Zařízení pro děti cizinců Permon se od začátku potýká s izolovaností od okolí

Systém péče v zařízení pro děti cizinců Permon na Příbramsku podle zjištění ombudsmana Pavla Varvařovského selhává. Veřejný ochránce práv kritizuje hlavně výchovné a motivační prostředky pro děti, ale také atmosféru strachu a nedůvěry, která panuje mezi zaměstnanci a vedením a jež se dále přenáší na víc jak 40 klientů zařízení.

Tento článek je více než rok starý Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Ochránce veřejných práv Pavel Varvařovský

Ochránce veřejných práv Pavel Varvařovský | Foto: Tomáš Adamec

Do Permonu se děti a mladí cizinci mohou dostat různě. Jsou buď v České republice sami, protože je rodiče poslali za lepším životem, nebo například do rodiny přišli, když utíkali z vlasti a v Česku čekají na azyl. A pak jsou tu nezletilci, kteří mají v Česku trvalý pobyt nebo evropské občanství, ale s jejich rodinou se něco stalo – zemřela, je ve vězení nebo jejich rodiče nezvládli výchovu.

Tak různorodou skupinu nedospělých lidí není lehké zvládnout a často dochází k výbuchům agrese, potvrzuje bývalá etopedka v Permonu Ivana Titzová.

„Vezměte si, že žije tolik národností vedle sebe, tolik chlapců ve věku 15 a 16 let. Puberta, izolace, odtržení od rodiny a ještě potom samozřejmě taková nejistota – ty děti žily neustále v nějaké nejistotě. Nedivím se těm dětem,“ řekla Titzová.

Přehrát

00:00 / 00:00

Daniela Vrbová z Českého rozhlasu 6 a Zuzana Wienerová z Organizace pro pomoc uprchlíkům mluví o problémech v dětském domově pro děti cizinců Permon v Ozvěnách dne na Radiožurnálu.mp3

Bývalý vychovatel Tomáš Doubek dosvědčil, že není neobvyklé, že na zvládnutí klientů je volána policie. „Já jsem jeden takový konflikt přímo řešil. Jeden z kluků měl v ruce nůž a druhý trubku od vysavače,“ popisuje.

Jenže vedení zařízení takto vypjaté situace často řeší nezákonně a neúměrně, což právě kritizoval ombudsman. A nemusí jít ani o vypjaté situace, jak dokládá bývalý klient Permonu Volodimir.

„Když člověk neudělal to, co tam řekli, třeba neuklidil nebo se choval nějak špatně ve škole – stačila nějaká potyčka nebo něco,“ říká Volodimir.

Útěky nebo agrese byly trestané dlouhodobým pobytem na izolaci, odpíráním dovolenek nebo kontaktů s rodiči. To ombudsman kritizuje a poukázal na fakt, že izolace delší než 48 hodin je nezákonná.

Přesto k ní podle Ivany Titzové docházelo. Připomněla, že útěky za příbuznými nebo prostě jen pryč z izolovaného zařízení jsou však u dětí běžné a pochopitelné.

Zařízení pro děti cizinců se mělo přemístit

„Permon se od začátku potýkal s problémy své izolace, takže i když měl dřív jiné vedení a fungovalo to tam jinak a řekla bych, že lépe v leckterých ohledech, a izolace třeba dříve vůbec nebyly a byla tam i původní cílová skupina, která tam i měla být, tak stejně se tam vyskytovaly problémy, které byly způsobeny izolovaností toho zařízení,“ vysvětluje Zuzana Wienerová z Organizace pro pomoc uprchlíkům.

Permon jako takový měl podle jejích slov být dřív nebo později stejně zrušen, ale zařízení a péče pro děti cizinců měla být zachována, ale přesunuta někam „do civilizace“, ideálně do města, aby se děti mohly lépe integrovat do společnosti.

Na nevyhovující stav v Permonu poukazoval ombudsman Otakar Motejl již v roce 2008.

Daniela Vrbová, Eva Presová, Jan Bumba Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme