Česko nedodržuje legislativu EU, komise by mu měla stopnout dotace, žádají evropští lidovci kvůli Babišovi
Evropská komise by měla vůči Česku vůbec poprvé použít nové pravidlo spojující čerpání společných peněz s dodržováním principů právního státu a zastavit zemi vyplácení dotací. V souvislosti s ukončeným auditem firem okolo holdingu Agrofert to v pondělí navrhli europoslanci Evropské lidové strany. České úřady jsou podle nejsilnější frakce Evropského parlamentu ve věci střetu zájmů premiéra Andreje Babiše (ANO) nečinné, čímž porušují unijní právo.
Komise v pátek zveřejnila závěrečnou auditní zprávu, která konstatovala, že premiér Andrej Babiš je ve střetu zájmů, jak server iROZHLAS.cz informoval zde.
Evropská komise zveřejnila závěrečnou zprávu k auditu. Andrej Babiš je podle ní ve střetu zájmů
Číst článek
Důvodem je, že i jako předseda vlády spolurozhodující o směřování unijních peněz dále ovládá koncern Agrofert, i když jej umístil do svěřenských fondů. Česko by proto mělo vrátit dotace v řádech stamilionů korun vyplacené po 9. únoru 2017, kdy vstoupila v platnost novela českého zákona o střetu zájmů.
Babiš závěry odmítl s tím, že jsou účelové a zmanipulované, svůj nesouhlas dalo najevo i ministerstvo pro místní rozvoj. Mluvčí Agrofertu Karel Hanzelka označil závěry auditu Evropské komise za absurdní.
„Tím, že Česko nepředchází a nepostihuje střet zájmů českého premiéra, nedodržuje legislativu EU a režim podmíněnosti na ochranu rozpočtu unie. S cílem ochránit rozpočet by komise nyní měla tento mechanismus spustit,“ uvedla v pondělí německá lidovecká europoslankyně Monika Hohlmeierová.
Právě ona vedla loňskou misi kontrolního výboru Evropského parlamentu, jehož členové po návštěvě Česka rovněž dospěli k závěru o Babišově střetu zájmů.
Lidovečtí europoslanci také požadují, aby komise dále přezkoumala zneužívání fondů ve prospěch českého premiéra, selhání české administrativy a nečinnost českého justičního systému.
Babiš střet zájmů odmítá, opozice výsledky auditu vítá. Piráti chtějí, aby úřady vymáhaly dotace zpět
Číst článek
Státy EU se loni po dlouhých debatách a překonání odporu ze strany Maďarska a Polska dohodly, že vyplácení peněz z rozpočtu na období 2021 až 2027 stejně jako z mimořádného fondu pokrizové obnovy se bude řídit zmíněným pravidlem.
Má to mimo jiné zabránit tomu, aby peníze z unijní kasy směřovaly do zemí, které nemají nezávislé soudy a další orgány, jež by zajistily spravedlivé vyšetření podvodů, korupce či právě střetu zájmů.
Budapešť i Varšava si vymohly, aby podmíněnost nejprve posoudila unijní justice, na kterou se v polovině března obrátily.
