Na Zelený čtvrtek vstupují křesťané do nejposvátnější části liturgického roku. Začíná večerní mší a pokračuje zítra na Velký pátek a vrcholí na Bílou sobotu o velikonoční vigilii a v neděli na zmrtvýchvstání Páně.

8:28 21. dubna 2011 Tento článek je více než rok starý Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Kopírovat do schránky Zavřít

Na Zelený čtvrtek si křesťané připomínají poslední večeři Ježíše s apoštoly, kteří společně dlouho rozmlouvali. Ježíš jim sdělil, že na Velký pátek bude ukřižován a pak vstane z mrtvých. Dal jim pokyny pro jejich působení a ustanovil hlavní křesťanskou bohoslužbu, která se koná doposud.

Právě při večerní mši, zvoní naposledy zvony. Poté jak se říká, odlétají do Říma a jejich zvuk nahrazují řehtačky a klapačky.

Název Zelený čtvrtek vznikl přesmyčkou. Jde o nepřesné označení z původního německého názvu Greindonnerstag - lkavý, plačtivý na Gründonnerstag - zelený čtvrtek. Ježíš totiž věděl, co ho čeká.

Na Zelený čtvrtek se biskupové setkávají v katedrálách s kněžími. Světí se posvátné oleje, které se potom roznášejí do jednotlivých farností a které slouží při udělování svátosti křtu biřmováním a pomazáním nemocných.

Při večerní liturgii se pak připomíná poslední Ježíšova večeře - ustanovení Eucharistie a také Ježíšovo mytí nohou jeho učedníkům. Ten, kdo vede bohoslužbu na připomínku Ježíšovy události, by měl umýt nohy dvanácti mužům.

V minulých dobách lidé jedli v tento den jen zelenou stravu, aby byli po celý rok zdraví. Peklo se také pečivo z kynutého těsta.

Naděžda Hávová, Michaela Vydrová Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Kopírovat do schránky Zavřít