CDU prošla testem v Sasku-Anhaltsku. Pro nástupce Merkelové se volby staly klíčovou záchranou
Důležitý test a poslední velká zkouška před zářijovými volbami do Spolkového sněmu, které po 16 letech kancléřství Angely Merkelové rozhodnou o novém lídrovi Německa. Tak byly označovány nedělní volby ve východoněmeckém Sasku-Anhaltsku, ve kterých Křesťanskodemokratická unie jasně zvítězila. Výsledek se stává důležitým momentem nejen pro stranu Merkelové, ale také jejího nástupce Armina Lascheta, pro kterého jsou volby „etapovým vítězstvím“.
Během posledních dnů to pro Křesťanskodemokratickou unii (CDU) nevypadalo zrovna růžově. V předvolebních průzkumech, které vycházely v Sasku-Anhaltsku těsně před nedělním hlasováním, dosahovala strana Angely Merkelové podobných výsledků jako krajně pravicová Alternativa pro Německo (AfD), předpovědi se ale nakonec nepotvrdily.
Volby v Sasku-Anhaltsku podle odhadů vyhrála CDU s 36 procenty. AfD skončila druhá s 22,5 procenta
Číst článek
Předvolební průzkumy CDU přisuzovaly zhruba 27 až 30 procent hlasů, v konečném sčítání ale dosáhla na více než 37 procent a druhou AfD s necelými 21 procenty jasně porazila. Volby, které jsou německými médii vnímány jako důležitý test před zářijovým hlasováním na celonárodní úrovni, tak pro stranu Angely Merkelové skončily příjemným překvapením.
„Křesťanskodemokratická unie by si sotva mohla přát lepší odrazový můstek pro zářijové celostátní volby, než je její překvapivé vítězství ve východním Sasku-Anhaltsku,“ píše zpravodajský server Deutsche Welle, podle kterého se na výsledku významnou měrou podepsal zemský premiér Saska-Anhaltska Reiner Haseloff.
Křesťanskodemokratický politik si vysloužil cenné voličské body mimo jiné i díky svému přístupu k epidemii covidu-19, ve kterém se se spolkovou vládou v čele s Merkelovou v lecčem neshodl. A zatímco Haseloff díky boji proti koronaviru v posledních týdnech spíš získával, CDU naopak tratila.
Unavenost lidí z probíhající pandemie, pomalý rozjezd očkování a aféra kolem zakázek na nákup respirátorů způsobily strmý pokles preferencí, který strana pocítila hlavně začátkem letošního jara. Podpora konzervativního bloku CDU/CSU, který v roce 2017 vyhrál parlamentní volby s téměř 33 procenty hlasů, se v březnových průzkumech propadla na zhruba 25 procent, i proto je pro ni překvapivě jasné vítězství v Sasku-Anhaltsku tak důležité.
„CDU v poslední době zažila poměrně katastrofický vývoj, protože po roce přesvědčivého managementu koronavirové krize důvěra v její politiku prudce poklesla. Jedním z hlavních důvodů byly obtíže při dohodě, kdy jednotlivé země – včetně Saska-Anhaltska v čele s Reinerem Haseloffem – prosazovaly vlastní linii vůči Angele Merkelové. Kvůli tomu se pak celková přesvědčivost o jednotném a koordinovaném zvládání krize prudce snížila,“ popisuje pro iROZHLAS.cz Vladimír Handl z Institutu politologických studií Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy.
„Nyní se ale ukazuje, že koronavirová krize postupně přestává být jediným velkým kritériem. Situace se postupně normalizuje, koronavirus už proto není téma, které by přebilo všechna ostatní, i když část veřejnosti stále zůstává kritická,“ dodává odborník na Německo, podle kterého volební výsledek CDU zvyšuje její šance pro celonárodní hlasování, které se odehraje 26. září.
CDU versus Zelení
Volby v Sasku-Anhaltsku jsou naopak zklamáním pro Zelené, se kterými bude konzervativní blok CDU/CSU v září s největší pravděpodobností soupeřit o první místo.
V nedělním hlasování dosáhli jen na 5,9 procenta hlasů, spolupředsedkyně Zelených a jejich kancléřská kandidátka Annalena Baerbocková proto krátce po ohlášení výsledků připustila, že doufala v lepší výsledek.
Česko a Slovensko jako ‚problémová dítka‘ Evropy. Jak zvládají nástup nové vlny covidu další okolní státy?
Číst článek
„Volby nabídly otázku, zda vydrží dosavadní vlna podpory a přitažlivosti Zelených. Ukazuje se, že ve východních zemích, kde nejsou velkoměstské aglomerace, mají Zelení nadále problém,“ poukazuje Handl.
Faktem nicméně zůstává, že na celoněmecké úrovni se Zelení těší nebývalé podpoře a podle předvolebních průzkumů jsou aktuálně jednou z nejsilnějších stran v Německu. Přispělo k tomu i dubnové jmenování Baerbockové do pozice kandidátky na příští německou kancléřku, po kterém v průzkumu Trendbarometer dokonce dosáhli na 28 procent hlasů, a konzervativní unii CDU/CSU tak předstihli o sedm procentních bodů.
Od spolkových voleb v roce 2017, kdy Zelení získali ani ne 10 procent hlasů, je to pro německou ekologickou stranu obrovský skok. Ten je podle Handla dán mimo jiné i tím, že se z ochrany klimatu v Německu stává namísto politické otázky celospolečenské téma, které zajímá stále větší počet lidí. Dalším důvodem je pak vnitřní posun samotných Zelených směrem k modernizačnímu, liberálnímu křídlu, díky kterému začali na svou stranu získávat „progresivní“ voličské hlasy.
