Touha po moci, okázalosti a luxusu, líčí rozsudek motivy exředitele Dbalého, souzeného za korupci
Rozsudek druhé části korupční kauzy Nemocnice Na Homolce se opírá o tajný deník někdejšího ředitele Vladimíra Dbalého. Písemné odůvodnění ale představuje i další důkazy, které policisté v případě shromáždili. „Legální příjmy Dbalý označoval jako ‚bílá škvára‘, nelegální jako ‚černá škvára‘,“ píše se v rozsudku, který iROZHLAS.cz získal s pomocí zákona o svobodném přístupu k informacím.
Na ten rozsudek se čekalo od loňského podzimu, kdy soudkyně Hana Hrnčířová uznala exředitele Nemocnice Na Homolce Vladimíra Dbalého vinným v druhé větvi jeho korupčního skandálu. Tehdy při hlavním líčení vměstnala odůvodnění odsuzujícího rozsudku do několika málo minut s tím, že důkazní situaci podrobně představí v jeho písemné podobě.
Popis machinací a usvědčujících dat zaplnil 263 stran. A je z nich víc než patrné, že Dbalého a spol. neposílá do vězení jen elektronický diář, který si vedl.
„Jediný takzvaný důkaz jsou zápisy v takzvaném deníku, kde je několikrát uvedeno slovo ‚moo‘. Jedná se o záznamy, které jsou neověřitelné. Jakýkoliv jiný důkaz, byť nepřímý, zcela chybí,“ bránil se u soudu například právník David Michal.
Koho soud v kauze potrestal
Někdejšího ředitele Vladimíra Dbalého poslal soud do vězení na 8,5 roku, k tomu mu uložil peněžitý trest 10,9 milionu korun. Společně s dalšími obžalovanými Emilií Bialešovou a Romanem Žďárkem má Dbalý navíc uhradit nemocnici způsobenou škodu ve výši 49,5 milionu. Vinu shledal trestní senát i u zbylých obžalovaných: u právníka Davida Michala a Dbalého „poradců“ Zdeňka Čápa a Josefa Kantůrka.
Bývalé nemocniční účetní Bialešové a Michalovi uložil soud čtyřleté vězení, někdejšího právníka nemocnice Žďárka poslal za mříže na 3,5 roku. V rámci peněžitého trestu mají Bialešová a Žďárek každý zaplatit státu 3,65 milionu a Michal 2,4 milionu korun. Zbývající obžalované Zdeňka Čápa a Josefa Kantůrka soud potrestal podmínkami a peněžitými tresty ve výši jednoho milionu a 600 000 korun.
I jeho soudkyně Hrnčířová poslala do vězení. Podle ní diář nestojí osamoceně, vyšetřovatelé shromáždili další, třebaže nepřímé důkazy. „Obžalovaní jsou ze svého jednání usvědčováni zejména svědeckými výpověďmi, znaleckými posudky a celou řadou listinných důkazů,“ konstatuje soudkyně v rozsudku a opakovaně píše, že obhajoba obžalovaných je „nevěrohodná, ryze účelová a vyvrácená“. Jen výčet výpisů, e-mailů, protokolů a dokladů o Dbalého nákupech, s nimiž soud pracoval, zabírají v rozsudku téměř tři stránky.
Stěžejním důkazem nicméně zůstává Dbalého deník, do nějž si zapisoval nejen pracovní schůzky, ale i setkání, při nichž přebíral „moo“.
„To, že výrazy ‚moo‘ nebo ‚moolah‘ znamenají peníze, respektive úplatky, prokazují jak zápisy samotné svým obsahem, tak i fotografie nalezené v bytě obžalovaného, na nichž je zachycen s vyskládanými balíčky bankovek a na jedné z nich drží v ruce papír formátu A4 s nápisem ‚cca 28 000 000‘, které byly nazvány ‚já s moolahem‘,“ připomíná Hrnčířová.
Ale nejde jen o nalezené fotky. Vyfocené bankovky policisté nakonec – po značných peripetiích – našli, a to v kufru, který Dbalý ukryl u přítele. „V zajištěném kufru byla nalezena hotovost v hodnotě 21 milionů korun, 185 tisíc eur, 5 tisíc dolarů, poštovní známky v hodnotě 4,336 milionu korun, zlato v hodnotě 3,486 milionu korun. Celkový zjištěný majetek Dbalého dosahuje hodnoty 50 milionů, přičemž z šetření vyplynulo, že si Dbalý a jeho manželka od roku 1990 oficiálně vydělali celkem 26 milionů korun hrubého,“ vypočítává soudkyně.
Všichni se dobře znali
V druhé větvi případu trestal soud Dbalého za to, že v pozici šéfa státní Nemocnice Na Homolce přijal v letech 2008 až 2011 úplatky celkem za 12 milionů. A to konkrétně za tři okruhy zakázek: za poradenské služby, za účetní a medicínsko-právní služby a za právní služby, které nemocnici poskytovala advokátní kancelář Šachta & Partners (dnes MSB Legal), spojovaná s lobbistou Ivem Rittigem.
