Zdravotní pojišťovny by mohly hradit i sociální služby. Návrh reformy kritizují poskytovatelé péče i odbory

Zdravotní pojišťovny by mohly v budoucnu hradit nejen zdravotní péči, ale i sociální služby. Zdravotní a sociální péče by se tak lépe doplňovaly, sociální podporou by se dalo předejít zvýšeným nákladům za léčbu, jak návrh vysvětlují ministerstva práce a zdravotnictví v podkladech pro tripartitu, které má k dispozici Česká tisková kancelář. Systémy nejsou v současné době propojené.

Praha Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Zdravotnictví, péče o seniory, lékař, lékařka, doktor, doktorka, senior, seniorka, důchodce, domácí péče o nemocné, domov pro seniory, domov důchodců (ilustrační foto)

Podle zprávy by bylo ideální, pokud by byly stejně jako ve zdravotnictví na vykázanou pomoc či na balíčky péče přímo pro konkrétního člověka (ilustrační foto) | Zdroj: Profimedia

Vykázaná zdravotní péče se nyní hradí ze zdravotního pojištění a z malé části z plateb od pacientů. Sociální služby se platí plošně z dotací, příspěvků na péči, darů i úhrad od klientů.

„Očekáváme, že sjednocením gesce zdravotních pojišťoven v oblasti sociálních i zdravotních služeb by se zejména zvýšila efektivita poskytování obou typů služeb – zdravotní pojišťovna by byla motivována oba typy služeb pro své klienty zajišťovat plně v potřebné optimální míře, bude-li vědět, že kvalitně poskytnutou sociální službou dokáže předejít vícenákladům na straně zdravotních služeb,“ uvedly resorty.

V Česku vznikne nový typ domova pro seniory. Podle odborníka je zbytečný a problém je podfinancování

Číst článek

Podotkly, že podobně se dá ušetřit na sociálních službách při poskytnutí odpovídající zdravotní služby.

Podle ministerstev je nejdřív ale potřeba získat ze sociálních služeb údaje o poskytované péči jednotlivým klientům, o nákladech i přínosech. Poté by se mohl nastavit systém úhrad.

Podle zprávy by bylo ideální, pokud by byly stejně jako ve zdravotnictví na vykázanou pomoc či na balíčky péče přímo pro konkrétního člověka. Sociální služby by se pak daly převést pod zdravotní pojišťovny, které by byly podle úřadů zdravotně-sociálními pojišťovnami.

Zdravotní a sociální pomezí by se tak „plně sjednotilo, jako je tomu v řadě vyspělých západních států“, píšou ministerstva.

Předpokladem podle nich ale je, že se pojišťovnám na pokrytí sociální péče zajistí peníze tak, „aby pouze nedošlo k vyprázdnění systému veřejného zdravotního pojištění“.

Odvody na dlouhodobou péči

Potřeba zdravotní péče a sociálních služeb se stárnutím společnosti roste. Experti poukazují na to, že i na ně se budou výrazně zvedat výdaje jako na penze. Už dřív se objevily úvahy o tom, že by se mohly zavést odvody i na dlouhodobou péči jako třeba v Německu. Resorty v podkladech tuto možnost nezmiňují.

Jurečka: Sociální služby dostanou navíc 3,2 miliardy korun. Podle některých poskytovatelů to nemusí stačit

Číst článek

Ministerstva neupřesnila, kdy by mohla předložit návrhy zákonů a od kdy by mohly změny případně platit. Uvedla jen, že o převedení sociálních služeb pod zdravotní pojišťovny se zatím diskutuje v delším časovém výhledu.

Úřady dosud připravily tři novely – o sociálních službách, o zdravotních službách a o veřejném zdravotním pojištění. Navrhují nový druh zařízení, kde by se kombinovala nemocniční péče se sociálními službami.

Podle resortů „vedlejším cílem je odstranit některé nesystémové výjimky“. Pobyt v léčebnách dlouhodobě nemocných se hradí ze zdravotního pojištění, v domovech pro seniory či pečovatelských domech si lidé na pobyt a stravu přispívají. Podle návrhu by se léčebna měla proplácet z pojištění tři měsíce. Pak by se měl pacient přesunout do sociálně zdravotní služby.

Navrhovaný záměr sklidil kritiku poskytovatelů sociálních služeb, odborů i zdravotnických zařízení.

ČTK Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme