Vystrčil, Hamplová i Růžička. Podívejte se na profily 27 nových i staronových senátorů
Češi během dvou volebních víkendů obměnili třetinu Senátu. Zatímco v prvním kole se povedlo zvítězit jen třem kandidátům, o jménech čtyřiadvaceti dalších se muselo rozhodnout až napodruhé. Senátorský post obhájili dosavadní předseda i místopředsedové Senátu Miloš Vystrčil (ODS), Jiří Růžička (za TOP 09) a Jiří Oberfalzer (ODS). Mezi zvolenými jsou mimo jiné čtyři právníci, sedm lékařů nebo historik. V horní komoře usedne také devět senátorek.
Volební obvod č. 1 – Karlovy Vary: Věra Procházková (ANO)
Lékařka a předsedkyně místní organizace hnutí ANO v Karlových Varech vystudovala medicínu v Plzni a později získala dvě atestace v oboru anesteziologie a resuscitace. V sokolovské nemocnici pracovala na oddělení ARO, nemocnici také vedla jako ředitelka a jednatelka.
Kromě toho působila ve statutárních orgánech společnosti Karlovarská krajská nemocnice, krátce byla i předsedkyní představenstva.
Dříve byla členkou strany Suverenita – Blok Jany Bobošíkové, za kterou neúspěšně kandidovala do karlovarského i krajského zastupitelstva. Změnilo se to v roce 2016, kdy vstoupila do hnutí ANO a byla zvolena do zastupitelstva Karlovarského kraje a o rok později také do Poslanecké sněmovny. Mandáty v roce 2020, respektive 2021 neobhájila. Senátorkou bude poprvé.
Volební obvod č. 4 – Most: Jan Paparega (ProMOST)
Původní profesí právník Paparega byl osm let primátorem severočeského Mostu, kde se také narodil. Po studiích práv v Plzni a po složení advokátních zkoušek založil vlastní advokátní kancelář, zaměřoval se na občanské a obchodní právo.
Do mosteckého zastupitelstva byl poprvé zvolen v komunálních volbách na podzim 2010, kdy kandidoval jako člen TOP 09. V roce 2014 stranu opustil a kandidoval jako nestraník za Severočechy Most, podle svých slov mimo jiné proto, že nikdy nesouhlasil s názorem na zákaz prolomení limitů těžby.
Na začátku roku 2017 se stal prvním místopředsedou hnutí ProMOST, jehož kandidátku v komunálních volbách o rok později vedl, a stal se tak podruhé primátorem města.
Hnutí ProMOST v čele s Paparegou znovu zvítězilo v obecních volbách 2022, získalo 21 ze 45 mandátů v mosteckém zastupitelstvu.
Volební obvod č. 7 – Plzeň-město: Daniela Kovářová (nezávislá kandidátka)
Bývalá ministryně spravedlnosti Daniela Kovářová vystudovala brněnskou právnickou fakultu a v letech 1990 až 2008 měla vlastní advokátní praxi v Plzni zaměřenou na trestní právo, rodinné právo a smluvní agendu. V letech 2005 až 2008 vedla odbor výchovy a vzdělávání České advokátní komory.
V roce 2002 byla jmenována zkušebním komisařem pro advokátní zkoušky v oboru trestní právo. Od května 2008 do února 2011 byla ředitelkou Justiční akademie v Kroměříži. Necelý rok, od května 2009 do července 2010, byla ministryní spravedlnosti ve vládě Jana Fischera (navržena ODS).
Byla také předsedkyní legislativní rady vlády. Po odchodu z vlády se vrátila k advokacii i k vyučování na vysokých školách. Vydala také na dvě desítky beletristických knih. O senátorský post se ve volbách 2022 ucházela jako nezávislá kandidátka.
Volební obvod č. 10 – Český Krumlov: Tomáš Jirsa (ODS)
Rodák z Libčic nad Vltavou se ve veřejné správě pohybuje od 90. let. Členem ODS se stal v roce 1992 a o dvě léta později se stal starostou Hluboké nad Vltavou, kterým je dodnes. V senátních volbách 2022 obhájil senátorské křeslo, do kterého poprvé usedl v roce 2004. V minulosti byl také zastupitelem Jihočeského kraje.
Jirsa vystudoval České vysoké učení technické, obor ekonomika a řízení energetiky. Později na ČVUT absolvoval dvouleté postgraduální studium ochrany a tvorby životního prostředí a tříletý obor systémového řízení. Absolvoval i studijní pobyt v dánském Aalborgu a vyšší manažerské studium (MBA).
V letech 1980 až 1991 byl projektantem Energoprojektu Praha, pracoval nejprve v oddělení životního prostředí, později v oddělení lokalizace jaderných zdrojů.
Volební obvod č. 13 – Tábor: Marek Slabý (nestraník za T2020)
Dlouholetý ředitel Zdravotnické záchranné služby Jihočeského kraje (od roku 2005) a také člen zastupitelstva v Táboře (od 2002) vystudoval pražskou fakultu dětského lékařství. Později získal čtyři atestace a také tituly MBA na pražském institutu CEMI a LL.M. na pražské Academy of Health care Management.
Pracoval na ARO v táborské nemocnici a v Zdravotnické záchranné službě Tábor, kde se stal v roce 2000 ředitelem. V roce 2005 byl jmenován ředitelem ZZS Jihočeského kraje.
Je či byl členem řady odborných lékařských organizací a skupin.
Řadu let vyučoval na Zdravotně sociální fakultě Jihočeské univerzity, je též soudním znalcem v oboru anesteziologie a resuscitace a urgentní medicína. Publikuje v odborných časopisech. Je držitelem řady ocenění, například Zlatého záchranářského kříže.
V roce 2002 byl poprvé zvolen do táborského zastupitelstva, a to jako nestraník na kandidátce Tábor 2002 (nyní Tábor 2020), v letech 2008 až 2010 byl členem rady města. V letošních volbách již do městského zastupitelstva nekandidoval.
Volební obvod č. 16 – Beroun: Jiří Oberfalzer (ODS)
Dlouholetý senátor vystudoval Matematicko-fyzikální fakultu Univerzity Karlovy, krátce učil na odborném učilišti v pražských Malešicích a poté do roku 1989 pracoval v podniku Geofyzika Praha. V roce 1999 se stal členem ODS.
Po roce 1989 nastoupil do tiskového odboru Kanceláře prezidenta republiky, který později vedl. Po stáži nadace National Forum Foundation ve Washingtonu se stal výkonným ředitelem Nadace Patriae, následně byl manažerem firmy British American Tobacco Czech Republic, odkud odešel v roce 2004, když se poprvé stal senátorem.
V Senátu je od roku 2018 místopředsedou. Angažuje se také v komunální politice: od roku 2010 je zastupitelem a radním města Králův Dvůr, od roku 2014 je jeho místostarostou. Mandát v obecním zastupitelstvu obhájil i v komunálních volbách 2022.
Oberfalzer je členem Senátu již od roku 2004, což z něj dělá společně s Tomášem Jirsou (ODS), služebně nejstaršího senátora.
Volební obvod č. 19 – Praha 11: Hana Kordová Marvanová (nestranička za ODS)
Odpůrkyně komunistického režimu, která před sametovou revolucí strávila pět měsíců ve vazbě, vystudovala právnickou fakultu na pražské Karlově univerzitě a živila se jako podniková právnička.
Po listopadu 1989 opakovaně zasedala ve sněmovně (1990 až 1998 a 2002 až 2003) a od července do září 2002 působila jako její místopředsedkyně. Prošla Občanským fórem, ODS a Unií svobody, na pražský magistrát, kde byla radní pro legislativu, byla před čtyřmi lety zvolena za STAN.
V komunálních volbách 2022 pak kandidovala jako nestranička za Spolu. Marvanová se v červnu 2001 stala první ženou, která vedla českou politickou stranu zastoupenou ve sněmovně, když byla zvolena předsedkyní Unie svobody-DEU. Ve funkci ale vydržela jen zhruba rok. Na další lídryni sněmovní strany si Češi museli počkat až do roku 2019, kdy v čele TOP 09 stanula Markéta Pekarová Adamová.
V roce 2014 byla první náměstkyní ministryně spravedlnosti, po několika měsících ale odešla kvůli sporům s ministryní Helenou Válkovou (ANO).
Volební obvod č. 22 – Praha 10: Jan Pirk (nestraník za TOP 09)
Lékař, kardiochirurg, dlouholetý přednosta kardiocentra pražského Institutu klinické a experimentální medicíny (IKEM) a průkopník transplantací srdce.
Vystudoval Fakultu všeobecného lékařství Univerzity Karlovy v Praze, začínal jako chirurg v nemocnici v Nymburce, v roce 1974 přišel do IKEM na Kliniku kardiovaskulární chirurgie, mezi roky 1995 a 2021 řídil celé Kardiocentrum IKEM. Na kontě má přes sedm tisíc operací, z toho několik stovek úspěšných transplantací srdce.
Před rokem 1989 byl členem KSČ. V roce 2012 se jeho tvář stala součástí prezidentské volební kampaně, kdy se stal předsedou výboru kandidáta Jana Fischera. Když ten ale po prohraném prvním kole nepřímo podpořil Miloše Zemana, s Pirkem se rozešli a lékař se postavil za protikandidáta Karla Schwarzenberga. Ve volbách 2022 byl poprvé zvolen senátorem.
Kritiku vzbudily jeho názory na pandemii covidu, který Pirk prodělal už počátkem května 2020. Covid označil za nemoc podobnou chřipce a za svým názorem si stál i po prodělání nemoci. Byl jedním ze signatářů prohlášení, v němž v květnu 2021 některé osobnosti vyzvaly k uvolňování opatření, protože mohou mít dopady na zdraví lidí i ekonomiku.
Volební obvod č. 25 – Praha 6: Jiří Růžička (nestraník za TOP 09)
Růžička patří ke třem kandidátům, kteří senátorský post získali již v prvním kole. Pražský rodák absolvoval obory tělesná výchova a český jazyk a literatura na Fakultě tělesné výchovy a sportu Univerzity Karlovy.
S učením začínal na Škole pro mládež s vadami zraku v Praze Krči, v roce 1978 nastoupil na Gymnázium Jana Keplera v Praze 6, kde byl od roku 1990 až do zvolení do vedení Senátu ředitelem.
V roce 2014 vstoupil do politiky, když se stal jako nestraník za TOP 09 zastupitelem Prahy 6. V komunálních volbách 2022 již nekandidoval. Nebyl nikdy členem žádné politické strany. Senátorem se poprvé stal v roce 2016 a o dva roky později byl zvolen prvním místopředsedou Senátu.
Jako učitel se Růžička specializoval na koncepci středoškolského vzdělávání a témata zážitkové pedagogiky, spoluzakládal Asociaci ředitelů gymnázií.
Volební obvod č. 28 – Mělník: Jarmila Smotlachová (ODS)
Vystudovala Vysokou školu zemědělskou v Praze, od začátku 90. let se věnovala obnově statku, který získal její manžel v restituci a jež dnes funguje jako rodinný zelinářský statek. Od začátku nového tisíciletí se začala angažovat v komunální politice.
Smotlachová je od roku 2010 starostkou obce Hlavenec nedaleko Brandýsa nad Labem-Staré Boleslavi a zároveň od roku 2020 zastupitelkou Středočeského kraje, kam byla zvolena jako nestranička za ODS. Do strany později vstoupila a mandát v obecním zastupitelstvu obhájila i v komunálních volbách 2022.
Pod jejím vedením získal Hlavenec v roce 2011 titul Vesnice roku Středočeského kraje a v celorepublikové soutěži skončil druhý.
Volební obvod č. 31 – Ústí nad Labem: Martin Krsek (nestraník za SEN21)
Historik Muzea města Ústí nad Labem a tamější rodák Krsek studoval na ústecké univerzitě obor stavební historie. Po škole nastoupil do městského muzea, kde vede historické oddělení.
Napsal řadu knih a filmových scénářů a je dlouholetým redaktorem reportáží populárního pořadu České televize Toulavá kamera. V komunální politice působí jako zastupitel Ústí nad Labem a dočasně zastával post radního pro kulturu. Vyučuje také na univerzitě třetího věku.
V komunálních volbách 2022 se stal zastupitelem v ústeckém městském obvodě Střekov. Nejpalčivějším problémem regionu je podle něho to, že je podceňovaný, přestože má velký potenciál.
Volební úvod č. 34 – Liberec: Michael Canov (SLK)
Jeden ze zakládajících členů hnutí Starostové pro Liberecký kraj a jeho první místopředseda vstoupil do politiky v roce 1994, kdy byl jako nestraník za ODS zvolen do zastupitelstva Chrastavy. V Chrastavě je od roku 2002 starostou a k tomu v roce 2012 přidal post v zastupitelstvu Libereckého kraje.
Známým se stal díky svým úspěchům v právních sporech se státními institucemi. Mimo jiné dokázal obhájit u Ústavního soudu vyhlášku o regulaci hazardu včetně videoterminálů povolovaných ministerstvem financí.
Canov vystudoval Vysokou školu chemicko-technologickou Pardubice, ČVUT a Matematicko-fyzikální fakultu Univerzity Karlovy v Praze. Než se začal angažovat v politickém živote, učil na základní škole chemii, fyziku a matematiku, působil také na gymnáziu v Liberci.
Volební obvod č. 37 – Jičín: Tomáš Czernin (TOP 09)
Příslušník vinořské větve bývalého šlechtického rodu Czerninů, lesník a zemědělec se narodil v Plzni. Vystudoval Stavební fakultu Českého vysokého učení technického v Praze. Začínal jako projektant v Pražském projektovém ústavu, poté působil jako projektant v Rakousku.
Od roku 1992 se věnuje správě zrestituovaného rodinného majetku v Dymokurech na Nymbursku, kde je také zastupitelem. Mandát v obecním zastupitelstvu obhájil v komunálních volbách 2022.
Členem TOP 09 je od roku 2009, v letech 2017 až 2019 byl místopředsedou strany, od listopadu 2019 je prvním místopředsedou.
Byl předsedou Komory soukromých vlastníků lesů a s tím současně prvním místopředsedou Sdružení vlastníků obecních a soukromých lesů. Věnuje se také charitě. Je členem Suverénního řádu Maltézských rytířů nebo předsedou nadačního fondu Lourdes, kde organizuje a řídí pouti pro nemocné a handicapované.
Volební obvod č. 40 – Kutná Hora: Bohuslav Procházka (KDU-ČSL)
Lidovec a rodák z Kutné Hory Procházka vystudoval Fakultu dětského lékařství Univerzity Karlovy v Praze a pracuje jako lékař. Jeho specializací je dětská kardiologie.
Celý život se věnuje civilizačním chorobám a jejich prevencím u dětí. Působí také například v Akreditační komisi ministerstva zdravotnictví a v atestačních komisích. Jakožto lékař se chce v Senátu zaměřit na boj s dětskou obezitou a rovněž na problematiku pediatrů, jichž je v kraji místy nedostatek.
Za KDU-ČSL kandidoval již v několika volbách, čtyři volební období působil na městské radnici v Kutné Hoře, mandát v zastupitelstvu obhájil i v komunálních volbách 2022.
Volební obvod č. 43 – Pardubice: Miluše Horská (nestranička za KDU-ČSL)
Ředitelka Základní a praktické školy Svítání v Pardubicích byla v letech 2012 až 2020 místopředsedkyní Senátu. Pochází z Humpolce, vystudovala pedagogickou fakultu. V roce 1992 založila s rodiči hendikepovaných dětí školu Svítání, která poskytuje vzdělání a sociální služby dětem i dospělým s mentálním a kombinovaným postižením.
Ve volbách v roce 2010 se stala senátorkou jako bezpartijní za hnutí Nestraníci. O šest let později kandidovala opět jako nestranička za hnutí Nestraníci, její kandidaturu také podporovaly KDU-ČSL a Strana zelených.
Senátorský post obhájila ve volbách v roce 2022, tentokrát kandidovala jako nestranička za KDU-ČSL a hnutí Nestraníci, podporu jí přislíbila ODS. V říjnu 2018 byla krátce zastupitelkou města Pardubice.
Volební obvod č. 46 – Ústí nad Orlicí: Petr Fiala (SproK, navrhuje KDU-ČSL)
Fiala je šestnáct let starostou Letohradu na Orlickoústecku. Od roku 2016 působí rovněž jako zastupitel Pardubického kraje. Je předsedou hnutí Společně pro kraj, do jehož vedení se dostal v roce 2019.
V zastupitelstvu Pardubického kraje byl místopředsedou finančního výboru, poslední dvě volební období je předsedou výboru pro dopravu a dopravní obslužnost.
Letos se stal čtrnáctým senátorem zvoleným hned v prvním kole. Ve volebním obvodu Ústí nad Orlicí byli původně tři kandidáti. Josef Kopecký (ODS) se před časem vzdal kandidatury, protože řídil pod vlivem alkoholu. Letohradský starosta měl nakonec jediného soupeře, technologa Stanislava Ešnera (ANO).
Ve funkci se chce věnovat pomoci svému regionu, a to konkrétně dostupnému bydlení, krajským silnicím a tomu, aby obce měly smysluplné dotační tituly. Směřovat proto bude do výboru pro hospodářství, zemědělství a dopravu.
Fiala se rozhodl usilovat o Senát před šesti lety, kandidaturu tehdy odložil, protože pozici obhajoval senátor Petr Šilar (KDU-ČSL).
Volební obvod č. 49 – Blansko: Jaromíra Vítková (KDU-ČSL)
Senátorkou je již od roku 2016 a letos post obhájila. Vítková vystudovala Vysokou školu zemědělskou v Brně, po studiu pracovala v zemědělství. V roce 1990 vstoupila do KDU-ČSL.
Velkou část profesního života strávila ve veřejné správě: od roku 1998 byla zastupitelkou Boskovic, po letošních komunálních volbách ale v zastupitelstvu končí. V letech 2002–2016 byla místostarostkou města. V letech 2012–2020 byla zastupitelkou Jihomoravského kraje.
Volební obvod č. 52 – Jihlava: Miloš Vystrčil (ODS)
Vystrčil byl poprvé zvolen do Senátu v roce 2010, od roku 2020 je jeho předsedou. V letošní volbě kandidoval pod hlavičkou koalice Spolu s podporou Starostů pro občany. V politice se pohybuje od začátku 90. let. V minulosti byl někdejší středoškolský učitel mimo jiné starostou Telče, hejtmanem Vysočiny a v letech 2014–2022 byl místopředsedou ODS.
Vystrčil se narodil v Dačicích, od narození žije v Telči. Vystudoval matematiku a fyziku na Přírodovědecké fakultě Masarykovy Univerzity v Brně, poté působil jako učitel a zástupce ředitele gymnázia v Telči. V roce 1991 vstoupil do čerstvě založené Občanské demokratické strany, už o rok dříve poprvé usedl do zastupitelstva Telče.
Řadu let byl zástupcem ředitele gymnázia, mezi roky 1998 a 2001 působil jako starosta města. Od prvních krajských voleb na podzim 2000 je Vystrčil také členem zastupitelstva Kraje Vysočina (znovu zvolen byl i při nedávných volbách), v letech 2004 až 2008 působil jako hejtman.
V souvislosti s Vystrčilovým působením v čele Senátu se zatím v médiích nejvíce probírala jeho cesta na Tchaj-wan, kterou od roku 2019 plánoval už Kubera a nad kterou vyjádřila velkou nelibost Čína. Rozhodl se pro ni i přes to, že cestu nedoporučil prezident Zeman, stejně se podle něj zachovali i premiér Andrej Babiš (ANO), ministr zahraničí Tomáš Petříček (ČSSD) a předseda sněmovny Radek Vondráček (ANO).
V dubnu 2022 navštívil s dalšími senátory z Česka a Polska Ukrajinu.
Volební obvod č. 55 – Brno-město: Tomáš Töpfer (nestraník za ODS)
Herec, režisér, pedagog a divadelní ředitel byl senátorem již v minulosti: v roce 2006 uspěl jako nestraník za ODS v obvodu Praha 4. Letos znovu kandidoval jako nestraník za ODS a obsadí senátorský post za volební obvod Brno-město.