„Voliče přebírají ze všech možných středových stran, ať už to jsou strany středo-levé, nebo středo-pravé. Je to hlavně vzdělanější, urbánní část společnosti a platí to i v případě východního Německa. Zejména v oblastech velkých městských aglomerací, kde jsou univerzity a větší vzdělanost, zaměstnanost či etnická a kulturní promíšenost obyvatel, mají Zelení podobnou podporu jako v západní části země,“ vysvětluje odborník.
Naopak ve východních spolkových zemích, které trpí vyšší nezaměstnaností a řadou strukturálních problémů, mají Zelení šance minimální, což se ukázalo i během nedělních voleb. Oslovovat se jí daří pouze voliče velkých měst, jako je Berlín, Lipsko, Postupim nebo Drážďany. V ostatních částech východních zemí pak CDU bojuje především s krajně pravicovou, populistickou stranou Alternativa pro Německo, která v celonárodních průzkumech dosahuje na zhruba 12 procent hlasů.
„Východoněmecké země činí v celoněmeckých volebních výsledcích asi 20 procent hlasů, východní Německo tedy volby nevyhrává. Německé parlamentní volby vyhrávají strany, které zvítězí na západě země. Samozřejmě mohou kvůli výsledkům na východě prohrát, protože jim může těch pár procent z východu chybět, vítězství ale musí uhrát hlavně na západě. A tam proti sobě stojí dva hlavní konkurenti – CDU/CSU a Zelení. AfD tam až tak důležitá není,“ popisuje Handl.
Ve šlépějích Merkelové
Od voličských preferencí v Sasku-Anhaltsku se podpora jednotlivých stran na celonárodní úrovni sice výrazně liší, přesto byly volby vnímány jako poslední velká zkouška před zářijovým hlasováním, které ukončí 16letou vládu kancléřky Angely Merkelové.
Nový šéf CDU je následovník Merkelové. Polovina Němců ji dál chce za kancléřku, říká expertka
Číst článek
Strana nyní doufá, že výsledek zemských voleb posílí nejen stranu jako celek, ale především jejího kandidáta na kancléřský post Armina Lascheta. Šéf CDU a premiér největší spolkové země Severní Porýní-Vestfálsko se do této doby totiž netěšil zrovna velké popularitě, podotýká Deutsche Welle.
„Pro Armina Lascheta je to skutečně záchrana. Pokud by volby dopadly pro CDU špatně, pro Lascheta by to byla velká zátěž. Jeho nástup do kandidátské funkce nebyl vůbec jednoduchý, protože způsob, jakým strana řešila kandidaturu na kancléře, byl velice složitý a kontroverzní. Strana se potopila do vnitřních rozbrojů, které CDU/CSU strašně zatížily, a moc dobře pro ni nedopadly ani březnové volby v Bádensku-Württembersku a Porýní-Falci. Současný výsledek tedy nepřináší katastrofu, která by pro Lascheta znamenala konec,“ říká Handl.
Až do dubnového zasedání lídrů CDU Laschet soupeřil o kandidaturu s výrazně oblíbenějším bavorským premiérem Markusem Söderem, kterého v dubnu považovalo za vhodného kandidáta na kancléře 54 procent Němců. V případě Armina Lascheta to bylo jen 26 procent, navzdory voličským preferencím ale strana nakonec dala přednost právě blízkému spojenci Angely Merkelové.
Laschetovi nyní pomohlo i jeho ostré odmítnutí možné spolupráce CDU s pravicovou AfD, které byla část křesťanských demokratů v Sasku-Anhaltsku před nedělními volbami nakloněná, Laschet a Haseloff ale byli striktně proti.
Křesťanskodemokratická unie chce jako nástupce Merkelové předsedu Lascheta. Söder rozhodnutí přijal
Číst článek
„Toto je pro něj velice důležitý strategický moment. Laschet byl jedním z předních politiků CDU, kteří se před volbami zcela jednoznačně a nekompromisně vymezili vůči AfD, a tato strategie ve volbách zvítězila. V nižších patrech CDU jsou náhledy na AfD trochu jiné, díky výsledkům voleb v Sasku-Anhaltsku se ale vymezení se vůči AfD zcela jasně prosadilo. Pro Lascheta je to velice důležitý moment a etapové vítězství na cestě k zářijovým volbám. Myslím, že mu to skutečně zvýšilo šance na dobrý výsledek pro CDU,“ míní expert na Německo.
Krátce po ohlášení výsledků dal Laschet jasně najevo, že se stejné strategie chce držet i v zářijových volbách – křesťanští demokraté jsou podle jeho slov „hradbou proti extremismu“ a z nastoleného středového kurzu „neuhnou ani o milimetr“. Jestli si CDU tento směr udrží, napoví začátek léta, kdy má vedení strany zveřejnit i svůj předvolební program.
Německo teď čekají perné tři měsíce, které koncem září vyvrcholí očekávaným hlasováním o novém složení Spolkového sněmu. Jestli nakonec zvítězí CDU, nebo se sestavování vlády chopí Zelení, se teprve ukáže, pokud se ale kancléřského postu ujme Armin Laschet, dá se očekávat zachování podobné politiky, jakou posledních 16 let razila odcházející Angela Merkelová.
„Laschet je výborný manažer a týmový hráč, který dokáže lidi oslovit, i když to není strhující osobnost. Má podobné kvality krizového managementu, jaké měla Angela Merkelová, což se ukázalo už během řešení krizí v Severním Porýní-Vestfálsku. Je ale otázkou, do jaké míry bude schopný prosadit se také na mezinárodní scéně. Nicméně ani Angela Merkelová na počátku žádné velké nadšení a očekávání nevyvolávala, postupně se však dokázala prosadit díky svému klidu a racionalitě, a to má Laschet také,“ uzavírá Handl.
