Povstalci během vojenské přehlídky v Jemenu zaútočili raketou a dronem. 40 lidí zemřelo
Jemenští šíitští povstalci Húsiové ve čtvrtek zaútočili balistickou raketou a bezpilotním letadlem na vojenskou přehlídku v jihojemenském přístavním městě Aden. Oznámila to agentura Reuters. Útok si vyžádal nejméně 40 lidských životů. Organizace Lékaři bez hranic informovala, že desítky zraněných byly hospitalizovány.
O útoku informovala televize šíitů Al-Masíra s tím, že povstalci zaútočili ozbrojeným dronem a balistickou raketou na vojenskou přehlídku v Adenu, kde sídlí mezinárodně uznávaná jemenská vláda. Akce se konala na základně Al-Džaláa.
Podle jemenských zdravotnických zdrojů při tomto útoku přišlo o život 40 lidí, mezi nimiž je také jeden generál.
Zapomenutá a podceňovaná válka v Jemenu. ‚V očích lidí vidíte, jak jsou zoufalí,‘ říká lékař Dušan Mach
Číst článek
Krátce předtím zaútočil v jiné části Adenu neznámý pachatel na policejní stanici a podle agentury AP tam zabil 11 lidí. Dalších nejméně 29 lidí zranil. Sebevražedný útočník na stanici najel autem s výbušninami ve chvíli, kdy se policisté shromažďovali k pozdravu u státní vlajky.
Jak připomíná agentura Reuters, není jasné, zda spolu útoky souvisí. Předchozí podobné útoky autem naloženým trhavinou měla na svědomí Al-Káida.
Celkově bylo během obou útoků zraněno 56 lidí. Mluvčí povstalců sdělil, že přehlídka byla úvodním krokem k připravovanému armádnímu útoku na provincie Táizz a Dalí, které jsou na jihu země. Jemenská vláda a saúdskoarabské zastoupení v Jemenu z obou útoku podle agentury Reuters obvinily Írán, který podporuje šíitské povstalce.
Televize Húsiů Al-Masíra také informovala, že šíité později vypálili balistickou střelu dlouhého doletu na „důležitý“ vojenský cíl v Dammámu na východě Saúdské Arábie. Rijád zatím zprávu nepotvrdil.
Zoufalství lidí
Násilný konflikt si už vyžádal tisíce lidských životů. Poslední, asi dva roky staré údaje OSN hovořily o 10 tisíci obětech. Agentura AP s odvoláním na databázi monitorující násilí ACLED v červnu uvedla, že konflikt stál život 91 600.
„Tato data jsou nástrojem i varováním: mezinárodní společenství je musí využít k tomu, aby pochopilo, monitorovalo a vyřešilo konflikt před tím, než se situace vymkne ještě více kontrole,“ řekla ředitelka ACLED Clionadh Raleigh.
OSN oznámila, že pomoc a ochranu potřebují čtyři pětiny z tamních 28 milionů občanů. Dalších asi 14 milionů lidí v zemi podle OSN trpí hlady. Boje rovněž vedly k šíření cholery, jelikož v místech zničily vodovodní odpadní systém.
V dubnu popsal anesteziolog Dušan Mach z Lékařů bez hranic, že tamní situace je opravdu tragická. „Ze současných asi 28 milionů obyvatel je až 75 % regulérními kandidáty na nějakou humanitární pomoc. Nemám tím na mysli pouze zdravotní péči, ale chybí jim pitná voda, jídlo nebo i sanitace odpadu,“ řekl Českému rozhlasu Plus Mach.
Spojené arabské emiráty stahují z Jemenu část vojáků, důvodem může být rostoucí napětí v regionu
Číst článek
„V jejich očích vidíte, jak jsou unavení, zoufalí. Žijí v zemi, kterou mají rádi, ale ve které se pořád bojuje a sami nevědí, co s tím,“ dodal Mach, který byl v Jemenu dvakrát.
Mírová jednání
V prosinci se znepřátelené strany dohodly na demilitarizaci důležitého přístavu Hudajdá. Dohoda pod hlavičkou OSN a sponzorovaná Spojenými státy předpokládá stažení obou stran a následně by mělo město přejít pod správu policie a místních úřadů.
Hudajdá by stejně jako další dva přístavy měly spadat pod dohled OSN. Obě strany v prosinci rovněž souhlasily s výměnou zajatců.
Jak ale upozornila nevládní organizace monitorující konflikty International Crisis Group, tato jednání jsou nyní ve slepé uličce, což může ohrozit budoucí snahy při řešení konfliktu a oslabit autoritu mezinárodních vyjednavačů.
Těžká historie
Současný násilný konflikt má kořeny v jemenském povstání v roce 2011 a následném boji různých skupin i klanů o moc, území i nerostné bohatství.
Další rána pro Jemen. Po hladomoru hrozí zemi sužované válkou epidemie cholery
Číst článek
Země má za sebou velice komplikovanou historii soupeřících dynastií, na počátku 20. století byl Jemen rozdělen jako koloniální vlastnictví mezi Velkou Británii a Osmanskou říši.
Jižní polovina Jemenu v roce 1967 získala nezávislost na Británii, zatímco na severu už v té době existovala Jemenská arabská republika, která se ale ocitla v občanské válce. Oba státní celky mezi sebou také vedly válku, k sjednocení a vytvoření současného Jemenu došlo až v roce 1990.
Současné násilí odráží mnoho minulých křivd i problémů Jemenu. Občanská válka se navíc ještě více zkomplikovala v březnu 2015, kdy se do násilného konfliktu zapojila Saúdská Arábie a jí vedená koalice států.
Ta vnímá šíitské povstalce Húsie jako prodlouženou ruku íránského vlivu v regionu. Teherán Húsie, podporuje, za vládou stojí Saúdská Arábie a další arabské země Perského zálivu. V samotném Jemenu se různé klany i skupiny navazovaly spojenectví, nejde tak o jednolité skupiny. Kromě toho je v zemi aktivní také Al-Káida a tzv. Islámský stát.
Na misi Lékařů bez hranic v Jemenu byla také lékařka Kristina Höschlová. Jemenskou Mokku v rozhovoru pro Radiožurnál popisuje jako bezútěšný kus světa. Střelbu jsme slyšeli od rána do večera. V Jemenu nemá zbraň jen ten, kdo má berle nebo nemá ruce,“ řekla v rozhovoru s Lucií Výbornou:
