Česko už sehnalo více než 1 000 000 kusů dělostřelecké munice pro Ukrajinu, informoval Pavel
Česko už identifikovalo více než milion kusů dělostřelecké munice v zemích mimo Evropskou unii, jež by mohly být zakoupeny pro Ukrajinu. Po čtvrtečním summitu iniciativy Trojmoří to českým novinářům ve Vilniusu řekl prezident Petr Pavel. Dříve hovořil o počtu 800 000 kusů.
Návrh zakoupit munici v zemích mimo EU předložil český premiér Petr Fiala (ODS) na unijním summitu počátkem února. Pavel později na Mnichovské bezpečnostní konferenci informoval o možnosti zakoupit ve třetích zemích 800 000 granátů pro Ukrajince - půl milionu kusů ráže 155 milimetrů a 300 000 kusů 122 milimetrů.
Ukrajina má nový zákon o mobilizaci. Muži mají nosit vojenské dokumenty, zmizí tak ‚odchyty‘
Číst článek
Pavel se ve čtvrtek v Litvě setkal i s ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským, který podle něj zdůraznil, že země napadená Ruskem potřebuje především munici ráže 155 milimetrů. Česká iniciativa není jedinou, podobnou vyvíjí Estonsko, Británie, hovořila o ní i Francie, uvedl Pavel.
Ukrajina podle českého prezidenta očekává, že Rusko v letních měsících zahájí ofenzivu. „K tomu, aby ji (Ukrajinci) mohli udržet, případně zastavit, potřebují především dostatek dělostřelecké munice. Cílem je dostat ji na Ukrajinu v co největším počtu v co nejkratším čase,“ konstatoval Pavel.
Český poradce pro národní bezpečnost Tomáš Pojar v polovině března řekl, že první dodávky munice pořízené v rámci české iniciativy by měla napadená země dostat nejpozději v červnu.
K nákupu se dosud podle údajů české vlády a tisku připojila zhruba dvacítka zemí od Kanady přes Německo, Polsko, Lotyšsko, Litvu, Estonsko, Belgii, Finsko, Portugalsko, Švédsko, Norsko, Dánsko či Nizozemsko a Lucembursko až po Island nebo Slovinsko. Britský list Financial Times na konci února napsal, že nákup 800 000 kusů munice by měl stát 1,5 miliardy dolarů (asi 35 miliard Kč).
Dále Ukrajina potřebuje především prostředky protivzdušné obrany, a to s krátkým dosahem na ochranu jednotek rozmístěných v poli, tak i těch, které jsou schopny chránit velká města, zejména Charkov a Kyjev. Rusko podle Pavla podniká masivní údery proti velkým městům s cílem poškodit infrastrukturu a zlomit vůli Ukrajinců bránit se.
Při čtvrteční bilaterální schůzce Zelenskyj informoval Pavla také o potřebě zajištění prostředků pro chod energetické sítě, jako jsou generátory, transformátory a kogenerační jednotky (zařízení pro kombinovanou výrobu tepla a elektrické energie). „Protože právě na energetickou infrastrukturu se teď Rusko zaměřuje nejvíce,“ dodal český prezident.