Töpfer v roce 1972 absolvoval na pražské DAMU. Hrál v divadle Petra Bezruče v Ostravě, v Činoherním studiu v Ústí nad Labem či v pražských divadlech E. F. Buriana a v Divadle na Vinohradech. V roce 1995 společně s Eliškou Balzerovou založil Nadaci Fidlovačka, která se zasloužila o vzkříšení Divadla Na Fidlovačce, kde posléze působil jako ředitel. Od roku 2012 je ředitelem Divadla na Vinohradech.
Töpfer hrál v desítkách filmů i divadelních her, je držitelem Ceny Alfréda Radoka a Ceny Thálie. Stál u zrodu Letních shakespearovských slavností na Pražském hradě a v současnosti působí jako docent na Katedře činoherního divadla pražské DAMU.
Pochází z židovské rodiny, řada jeho příbuzných zahynula v koncentračních táborech. Je členem správní rady Památníku Šoa Praha a členem Veřejně prospěšného spolku na podporu osob dotčených holokaustem.
Volební obvod č. 58 – Brno-město: Jiří Dušek (nestraník za ODS)
Astronom a senátor Dušek se narodil v Sušici, od tří let žije v Brně a tamtéž vystudoval astrofyziku. Do Senátu poprvé kandidoval jako nestraník za hnutí ANO a ve druhém kole porazil bývalého jihomoravského hejtmana a dosavadního senátora Stanislava Juránka (KDU-ČSL). V senátních volbách 2022 svůj post obhájil. Dušek působí v Hvězdárně a planetáriu Brno, kde je od roku 2008 ředitelem.
Dlouhodobě se věnuje popularizaci vědy a výzkumu, je autorem populárně naučných programů a publikací z oblasti astronomie, je také spoluautorem Vesmírného atlasu pro děti. Je po něm pojmenována planetka (14054) Dušek.
Jako senátor inicioval výzvu na záchranu a podporu českých science center, kterým v období pandemie koronaviru hrozil zánik.
Volební obvod č. 61 – Olomouc: Lumír Kantor (nestraník za KDU-ČSL)
Lékař a olomoucký rodák se původně vyučil automechanikem. Po maturitě pracoval v opravně elektromotorů a v roce 1990 vystudoval medicínu v Olomouci. Specializuje se na neonatologii. Od roku 1993 pracuje ve Fakultní nemocnici Olomouc, kde je od roku 1997 primářem Novorozeneckého oddělení s JIP.
Kantor je také soudním znalcem a vyučuje na lékařské fakultě v Olomouci. Společně s psycholožkou Laurou Janáčkovou napsal knihu o předčasně narozených dětech Maličké miminko. V roce 2013 spoluzaložil nadační fond Děti na dlani, jehož je zároveň předsedou správní rady. Angažuje se také v obecně prospěšné společnosti Sluňákov – centrum ekologických aktivit města Olomouce.
Volební obvod č. 64 – Bruntál: Ladislav Václavec (nestraník za ANO)
Senátorem byl poprvé zvolen v roce 2016 jako nestraník za hnutí ANO, je místopředsedou výboru pro zahraniční věci, obranu a bezpečnost. V letošních senátních volbách zvítězil už v prvním kole.
Narodil se v Ostravě, vystudoval obor všeobecné lékařství na Vojenské lékařské akademii a Lékařské fakultě Univerzity Karlovy v Hradci Králové. V roce 2011 získal titul MBA na International Business School v Brně.
Povoláním je lékař, v letech 2011 až 2019 byl ředitelem Slezské nemocnice Opava. Začínal v roce 2001 jako sekundární lékař chirurgického oddělení krnovské nemocnice, od února 2008 je ředitelem Sdruženého zdravotnického zařízení Krnov.
Je členem České lékařské komory a předsedou jejího okresního sdružení. Angažuje se také ve Společnosti Jana Evangelisty Purkyně, chirurgické, gastroenterologické a onkologické společnosti.
