Úřad pro ochranu osobních údajů řeší, jak lékaři nakládali s citlivými daty ‚pacienta Zemana‘

  • Úřad pro ochranu osobních údajů řeší podnět bývalého prezidenta Miloše Zemana. Ten chce nechat prověřit, jak Ústřední vojenská nemocnice nakládala s jeho citlivými údaji, zjistil server iROZHLAS.cz.
  • Zeman si už dříve stěžoval, že během jeho hospitalizace v Ústřední vojenské nemocnici v říjnu 2021 její vedení vytvořilo dva „přípisy“ týkající se jeho zdravotního stavu, o nichž ani nevěděl.
  • Na mysli měl stanovisko, které lékaři dali jeho kancléři Vratislavu Mynářovi, a dopis zaslaný předsedovi Senátu Miloši Vystrčilovi (ODS), v němž bylo uvedeno, že Zeman není schopen vykonávat pracovní povinnosti.
  • „Jedná o výjimečnou situaci s významnými ústavněprávními přesahy, nemohu nyní uvést, k jakým krokům Úřad přistoupí,“ uvedl pro iROZHLAS.cz mluvčí úřadu.

Praha Tento článek je více než rok starý Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Prezident Miloš Zeman v Poslanecké sněmovně ČR.

Prezident Miloš Zeman v Poslanecké sněmovně ČR. | Foto: René Volfík | Zdroj: iROZHLAS.cz

„Mohu potvrdit, že Úřad pro ochranu osobních údajů podnět od právního zástupce bývalého prezidenta Miloše Zemana obdržel a zabývá se jím,“ uvedl pro iROZHLAS.cz mluvčí úřadu Milan Řepka.

Organizovaná skupina a lékařská dobrozdání. Z čeho exprezident Zeman vyvodil ‚ústavní puč‘

Číst článek

Co přesně je obsahem podnětu, přiblížil hradní advokát Marek Nespala. „Úřad posuzuje, jakým způsobem byly vedeny a opatrovány a jakým způsobem bylo nakládáno s citlivými osobními údaji pacienta. A je lhostejno, jestli se jedná o prezidenta republiky nebo jiného pacienta,“ řekl Nespala.

Podnět míří podle jeho vyjádření na Ústřední vojenskou nemocnici (ÚVN), kde byl Zeman opakovaně hospitalizován, naposledy v říjnu 2021. Tehdy šlo o jeho veřejně nejsledovanější pobyt v zařízení a také se kvůli němu hovořilo o možnosti odejmout prezidentovi pro jeho zdravotní stav některé pravomoci.

„On (Zeman – pozn. red.) žádné souhlasy s nakládáním s citlivými osobními údaji nedal, takže jakým způsobem to ÚVN řeší…,“ nadhodil Nespala. Že stížnosti jdou právě za nemocnicí, vyplývá i z Řepkových slov. „V této souvislosti jsme požádali o vyjádření i Ústřední vojenskou nemocnici,“ uvedl.

Zeman byl plánovaně hospitalizovaný v říjnu 2021 kvůli zhoršení jeho chronického onemocnění. Když byl přijímán do nemocnice, nebyl při vědomí a jeho ochranka mu musela podepírat hlavu. Jeho kancléř Mynář později řekl, že Zeman pouze usnul. Člen jeho konzilia Pavel Pafko k jeho stavu řekl, že bývalý prezident trpí „chronickým jaterním onemocněním“ a má zavedenou vyživovací sondu. Sám Zeman letos v lednu v rozhovoru pro Blesk řekl, že se bál o svůj život. 

Kritika nemocnice

Na to, jakým způsobem Ústřední vojenská nemocnice, potažmo její ředitel Miroslav Zavoral a přednosta Kliniky anesteziologie, resuscitace a intenzivní medicíny ÚVN Tomáš Tyll zacházeli s informacemi o Zemanovi, si dnes již bývalý prezident stěžoval už v podnětu na sabotáž.

‚Spojka‘ a znalec. Se Zemanovou stížností na ‚ústavní puč‘ pomohli i ministr Blažek a epidemiolog Prymula

Číst článek

Ten podal v polovině loňského roku přímo do rukou ministra spravedlnosti Pavla Blažka (ODS). Vrchní státní zástupci ale odmítli, že by k popisované sabotáži mohlo dojít.

Když byl Zeman v říjnu 2021 hospitalizován ve střešovické nemocnici, její vedení v čele se Zavoralem informovalo tehdejšího kancléře Vratislava Mynáře o prezidentově zdravotním stavu, že není schopen vykonávat funkci. Alespoň tak to Zeman v podnětu na sabotáž popsal. A dodal, že tento „přípis nebyl vyžádán a neodpovídal ani zdravotnímu stavu“.

O prognózu s ohledem na výkon jeho funkce požádal v říjnu 2021 také předseda Senátu Vystrčil. Nemocnice mu tehdy odpověděla. Dopis obsahoval tři sdělení, z nichž vyplývalo, že prognóza Zemanova zdravotního stavu je hodnocena „jako krajně nejistá“ a že možnost, že se v následujících týdnech prezident vrátí k výkonu svých pracovních povinností, je „málo pravděpodobná“.

Zeman v podnětu na sabotáž zmínil, že o vyžádání, přípravě, vyhotovení a doručení těchto dvou přípisů nevěděl, a nemohl s nimi tak ani vyslovit souhlas. „On žádné souhlasy s nakládáním s citlivými osobními údaji nedal,“ zopakoval nyní Nespala.

Vedení nemocnice nechtělo podnět blíže komentovat. „Ústřední vojenská nemocnice s osobními údaji všech svých pacientů nakládá v souladu se zákonnými normami,“ uvedla k tomu pouze mluvčí Jitka Zinke.

Kdy by mohl Úřad pro ochranu osobních údajů dojít k nějakému závěru, není jisté. Podle Řepky se jedná o „výjimečnou“ záležitost. „Vzhledem k tomu, že stížnost i vyjádření správce mají desítky stran, a také s ohledem na to, že se jedná o výjimečnou situaci s významnými ústavně právními přesahy, nemohu nyní uvést, k jakým krokům Úřad přistoupí,“ uvedl.

Měl na informaci právo?

Mohla nemocnice sdělovat informace o Zemanově zdraví? Odborníci se neshodují, zda informace o tom, jestli je, nebo není schopný vykonávat funkci, měla nemocnice Senátu poskytnout.

Blažek k předání Zemanova podnětu na sabotáž: Byla to nějaká asi symbolika. Mohli to klidně poslat poštou

Číst článek

„Informace o zdraví to je, ale já si nejsem jistý, že je to citlivá informace ve smyslu vyšší ochrany. Standardně u kohokoliv jiného, když je v personálním spisu informace od lékaře ve smyslu, je na nemocenské, je neschopen práce, tak to se nepovažuje za citlivou informaci. Je v pořádku, když zaměstnavatel má informaci, že například bagrista není schopný výkonu práce s bagrem,“ myslí si expert na ochranu osobních údajů Oldřich Kužílek.

Za citlivý údaj by se to považovalo až ve chvíli, kdy by byla v dopise uvedena diagnóza nebo nějaké lékařské údaje. „V tomto smyslu informace, že podle názoru lékaře prezident není schopen výkonu práce, obdobně jako u toho bagristy, bych to za údaj hodný vyšší ochrany nepovažoval,“ podotkl.

S tím nesouhlasí advokát Petr Suchomel. „Údaje o zdravotním stavu patří do tzv. zvláštní kategorie údajů, podle dřívější terminologie ‚citlivých údajů‘, o kterých nařízení GDPR (evropské nařízení o ochraně osobních údajů – pozn. red.) výslovně říká, že je zakázáno je zpracovávat, a to až na výslovně uvedené výjimky. Jsou tedy v jiném režimu než běžné osobní údaje. Kritéria jsou mnohem přísnější. Stručně řečeno: nesmí je zpracovávat nikdo nikdy, pokud neprokáže existenci konkrétní výjimky,“ popsal

Za údaj o zdravotním stavu je podle něj třeba považovat i údaj o tom, zda je někdo zdravotně způsobilý k výkonu určité činnosti.

„Výjimek je poměrně málo. Například u zaměstnavatelů je to plnění právní povinnosti zaměstnavatele ve vztahu ke zdravotně nezpůsobilému zaměstnanci. U prezidenta republiky, který není v pracovním poměru, nic takového v úvahu nepřipadá. I kdybychom na jeho funkci nahlíželi analogicky jako na výkon závislé práce, pak jeho zaměstnavatelem není určitě Senát ani Poslanecká sněmovna,“ míní Suchomel.

„Ptejme se, zda bylo nezbytné, aby nemocnice zpracovávala osobní údaje o zdravotním stavu svého pacienta tím způsobem, že je předá jiné osobě. Podle mého názoru nikoliv.“

Petr Suchomel (advokát)

Podle Kužílka ale informaci vedení nemocnice muselo předsedovi Senátu poskytnout. „Protože on jako veřejný orgán plnil veřejný úkol, který byl v Ústavě. Tedy že má reagovat v případě, že prezident není schopný ze zdravotních důvodů plnit své povinnosti. A proto potřeboval tyto osobní údaje,“ vysvětlil.

Nemocnice prý ani neměla povinnost žádat Zemana o svolení s poskytnutím zmíněných informací předsedovi Senátu: „Teoreticky by se mohli zeptat dobrovolně. Ale on by řekl ne a oni by tu informaci stejně museli předat Senátu.“

Upozorňuje ale, že to se týká jen informace, jestli Zeman je, nebo není schopen vykonávat svou funkci. „Nevím, jaké další údaje v tom dopise mohly být. Jestli se v odůvodnění nepsaly nějaké další podrobnosti. Ale to by bylo na posouzení, zda šlo o citlivé údaje,“ vysvětlil.

Suchomel si naopak myslí, že nemocnice bez Zemanova souhlasu informace poskytnout neměla. „Nemocnice jakožto správce osobních údajů v tomto případě těžko bude prokazovat jakýkoliv svůj vztah k významnému veřejnému zájmu stanoveném v GDPR, kterým je zájem občanů vědět, zda osoba vykonávající pravomoci prezidenta republiky je v danou chvíli zdravotně způsobilá,“ vysvětlil.

Doplnil ale, že informovat veřejnost měl Zemanův hradní aparát. „Lze vnímat jako pochybení, že prezidentská kancelář o stavu prezidenta republiky neinformovala sama. Lze vnímat i jako oprávněné, že jeho stav aktivně zjišťují například předseda vlády či parlamentních komor, na které by v případě nezpůsobilosti prezidenta republiky mohl přejít výkon jeho pravomocí,“ uvedl s dovětkem, že nemocnice informace ale předávat neměla.

Předseda Senátu Vystrčil žádal původně informace o tom, zda je Zeman schopen zastávat svoji funkci, kancléře Vratislava Mynáře. Ten ale na dopis nereagoval a šéf horní komory se proto obrátil právě na vedení nemocnice. 

Tereza Čemusová Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme