy snášejí odlišnost ve třídách, kam chodí jejich děti, to je fakt. Ať už jsou to děti s poruchou autistického spektra, ať už jsou to Romové ve třídě, anebo ať už jsou to cizinci ve třídě. Samozřejmě více rodičů oproti těm jiným skupinám říká, že cizinci jsou obohacením pro tu třídu, ale nemalá část, ta se domnívá, že je to důvod, že se zhoršuje ta výuka a snižuje se její kvalita nebo očekávání.

A dokonce máme čísla, to znamená kolem šesti cizinců ve třídě v průměru to znamená, že ten majoritní rodič zvažuje, že by to své dítě přepsal na jinou školu. Jinými slovy ta 20procentní hranice odpovídá z toho, že ukrajinští žáci směřují typicky na větší školy, kde jsme počítali průměrně 30 žáků. No a šest žáků z 30 je právě 20 procent. A týká se to samozřejmě i té kapacity absorpční kapacity školy, kterou jsem zmiňoval.

Ve školách máme speciální pedagogy, máme tam psychology, v některých, je tam takzvané školské poradenské pracoviště, které se může ukrajinským žákům věnovat. A jejich schopnosti nebo lépe řečeno čas je také omezený, takže aby se mohli těm ukrajinským žákům věnovat, jak oni to potřebují, protože samozřejmě to je handicap automaticky, pokud přicházíte vysídleni v krátkém časovém horizontu z války nebo vaši otcové jsou někde v bojích nebo případně nevíte, jak se jim daří, máte o ně obavy. Tak je tam potřeba samozřejmě větší péče a většího zájmu, který nemůže provádět jen ten učitel nebo třídní učitel.

Vy jste za PAQ Research také ve spojení s těmi řediteli těch konkrétních škol. Víte, jak tu celou situaci teď zvládají?
Ano, samozřejmě my mapujeme dobrou i bohužel tu špatnou praxi ve školách, ale já bych právě zmínil tu, řekl bych vynikající, která přirozeně vyžaduje zapojení úplně všech té škole. A to je škola v Brně. Velká škola, která přijala 34 ukrajinských uprchlíků. Teď už to možná bude více. A oni pro ně připravili desetidenní adaptační období, kde ti žáci se poznávali mezi sebou navzájem, protože, přirozeně, neznali se předtím, zkrátka prchali z jiných částí Ukrajiny. A seznamovali se s těmi základními věcmi v ČR, ve školství, jaké mají možnosti, jaká jsou ta očekávání. Dělali nějaké sporty a zaučili se ty základy češtiny. Po těch 10 dnech se zapojovali do výuky, ale každé ráno měli tři hodiny češtiny jako dalšího jazyka. 

„Denně 2-3 hodiny základů češtiny a potom výuka ostatních předmětů ve třídách s českými dětmi..” - „Tužka, pravítko, - a co je toto? - stůl, lavice” - „Dnes jsme se učili, jak se česky řeknou různé předměty - nůžky, tužky, barvy, četli jsme, kreslili, učili jsme se abecedu“ - „Oleksij pochází z Hostomelu. Ve škole se mu líbí a vyjmenovává své oblíbené předměty” - „Matematika, tělocvik, na ukrajině jsme se učili trochu anglicky, po válce tu určitě zůstanu.” (ČRo Plus, 6.4.2022)“

Učitelé v těch kmenových třídách pro ně mají speciální přípravy. Tam je důležité, že ty děti jsou zaměstnané, že mají přístup k těm českým dětem, protože při učení se cizího jazyka je důležitá motivace a také neformální učení. To znamená to, co chytí v té třídě nebo případně družině, které se také mohou účastnit.

To, že vidíte, že musíte porozumět, že to prostě důležité pro vaše fungování v té společnosti. To je rozdíl oproti těm celoukrajinským skupinám, třídám nebo školám. Tam je samozřejmě důležité, aby Ukrajinci měli možnost přístupu k ostatním uprchlíkům, aby se necítili izolovaní, ale zároveň aby měli možnost se postupně účastnit aktivit s tou kmenovou třídou nebo českými dětmi, ať už je to tělák, ať už je to výtvarná výchova a postupně se dostávali dále. 

Na této škole se velmi osvědčil také takový systém, říkají tomu patronů, nebo Buddy program můžete říct - český žák dostal svěřeného některého z těch žáků, uprchlíků. A je to, minimálně slovy pana ředitele této základní školy, významná pomoc i při zjišťování toho duševního stavu těch dětí. Takže ta podpora přichází z více rovin. Přichází od těch speciálních pedagogů nebo školního psychologa na té škole, přichází od těch jednotlivých učitelů, přichází od těch uprchlíků mezi sebou navzájem a přichází od těch českých dětí, které samozřejmě také se chtějí účastnit té pomoci a tady mají možnost tím programem patronů.

Matěj Skalický, Janetta Němcová a Zuzana Marková

Související témata: Vinohradská 12, uprchlíci, Ruský vpád na Ukrajinu, Štěpán Kment, PAQ Research, děti, škola