Z písemného odůvodnění rozsudku:
„Pro závěr, že si Dbalý elektronický deník psal jako deník skutečných událostí, svědčí nejen výpovědi celé řady svědků, kteří reálnost zaznamenaných událostí alespoň rámcově potvrzují, ale i zjištění vyplývající z ověření věrohodnosti ověřitelných záznamů, například o nákupech různých cenných věcí…. Soud má za bezpečně prokázané, že elektronický dokument Director’s Diary je skutečným obrazem stavu věcí, kdy si do něj obžalovaný Dbalý zapisoval naprosto detailní a výstižný popis událostí tak, jak se reálně odehrály.“
Jak stojí v rozsudku, veřejné soutěže Dbalý a spol. zmanipulovali tak, aby vyhrál předem dohodnutý vítěz. V případě účetních a medicínsko-právních služeb to byly firmy Emilie Bialešové a Romana Žďárka. Podle posudků přitom byly jejich služby nevýhodné – pro nemocnici. „Rozhodnutí o zajištění služeb ekonomické povahy soukromou společností Bialešová je z čistě ekonomického posouzení pro Nemocnici Na Homolce ztrátové,“ vypomáhá si Hrnčířová v rozsudku jedním ze znaleckých posudků.
A co víc: všichni členové výběrové komise se prokazatelně se Žďárkem a Bialešovou znali. „Ani jeden ze členů hodnotící komise svou zjevnou podjatost nepřiznal,“ uvádí Hrnčířová a trefuje se i do kolegyně – soudkyně Jarmily Hoškové, která zasedla ve výběrové komisi, ač byla Žďárkovou „velmi blízkou známou“.
Dbalého zápisky se navíc zrcadlily i ve výběrech z konta Emilie Bialešové. „Pak jedu do centra (k restauraci Savoy), kde mi v autě Bia předává vyrovnání Gordionu za 2009 – 1,2 M,“ poznačil si Dbalý do deníku v lednu 2010. A ten samý den v nedaleké bankovní pobočce vybrala Bialešová 1,2 milionu korun.
Zastírací smlouvy o poradenství
Malou domů si Dbalý podle rozsudku zařídil i u poradenských služeb, které mu poskytovali ekonom Zdeněk Čáp a regionální politik Josef Kantůrek. Od nemocnice inkasovali statisíce, aniž by bylo možné dohledat, jaké rady Dbalému dávali. „Z obsahu deníku jednoznačně vyplývá, že to bylo využíváno jednak k uzavírání zastíracích smluv o poradenství, které ten který ochotný zájemce oficiálně uzavřel s nemocnicí a následně Dbalému nosil část z takto získaných prostředků,“ stojí v rozsudku.
U obou poradců soudkyně konstatovala, že „fakticky žádné metodické úkony odpovídající fakturovaným částkám neprovedli“ a že šlo jen o další způsob, jak z nemocnice vytáhnout peníze
263 stranek druheho rozsudku v kauze exreditele Nemocnice Na Homolce Vladimira Dbaleho. Precetl jsem je, abyste vy uz nemuseli. Shrnuti na @iROZHLAScz v clanku https://t.co/3GdNGJnWlw pic.twitter.com/OJz3dQOrjl
— Radek Kedroň (@kedrix79) May 28, 2020
Šnajdrova ztráta paměti
Část svědků však ztratila paměť. Například Marek Šnajdr, někdejší náměstek ministra zdravotnictví. „S panem Rittigem nikdy o Nemocnici Na Homolce nemluvil, nikdy neřešili výběrové řízení na právníky. Rittig mu nikdy nenabízel žádnou finanční částku, ani mu nepředával jménem pana Dbalého žádné dokumenty,“ shrnuje písemný verdikt Šnajdrovu výpověď. Soudkyně nechává jeho slova bez konkrétního komentáře. Jen za Šnajdrovu výpověď připojila stránku a půl výpisků z Dbalého deníku, v nichž Šnajdrovo jméno figuruje. „Kolem 22:00 přichází Ivo Rittig rozpálený do běla na Šnajdra a přináší mi zpět moo, které měl převzít Šnajdr (2M),“ píše Dbalý v jednom z nich.
Miliony a zlato v kufru. Jak diář o ‚moo‘ a sněžení dostal ředitele elitní nemocnice na lavici obžalovaných
Číst článek
Soudkyně Hrnčířová v rozsudku ohledává i motivy, které úspěšného lékaře k trestné činnosti vedly. „Přestože svou prací dosahoval nadstandardních příjmů, jeho touha po moci, majetku, okázalosti, luxusních věcech, sběratelská vášeň a nákladné koníčky se nakonec staly impulzem k páchání trestné činnosti,“ uvedla.
A obdobně ohodnotila i chování ostatních obžalovaných. U právníka a lékaře Žďárka napsala doslova: „Soud považuje za potřebné zdůraznit, že jeho ziskuchtivost byla skutečně značná, byť jako advokát specializující se s ohledem na svá dvě vysokoškolská vzdělání měl nepochybně velmi slušný zdroj příjmu.“ Jak v textu nepravomocného rozsudku podotkla, po podepsání dodatku Žďárek v nemocnici docílil měsíčního paušálu 550 tisíc korun.
9 + 8,5 = 12
Dbalý byl nepravomocně potrestán už předloni. První část kauzy Homolka zahrnovala dvě údajně zmanipulované zakázky: tendr na digitalizaci chorobopisů a nákup gama nože. Podle prvoinstančního rozsudku šly tenkrát do Dbalého kapsy úplatky zhruba 27,8 milionu. Lékař si za to má odpykat devítileté vězení, soud mu navíc uložil propadnutí celého majetku.
Oba případy ale míří k Vrchnímu soudu v Praze, který – pokud Dbalého rovněž uzná vinným – bude muset spojit oba tresty. Maximálně však hrozí Dbalému 12 let vězení.
Dbalý je nadto obžalován také ve třetí části případu, jež souvisí například s dodávkou pro pracoviště navigované chirurgie. Soud chtěl toto stíhání zastavit se zdůvodněním, že už by nebyl dán „téměř žádný prostor pro další významné navyšování trestu“. Na základě stížnosti státního zástupce Matuly však stíhání pokračuje.
