Zemřel bývalý politický vězeň a odbojář František Šedivý. Bylo mu 93 let
Po dlouhé nemoci zemřel bývalý místopředseda Konfederace politických vězňů, někdejší politický vězeň a odbojář z druhé světové války František Šedivý. Bylo mu 93 let. Informoval o tom Jiří Bulan za Klub doktorky Milady Horákové, kterému Šedivý dlouhé roky předsedal. Jako mladý národní socialista Šedivý nesouhlasil s únorovým převratem v roce 1948. Krátce pak převáděl uprchlíky přes střeženou hranici do Bavorska.
V padesátých letech byl Šedivý komunistickými úřady odsouzen za velezradu a špionáž. Ve věznicích a lágrech strávil 12 let. O svém životě napsal řadu knih.
„Falešné naděje, ty já jsem si nikdy nevytvářel. Já jsem od samého začátku si říkal, že to bude trvat hodně dlouho. To bude trvat možná šest, možná osm, možná deset i více let. A na to jsem se duševně připravoval. A celou dobu mi samozřejmě pomáhala víra,“ vzpomínal Šedivý ve vysílání Plusu.
Estébák se podělal strachy, třásl se jako huspenina, vzpomínal na akci odbojář a letecký akrobat
Číst článek
Šedivý podle Bulana zemřel po dlouhé nemoci. Poslední rozloučení se uskuteční v rodinném kruhu, veřejnost se bude moci se Šedivým rozloučit, jakmile to umožní situace s epidemií koronaviru, napsal.
„Mnoho let svého života se potýkal s totalitou, ale ani dlouholeté věznění v komunistických lágrech ho nezlomilo, stále si uchovával svůj cit pro spravedlnost a obdivuhodný smysl pro humor,“ uvedl Bulan. Šedivý podle něj byl masarykovec, spisovatel, křesťan, milovník přírody a myslivec, výborný řečník a především laskavý člověk.
„Patřil také k těm, díky jejichž úsilí mohla být obnovena činnost České obce sokolské. A významnou měrou se zasloužil i o vznik pražského Gymnázia Milady Horákové v roce 2009,“ dodal Bulan.
Syn legionáře
Šedivý se narodil 2. července 1927 v Zadní Třebáni na Berounsku. Podle jeho vzpomínek zaznamenaných v projektu Paměť národa byl jakožto syn legionáře vychováván v souladu s ideologií první Československé republiky. Za války musel odejít ze střední školy a byl totálně nasazen v továrně firmy Junkers v Loděnici a na opevňovacích pracích v Brně. Spolupracoval s odbojářskou skupinou v lesích kolem Křivoklátu.
Bolševici mi zničili život, po roce 1989 je měli rozpustit, říká bývalý politický vězeň
Číst článek
Od roku 1948 studoval na Vysoké škole věd hospodářských v Praze, jako mladý národní socialista ale nesouhlasil s poúnorovým vývojem. Krátce převáděl uprchlíky přes střeženou hranici do Bavorska, poté začal s přáteli budovat podzemní organizaci, její členové ale byli zatčeni. Za velezradu a špionáž komunistický soud Šedivého poslal na 14 let do vězení, část trestu strávil v pracovních táborech na Jáchymovsku a Příbramsku. V roce 1964 byl podmínečně propuštěn.
V období pražského jara v roce 1968 se Šedivý s kolegy pokoušel o obnovu Československé strany národně socialistické, za normalizace byl znovu perzekvován. V 80. letech získal práci v ústředním nakladatelství socialistické strany Melantrich - Svobodné slovo, zúčastnil se tak demonstrací během Palachova týdne i manifestací po 17. listopadu 1989.