Volební obvod č. 67 – Nový Jičín: Ivana Váňová (KDU-ČSL)
Stavební technička Váňová je dlouholetou starostkou Mořkova (od roku 2010). Je také krajskou tajemnicí KDU-ČSL za Moravskoslezský kraj (od 2017) a předsedkyní Svazku obcí regionu Novojičínska.
Vystudovala stavební průmyslovou školu a poté absolvovala manažerské studium management a právo a získala titul MBA. Od roku 2002 je členkou KDU-ČSL. V Senátu by se podle svých slov ráda zaměřila na rozvoj životního prostředí, sociální oblast a rozvoj regionů.
Volební obvod č. 70 – Ostrava-město: Zdeněk Nytra (ODS)
Rodák z Janovic v okrese Frýdek-Místek, vystudoval ostravskou Vysokou školu báňskou. Do zvolení senátorem, kterým se poprvé stal v roce 2016, pracoval jako profesionální hasič. V letech 2001 až 2016 byl ředitelem Hasičské záchranné služby Moravskoslezského kraje.
Angažuje se v řadě profesních organizací, od července 2020 je náměstkem starosty Sdružení hasičů Čech, Moravy a Slezska, působí také jako viceprezident Mezinárodní organizace hasičských a záchranných služeb nebo jako viceprezident Mezinárodní sportovní federace hasičů a záchranářů, je předsedou dozorčí rady České hasičské sportovní federace. Mezi roky 2006 a 2018 byl členem zastupitelstva v Moravské Ostravě a Přívozu.
Volební obvod č. 73 – Frýdek-Místek: Zdeněk Matušek (nestraník za ANO)
Lékař Matušek vystudoval medicínu na pražské 1. lékařské fakultě a získal atestaci v oboru kardiologie, vnitřní lékařství. V letech 2018 až 2020 byl ředitelem nemocnice v Třinci. Od roku 2014 je podle obchodního rejstříku jednatelem společnosti Galenica Medical. Senátorem bude poprvé.
Volební obvod č. 76 – Kroměříž: Jana Zwyrtek Hamplová (nestranička za Nezávislé)
Advokátka, bývalá poslankyně za ČSSD, někdejší starostka Mohelnice a dlouholetá tamní zastupitelka na sebe v posledních letech upozornila jako ostrá kritička opatření přijímaných kvůli pandemii covidu-19. Část z nich soudy následně označily za nezákonné.
Vystudovala gymnázium a poté střední školu sociálně právní, promovala na Právnické fakultě Univerzity Karlovy. Začínala koncem 80. let jako úřednice na tehdejším Městském národním výboru v Mohelnici, v roce 1991 byla tamtéž tajemnicí městského úřadu. Poté působila jako novinářka, od roku 1995 se pohybuje v advokacii, od roku 1999 vede vlastní advokátní kancelář.
Začínala v komunální politice jako členka ČSSD. Od července 2005 do června 2006 byla také poslankyní. O vstup do Senátu se neúspěšně pokoušela už v roce 2008. V roce 2020 získala ocenění od tuzemské odborné veřejnosti v anketě Právník roku 2019.
Volební obvod č. 79 – Hodonín: Eva Rajchmanová (KDU-ČSL)
Starostka a dlouholetá zastupitelka Dolních Bojanovic vystudovala Ekonomickou univerzitu v Bratislavě a pracovala jako účetní a poradkyně ve firmě LCS Engineering v rodném Hodoníně.
Po mateřské dovolené byla ekonomkou ve firmě Special Turbo v Prušánkách. Do zastupitelstva obce Dolní Bojanovice ji zvolili v roce 2002, kdy se také stala místostarostkou. Od roku 2014 je starostkou obce, mandát obhájila i v roce 2018. Zasloužila se o rozvoj obce, vybudování cyklostezek, zasíťování nových stavebních pozemků.
Do KDU-ČSL vstoupila v roce 2010 a kromě obecních voleb kandidovala v roce 2021 také ve volbách do Poslanecké sněmovny, ale neuspěla.
Rajchmanová je členkou kontrolního výboru Svazu měst a obcí, rovněž zasedá ve výboru Místní akční skupiny Jižní Slovácko. Je členkou Svatováclavského sboru a orchestru.
